Osoby a obsazení: Mi Nü-Chai, dcera Kuan-tiho; Atab, syn Nabua; Alena, dcera Sutechova + Erik Wells (NPC); Robin Svoboda, syn Andraste; Dana Kobrová, dcera Višnuova; Ráchel Rozvážná, dcera Athénina; Radim Habarta, syn Cortézův; Daniel Atlas, syn Tenjinův; Ema, dcera Jizo Bosatsua; Petr, syn Zhurongův; Olmego Francesco, syn Nezahualcoyotlův; Aelfrida, dcera Afrodítina (NPC)

Vše začalo v kině. Tedy cestou z kina, kam sebranku svolala Aelfrida. Po zhlédnutí Ant Man and the Wasp a za vtipkování na téma Kdybyste tam měli Sciony, ušetříte za speciální efekty, uslyšel Daniel nějaké ťukání a cinkání a posléze spatřil asijského muže v dlouhé rudé róbě s holí, kterou právě ťukal do země. Vyrazili jsme za ním, Daniel udával směr a posléze jsme doběhli na scénu, kde byla slečna decentně asijského zjevu naražená na zdi, druhá slečna stočená kdesi v rohu, kousek od ní se válel zmasený volný radikál vyholeného typu a před slečnou naraženou na zeď stálo něco, z čeho lezl shitload chapadel. Titan spawn v Praze, to jsme si všichni přáli. Nastal šturm a masakr největší a chapadlatá stvůra byla za řevu a chrčení: „Krvi Akinokami, zabiju tě“ dobodána, kautetrizována, okrájena a nakonec zpískována Alenou.

Spočítali jsme padlé (jedna titánská creepa), šokované (slečna stočená v koutku, kterou se akčně jala uklidňovat Ráchel), zraněné (Erik, který měl zlomenou ruku, což nebylo tak zlé, ale navíc na ní něco jako černý taint, což bylo horší) a zeptali se oné decetně asijsky působící slečny, jestli je taky zraněná (byla), jak se jmenuje (Ema) a jestli se jí tohle stává často (prý poprvé). Ťuk cink, zhmotnila se před námi postava v dlouhé rudé róbě s holí a bylo jasné, že tohle je sakra bůh. Nastala klasická akce bití čelem o zem, načež se postava představila jako Jizo Bosatsu a prohlásila se Eminým otcem. Byla trocha klasických proklamací, jaké jsou obvykle pronášeny u probuzení, Jizo Bosatsu zmizel, cestou se dotkl holí ležícího nácka a něco nám říkalo, že si druhý den vyvěsil do okna transparent PŘIJÍMÁM. My jsme vzali nejprve Erika ke Kovaříkovi, ať s tím taintem něco udělá a pak Emu a tu druhou slečnu, jménem Mikaela, která promluvila se silně španělským přízvukem a prohlásila, že hledá Danu, k panu Brownovi.

Cestou a u pana Browna jsme zjišťovali, co se vlastně přihodilo - náckové napadli Mikaelu a Ema se ji cestou z tréninku pokusila bránit, celkem úspěšně, dokud druhý nácek nezmutoval v titánskou creepu. U pana Browna jsme uložili vyčerpanou Mikaelu, ošetřili Emu, dali si čaj, koláčky a sušenky a přitom se Emě dostalo klasické scioní nalejvárny na téma, že tzv. nadpřirozeno opravdu existuje, roztahují se nám tu Titáni a vůbec ji teď čeká dost zábavný život. Tvářila se, že to zvládne. Ten zmutovaný týpek byl asi nejpravděpodobněji od Mikaboshiho, což je japonský Titán temnoty. Potom byla odvelena domů,probrala se Mikaela a sdělila Daně, že ji posílá její paní, což je machi, které dluží platbu za moc šikovnou lodičku jménem Caleuche, kterou si se svolením dvou warlocků, co ji vlastní a samotné lodi, pronajímá. Platba spočívala v získání rohu zvířete jménem camahueto, což je takový býk-jednorožec, žijící na ostrově Chiloe. Lov, dle dostupných zdrojů, spočívá v chycení zvířete do lasa, uříznutí rohu, ošetření rány a vypuštění camahueta do jeho přirozeného habitatu.

Cestou na letiště se od nás ještě odpojil Radim, který se nakonec nemohl zúčastnit a začali jsme řešit, jak to sakra chytíme, když nikdo z nás nikdy laso nedržel a většina ho vlastně ani nikdy neviděla. Dali jsme si půl hodiny lasování v turistickém centru, načež jsme zjistili, že opravdu nikdo z nás není přirozený talent a bylo by dobré to vyřešit nějak jinak. Atab navrhl si někoho najmout, což bylo váhavě odsouhlaseno, když se z toho vynechali obyčejní lidé, ale kde vzít nadpřirozeného huaso (tak se říká v Chile gaučo, ergo kovbojům) a nekrást… nakonec nám trn z paty vytrhl strýček Google a následné zjištění, že údajně nejslavnější a nejlepší chilský huaso Ramón Cardemill zemřel v roce 2007. Našli jsme si jeho hrob, vypravili se tam, našli tam postaršího týpka drnkajícího na kytaru a zeptali se, zdali touží ulovit camahuato. Tvářil se zvědavě a zaujatě a po chvíli přemlouvání souhlasil. Sebrali jsme ze hřbitova kámen (ne ten náhrobní, jak navrhovala Alena), aby se s námi mohl na místě sejít a vypadli.

V tento moment se k výpravě přidali Petr a Olmego Francisco, kterým SMS přišla nějak pozdě a podařilo se nám je nějak dotelefonovat a donavigovat, kam mají dorazit. Dopravili jsme se na Chilote a začali řešit, kde tam tu věc sakra najdeme. Ramón, který se s námi sešel na místě zkonstatoval, že určitě na něco přijdeme a on že v každém případě počká venku, ať vyrazíme, kam vyrazíme. Vyrazili jsme do hospody, kde příšerně řval fotbalový zápas i všichni ostatní, naštěstí to brzy skončilo a začaly reklamy. Ráchel a Olmego Francisco se zoufale snažili zapomenout, že umí španělsky, ale nějak se jim to nedařilo. Rozdělili jsme se na pár týmů a zkusili vytěžit přítomné, což vedlo nakonec pouze k tomu, že jsme se dozvěděli, že camahueto žije převážně ve vodě, byť leze i ven, ale těžko říct kde. Ráchel, Aleně a Daně se ještě dostalo od veselých rybářů spolu s rumy pozvání ke koupání na pláži, že tam určitě nějaké camahueto bude, mrk mrk, ale s průhlednou výmluvou, že možná, jsme vysmahli pryč. Po chvíli strávené na molu, kde jsme si povyprávěli, co vlastně umíme, neb jsme se někteří viděli poprvé, jsme usoudili, že naše další možnost k zjišťování informací je samotná Caleuche, takže Dane vytáhla klíčky a přivolala mořského koně, což byl do pasu kůň, od pasu dolů ploutev, poté, co Olmego Francisco zarecitoval nějakou tradiční báseň, rozvinul ocas natolik, že jsme naň naskákali všichni a dopravili se na Caleuche, kde nás přivítala banda velmi veselých námořníků. Ohledně lokace camahueta pouze zmínili, že by ho mohlo nalákat nějaké ovoce, které jsme fakt neměli ani kde sehnat, neb byla noc a tedy jsme vyhodnotili, že další možnost je zeptat se kalku, což je ten druhý warlock, co spoluvlastní tuto loď, neb camehuetů je asi víc a těžko říct, kde všude plavou. Slíbili jsme pařbu po splnění úkolu a nechali se vyšplouchnout na molu.

A zapřemýšleli, kde je vlastně kalku, načež se nám zhmotnil za zády, což dle Dany dělá často a rád. Ochotně řekl, kde je zátoka a pláž, kde tyhle věci lezou z vody, zase se odporoučel a zanechal v nás pocit, že bude stát v nejbližším křoví a smát se tomu, co tam bude vyvádět. I vyrazili jsme na pláž, cestou se k nám opět přidal Ramón, jehož jsme nakrmili krví, aby jeho lasování vůbec mohlo fungovat. Chvíli se nic nedělo, pak se vlnka změnila ve vlnu a počaly přesuny. Jelikož cílem bylo získat roh a mít až na odstraněný roh nepoškozené zvíře, destrukční četa Mini (s Atabovou čopou) a Petr plus pozorovatel Olmego Francisco se přesnula k okraji směrem u pralesa sledovat, jestli nám něco nehodlá vpadnout do zad a na zbytku holt zůstal camahueto. Z vody vylezl býk jako kráva s velkým rohem a hodil po skupince lehce zvědavým okem. Alena dala na dlaň cukr, zvíře ho sežralo a pak jí začalo šmejdit v kapsách. Po chvíli vyžírání Aleniných zásob všeho možného se k nim připlížila Ráchel a zkusila s camahuetem komunitovat, žel to úplně nevyšlo. Navíc poté, co Aleně vyžral kapsy, ji popadl za flígr a zřejmě si ji hodlal odnést domů. Alena kontrovala tím, že mu urvala roh, což vyústilo v řádně našňupnutého megabýka, co ji odhodil, následně zalehl kotník Robinovi, co mu skočil na záda a nastalo rodeo. Ramón roztočil laso. Atab narýsoval čáru a soustředil se na guardiana, Daniel mantroval a když býk vypadal, že se převalí na Robina, Dana roztočila šátek a zařvala TORO, tedy vyrazil po ní, Robin za mocného řevu vyrval nohu z písku. Dana dohopkala k Atabovi, zřejmě s pomocí Danielovy mantry, býk narazil do Atabovy zdi, což vyústilo v býka a Ataba vidící hvězičky. Z druhé strany vyrazil Petr a vyrobil ohnivý půlkruh a pak konečně Ramón hodil laso, složil býka a svázal mu nohy jako nic. Velmi vyčítavě se tvářícímu býkovi doposud za šutrem ukrytá Aelfrida namazala ránu po urvaném rohu mastí, rána se zacelila, Mini provizorně ošetřila Robina, Dana odtáhla Ataba a vyrazili jsme k machi. Ta ošetřila Robina, vyjádřila spokojenost se splněním úkolu a my vyrazili pařit na Caleuche.