Bitva mezi Ixionovou družinou a armádou po vedením zenobitské Bílé královny, Kerstin Tkadlecové, která znamenala konec Ixiona, Tvůrce nestvůrných armád a potvrzení Kerstininy vlády nad Zenobitským národem.

Bitva:

Střet mezi Zenobitskými vojsky a Ixionem.

Počty:

- Zenobitská armáda: okolo stovky vojáků, včetně válečných konstruktů a spojenců.

- Ixionův doprovod: Dva oddíly titánských Myrmidonců a theriantropická smečka.

Velení: 

- Zenobitská armáda: Kerstin Tkadlecová, Pavel Altýr Týrsson

- Ixionův doprovod: Ixion.

Ztráty:

- Zenobitská armáda: Utrpěla zhruba dvoutřetinové ztráty, včetně válečných konstruktů a spojenců.

- Ixionův doprovod: Úplně rozprášen.

Výsledek:

Úplná likvidace Ixiona, tvůrce nestvůrných armád, ve službách titánů.

Souboj mezi Kerstin a Ixionem logicky vyplynul z její korunovace Zenobitskou královnou a byl potvrzen věštbou, která jim předurčila souboj na život a na smrt. Naštěstí o této věštbě věděla pouze Kerstin. Ixion tak neinvestoval do tohoto boje adekvátní množství síly.

K jejich prvnímu střetu došlo právě během Kerstininy svatby/korunovace, kdy Ixion poslal asi patnáct medvědích theriantropů a jakousi titánskou kletbu, která měla zastavit Inventora, aby korunovaci dotáhl. Díky přítomnosti značného počtu scionů z Kerstinina svatebního doprovodu a Indridu Coldovi se podařilo jeho útok odrazit, nicméně za cenu značných ztrát mezi Zenobity.

Po tomto útoku se Kerstin rozhodla už nic neponechat náhodě a vypořádat se s Ixionem jednou a pro vždy.

Vzhledem k Ixionovým zkušenostem se stavbou armád a jeho prokazatelné podpoře ze strany titána Prothea, se Kerstin rozhodla připravit závěrečné střetnutí tajně a vlákat ho do pasti. Dalo se očekávat, že pokud by Ixion dostal i jen minimální šanci se na celé střetnutí připravit, rozdrtil by Zenobity na prach i s jejich královnou a případnými spojenci.

Kerstin zahájila přípravy v několika rovinách a v naprostém utajení.

Za prvé sama podnikla průzkum v řeckém městě Larissa, Ixionově rodišti, a přilehlých částech podsvětí. Jejím cílem bylo co nejvíce pochopit Ixionův charakter a jeho motivace, aby podle toho mohla použít pro svůj plán vhodnou návnadu.

Rovněž se jí podařilo „osvobodit“ z Hádu Ixionova syna Peirithia, s pomocí jehož rad a krve (za asistence Jana Kovaříka) chtěla Ixiona při konečném střetu oslabit. Za stejným účelem získala (prostřednictvím Mary Podkopecké) od Templářského řádu pečeť, kterou měla Ixiona označit a umožnit tak templářům, aby oslabili titánskou část jeho sil. Přípravu bitvy samotné, výcvik a celkové velení Zenobitské domobrany pak svěřila Pavlu Altýru Týrssonovi.

Kerstinin generální štáb (za účasti Altýra Týrssona a Martina Vojáka, coby experta na řeckou válečnou taktiku) určil co by nejvýhodnější místo bitvy Ledovou katedrálu, tedy Zenobitskou baštu na severu Finska. Důvodem byla jednak možnost přestavět a přizpůsobit si Katedrálu dle svých potřeb, jednak Finské klimatické podmínky, které mohly znepříjemnit boj pro Ixionovy středomořské vojáky.

Pro bitvu samotnou byl vypracován následující plán: V první řadě vylákat Ixiona samotného do zadní části Katedrály (presbytáře), tam ho odříznout od zbytku armády a zlikvidovat. Ve druhé řadě bylo třeba zaútočit na Ixionovy vojáky a znemožnit jim záchranu svého pána.

Přípravu pasti a útoku na Ixiona v presbytáři si vzala na starost sama Kerstin a její manžel, zenobitský Černý král Van Gogh. Ten měl na starosti výrobu návnady: nedokončené napodobeniny Tyndalova psa. Druhou návnadou pak měl být Jan Prahovský, syn Ianův (Ianus), kterého měl Ixon považovat za nástroj pro přivolání Inventora. (Ve skutečnosti měl vést útok na Ixiona na vlastní, metafyzické frontě). Kromě Jana, počítala Kerstin pro akci v presbytáři ještě s dalšími sciony, kteří měli postarat o samu Ixionovu likvidaci.

Velení a přípravu boje v hlavní lodi Katedrály měl na starost Altýr Týrsson. Ten nechal přestavět hlavní prostory, aby se v nich zenobitské oddíly snadno ukryly a mohly na Ixionův doprovod udeřit největší možnou silou. Zároveň nechal těsně před vstup do presbytáře postavit sloupořadí, které mělo zvýhodnit malé pohyblivé jednotky zenobitů proti Ixionovým falangám. Počítal totiž, že Ixion si přivede vojáky, kteří už se mu v minulosti osvědčili: tedy varianty Olympských myrmidonů, pravděpodobně doplněné o menší smečku theriantropů, coby údernou sílu.

Týrsson nicméně neměl v plánu Ixionovo vojskou pouze zadržet, ale chtěl ho co nejrychleji úplně zničit. Jednak věřil, že se jím vycvičení zenobité dokážou Ixionově vojsku vyrovnat a jednak se později chtěl sám přesunout do presbytáře, aby pomohl Kerstin a Martinu Vojákovi vyřídit Ixiona.

Zenobité a spojenci:

Zenobitská domobrana – Řadoví zenobité vycvičení k boji v malých pohyblivých skupinách, kde se jednotliví vojáci navzájem chrání a střídají v boji.

Zenobitské válečné konstrukty" – páteř zenobitské armády, určená pro zadržení a likvidaci největší části Ixionových vojsk, pod vedením zenobitského inženýra známého jako Magistr Osud.

Indrid Cold a jeho ledové démonky – Kerstinin dvorní kat sám o osobě fungující jako celý vojenský útvar. Jeho úkolem bylo nejdříve odříznout Ixiona v presbytáři a pak způsobit maximální ztráty jeho vojsku.

Velká desítka – elitní jednotka pod přímým velením Altýra Týrsona a jeho zástupce Jean-Francoise de Morangias, složená z nejlepších a nejoddanějších zenobitských vojáků.

Pražští scioni – malá skupina dobrovolníků z řad pražských polobohů, která si vzala za úkol likvidaci Ixiona v presbytáři.

Podpůrné jednotky – nebojoví zenobité, jejichž hlavním úkolem bylo ošetřování raněných spolubojovníků a jejich opětovné zapojení do boje.

Ixionova vojska:

Titánští Myrmidonci – dva silné oddíly, tvořící hlavní sílu Ixionova doprovodu.

Theriantropická smečka – dvacet až třicet medvědích a vlčích theriantropů, pravděpodobvně Ixionova lovecká smečka.

Začátek:

Po dokončení posledních příprav a provedení několika nezbytných modliteb a obětí, zaujala Zenobitská vojska pozice na ochozech a ve sklepeních Katedrály, zatím co Kerstin nechala spustit/odhalit návnadu. Ta zafungovala perfektně a během několika minut Ixion i se svými doprovodem vpochodoval do Katedrály.

Tehdy se ukázalo první (a nejvážnější) podcenění Ixionových sil: počet theriantropů výrazně převýšil Týrssonův původní odhad. To vedlo ke dvěma komplikacím: Za prvé dokázali theriantropové okamžitě obsadit sloupořadí, původně určené jako hlavní opěrná pozice pro zenobitskou domobranu a za druhé díky absenci magických zbraní v řadách zenobitských vojáků představovala jejich likvidace takřka neřešitelný problém.

Ixion po té prošel v doprovodu čtyř elitních Myrmidonců „obsazenou“ Katedrálu a zamířil do presbytáře. Ve chvíli, kdy do něj vstoupil uzavřel Indrid Cold vstup, což byl signál pro útok na obou frontách.

Presbytář: Průběh:

Ten důležitější ačkoli menší střet se odehrál v presbytáři. Na Ixiona a jeho čtyřčlenný doprovod zaútočila vybraná skupina pražských scionů ve složení: Martin Voják, Martin Beran, Hanwi, Šimon, Edita Lázňvská a samozřejmě nemohla chybět Kerstin Tkadlecová.

Výsledný stav: Martin Beran byl zabit Ixionem při neúspěšném útoku na něj.

Martin Voják se střetl s Ixionem a oba zemřeli po zásahu toutéž střelou vypálenou Hanwim.

Šimon skončil vyčerpaný a se značnou ztrátou krve, ale díky Editině pomoci se ho podařilo zachránit.

Edita a Hanwi vyvázli potlučení a vyčerpaní, ale jinak v pořádku.

Kerstin vyvázla bez vážnějších zranění a bitvu zakončila stylově v náruči svého manžela Van Gogha, který jí přišel z hlavní lodě na pomoc.

Všichni čtyři elitní Myrmidonci, stejně jako titánský zplozenec se zmenšenou podobou Hekatoncheira vyvolaný Ixionem během boje, byli zlikvidování.

Pozn.: Bohužel o přesném průběhu boje samotného nemám kompletní informace. Rád bych požádal někoho z přítomných přeživších o doplnění a případné vysvětlení.

Hlavní loď:

Po zavření vchodu do presbytáře Zenobitská vojska zahájila frontální útok proti myrmidonským oddílům i theriantropům.

Hlavní útok na theriantropy organizovala zenobitská Desítka v čele s Týrssonem (v doprovodu své manželky, Zrzavé Pily) a De Morangiasem a samozřejmě Indrid Cold se svým doprovodem.

Proti myrmidoncům se pak postavily především zenobtiské váílečné konstrukty a zbytek domobrany.

Týrssonovi se během boje podařilo zlikvidovat alfu vlčích theriantropů a následně i jednoho z největších medvědích terriatropů (který před tím pokousal Zrzavou Pilu a roztrhal De Morangiase). Coldovi, jeho doprovodu a Desítce se zatím podařilo zatlačit a postupně zlikvidovat většinu zbylých a dobít zpět sloupořadí.

Myrmidonci ovšem zatím dokázali odrážet útok konstruktů a domobrany a působit jim značné ztráty. Proto Týrsson rozhodl, že se všechny zenobitské jednotky stáhnou ke schodům na pravý ochoz a přeskupí se.

Tak se také stalo, s několika výjimkami: Cold stále bojoval se zbytky terriatropické smečky, Van Gogh se přesunul do presbytáře zachraňovat Kerstin a šest členů Desítky se zformovalo k sebevražednému protiútoku, aby dali zbytkům zenobitů čas a příležitost se přeskupit. Tento protiútok se nakonec ukázal jako klíčový zvrat bitvy, protože kromě času pro své spolubojovníky dokázal myrmidoncům způsobit devastující ztráty. Všech šest zenobitských hrdinů ho ale zaplatilo životem.

Týrsson a přeskupená domobrana si pak už dokázala se zbytky myrmidonců poradit bez větších ztrát a problémů a Cold zatím zlikvidoval i poslední zbytky theriantropů. (Pětici medvědích theriantropů se podařilo včas utéct, ale byli později vystopováni a zlikvidováni pražskými sciony.)

Výsledný stav:

Ixionův doprovod byl pobit.

Zenobité v bitvě ztratili veškeré válečné konstrukty, část své domobrany a sedm členů Velké Desítky.

Indrid Cold vyvázl takřka bez úhony a ztratil pouze některé ze svých démonek.

Pavel Altýr Týrsson skončil zraněný, ale mimo ohrožení života. Zrzavá Pila dostala včas srdce theriantropa, který jí pokousal, takže nepodlehla jeho nákaze.

Ixion byl mrtev a podle informací, které se v průběhu bitvy podařilo získat Janu Prahovskému, na všech rovinách jeho existence. Tedy se dalo předpokládat, že si ho k sobě opět stáhl Hádes a dostane se mu náležité péče (čtěte: Ten chlap bude trpět jako zvíře asi tak do konce věků.)

Kerstin naplnila proroctví o svém střetu s Ixionem a tedy se zbavila hrozby jak pro sebe, pro celou Prahu a vlastně všechny, kdo bojují proti titánům.