====== Nemoc ducha S.T.coleridge ======

**Účastníci**: [[Aurora Black|Aurora]], [[Altýr|Pavel Týrsson]], [[Riikka|Riikka]], [[petr helsson|Petr Helsson]], [[Robin Svoboda]], [[Paul Freeman]], Mara, [[Gwen Skřivánková|Gwen]], Katka

----
Riika byla v Praze kontaktována Jamesem Gillmanem (respektive jeho duchem), který ji požádal o pomoc s léčením chorobné melancholie svého přítele básníka Coleridge. S.T.Coleridge byl anglický básník, který zemřel v roce 1834, velkou část svého života trpěl závislostí, ze které ho právě James Gillman léčil a básník žil na konci svého života v jeho domě. Pan Gillman nás požádal, abychom se s nimi potkali na adrese [[dum_s._t._coleridge|The Grove 3 v Highgate v Londýně]].\\
\\
Adresa odpovídala původnímu Gillmanovu domu, ve kterém je v současnosti muzeum básníka Coleridge. Ve dne jsme celé muszeum prošli a večer se zde setkali s duchem Coleridge. Trpěl bolestmi, melancholií a výpadky paměti. Snaží se dokončit báseň Geraldina (pokračování jeho známé básně Christabel), ale není schopen najít inspiraci, ani snažení vzdát. \\
Pátráním v okolí jsme zjistili, že v muzeu se před časem pod někým propadla podlaha v patře a nešťastník se zabil. Coleridge nehodu viděl a způsobilo to u něj šílenství, ve stavu nepříčetnosti před pár dny zabil dívku v sousedství Mary Lowell (16 let) tím, že se v nepříčetném stavu zjevil v její ložnici. Dívka zemřela na infarkt a podchlazení. \\
Noc, kdy jsme Highgate byli stejným způsobem napadl další dívku, kterou se nám podařilo na poslední chvíli zachránit. Ukázalo se, že lékař Gillman věděl dobře, co jeho pacient dělá a neřekl nám to, jelikož považoval za nevhodné o tom mluvit...\\
Rozhodli jsme se básníkovi poskytnout inspiraci pro dopsání básně, doufali jsme, že tím budou jeho záležitosti na tomto světě uzavřené a jeho duše se posune dál. V dodání potřebné inspirace jsme uspěli, básník dopsal báseň a ulevilo se mu, jeho bolesti ustoupily, jeho duše ale velmi odhodlaně zůstává dál tady. \\
James Gillman je nám vděčný za jeho vyléčení a je zcela přesvědčený o tom, že básníkovo šílenství ustoupilo a není už nikomu nebezpečný. Slíbil, že kdyby se dělo cokoli podivného, dá nám vědět. My i přesto pořádali Jana Kovaříka, aby místo ohlídal za využití svých zdrojů.