Město nad jezerem, ke kterému vede přístup po mostě. Ústí mostu chráněno dvojicí magických ohňů, které pravděpodobně sežehnou démony a cokoliv co bude představovat hrozbu pro Lid úsvitu.
Lid úsvitu je uzavřená komunita, která mezi sebe vpustí cizince jen velmi vyjimečně, prakticky nikdy. Pokud se u jejich bran ukážete a velice zdvořile poprosíte o nocleh, tak vás pravděpodobně ubytují a nakrmí - pokud tedy projdete mezi ohni. Budou ctít zákon pohostinství, ale s ostražitou rezervovaností a budou očekávat, že se zdržíte po nejkratší možnou dobu. Množství věcí denní potřeby mají vyrobeno ze zlata, velice kvalitně zpracovaného, ale většinou prostého vzhledu bez ozdob. Patrně žádnou z nich také nedostanete do ruky a nedoporučuji na ně bez výslovného dovolení sahat.
Společnost lidu úsvitu vedou „Kováři“ - kněží a stařešinové. Uctívají posvátný oheň, který vytekl z ran umírajícího slunečního boha. Tento oheň má kromě podoby plamene i formu pevnou - úsvitové zlato. Formou uctívání jsou jak magické písně, tak kování úsvitového zlata, dokonce v jejich jazice označuje zpěv i kování stejné slovo.
V boji používají meče a hole z úsvitového zlata a lze očekávat techniky podobné našemu chanelování chi. Jeden z jejich mečů byl vykován pro Lóng-ziho.
Známí obyvatelé:
Taurígan - kovář a stařešina
Hvarnarígan
Kanvara Gharian Kvanari - jméno které zde Lóng-zi dostal, když byl přijat mezi Lid úsvitu