====== Palác pověsti ====== Palác Pověsti se nachází v řeckém nadsvětí za Olympem a je obýván zejména Pověstí a spoustou bytostí, které označujeme zkrátka Fámy - některé vypadají jako lidé, jiné jako ptáci, zbytek má od obojího něco. Pověst ví o všem, co se v našem světě, nadsvětí a nejspíš i podsvětí stane a tak může být dobrým informačním zdrojem, ovšem pouze tehdy, máte-li na výměnu nějaké zajímavé informace z jiného světa, které se k ní ještě nedostaly - nebyly v našem světě ani pošeptány nebo napsány - a budou pro ni mít nějaký význam (tzn. například se budou týkat pražských scionů a nebudou jen o nějakém náhodném Pepovi z Horní dolní, kterému vypálila políčko Zargona). Je ovšem potřeba počítat s tím, že návštěva tohoto paláce není procházka růžovou zahradou. V první řadě je potřeba vzít cestáře, aby vám při přepravě přes omfalos pomohl najít cestu. V druhé řadě by se člověk měl připravit na to, že uslyší spoustu nepěkných pomluv, na kterých nemusí být ani zrnko pravdy, ale přesto ho můžou ošklivě ranit. A za třetí je možné, že cokoli, co člověk na místě řekne, se v nějaké podobě roznese (ať už jakkoli přetvořené a zmutované neustálým opakováním), takže si člověk musí dávat pozor na jazyk. ---- //Uprostřed zemí a moří a mezi oblohou hvězdnou// //trojí kde hraničí světy, tam uprostřed všeho je místo,// //odkud cokoliv slyšet i vidět cokoliv možno,// //co se kdekoliv v nebi i v moři i na zemích děje.// //Bydlí zde Pověst, jež za sídlo zvolila vrcholek hory.// // Dům její tisíc má vchodů a na tisíc otvorů v sobě,// //všechno je zotevíráno, neb jediné dveře tu nejsou.// //Ve dne i v noci lze vejít. Dům z ohlasného je kovu:// //všecko v něm zvučí, vše ozvěna vrací, co kde se jen šeptne.// //Nikde tam není klidu a nikde žádného ticha.// //Přece však není to křik, jen hučení tichého hlasu, // //jako když hučívá moře, když z velké dálky je slyšíš,// //nebo jak doznívá hrom, když Iuppiter oblaka černá// //rozburácí, a hřmění se v posledním rachotu ztrácí.// // V dvoraně tlačí se davy, sem vchází a odchází odtud// //tisíce vylhaných zvěstí, ta sebranka vzdušná, jež těká// //smíšená s pravými zvěstmi a šíří zmatené zprávy.// //Jedny z těch zmatených zpráv hned spěchají k ochotným uším,// //ty zas slyšené donesou dále a výmysly rostou:// //vypravěč k tomu, co slyšel, cos nového vždycky zas přidá.// //Tady je Lehkověrnost a tam zas bláhový Omyl,// //tady jalová Radost a tam zas Poplach a Hrůza,// //původu neznámého pak tisíce Klepů a Šeptů.// // Sama Pověst vše vidí a slyší, co na zemi, v moři,// //co se v oblacích děje, a pátrá po celém světě.// --- **Ovidius; Proměny**