- finský/laponský panteon

- další jména a přízviska: Manalatar, paní říše Tuonela, Panna Smrti, bohyně podzemních světů

- aspekty a domény: vládkyně Tuonely, finského podsvětí (společně s manželem Tuonim/Manou); labuť (posvátný pták, podle některých legend dlouhým krkem vidí do všech úrovní světa, včetně Tuonely) - hlavně černá labuť plující na Tuonelské řece

- obvyklé zobrazení: Někdy mladá a krásná, jindy staře působící, ale vždy velmi vznešená žena. Šaty mívá dlouhé, v černobílé kombinaci. Někdy mívá u sebe černou labuť, někdy zlatý pohár s černým pivem (v něm téměř vždy mívá celé nebo na kousky nasekané hady, červy a žáby). Bývá zobrazena i jako královna vedle Tuoniho.

- charakterové vlastnosti: dle tradice konejší duše tracených (zemřelých) malých dětí, jinak vítá každého příchozího do Tuonely džbánem/pohárem černého piva, v němž plavou malé živé nebo na kousky nasekané „chuťovky“, typu červi, hadi, žáby. Oproti bojovně založenému Tuonim, který neváhá sáhnout po meči když je některý vetřelec příliš neodbytný, drzý etc., Tuonetar zachovává zdvořilý odstup sobě vlastní (což ale bývá ve výsledku mnohem horší). Dokáže uspávat nejen nápojem, ale i jinými způsoby (nenašla jsem upřesnění, ale Väinämöinen si dal na jídlo a pití pozor a stejně byl uspán).

- další zajímavosti: Tuonela je ve finské tradici místem, kam putují všechny duše bez rozdílu, proto se zde nachází množství znalostí považovaných za ztracené a zapomenuté. Nemálo finských hrdinů proto mířilo do Tuonely, jen minimum z nich se vrátilo. I když už se jim podařilo vyhnout se Surmovi a obelstít převoznici, málokdo se dokázal dostat zpět. Väinämöinen to dokázal (a varoval všechny ať už to nezkouší), Lemminkaina musela jeho matka vyhrabat z řeky, pospojovat jednotlivé rozsekané kousky a pak ho ještě oživit. A taky mu radila, ať už se o podobné věci (jako střílet po Tuonelské labuti) nepokouší.

Ve finské tradici novorozeňatům přináší duši sielulintu (pták duše), který hlídá duši během spánku a po smrti donese tuto duši do Tuonely. Finové dodnes nosí sielulintu ve formě talismanu a po smrti tyto talismany umisťují na hrob nositele.

• Kipu-Tyttö (bohyně nemocí, sídlí v Tuonele, usměrňuje nemoci svým zpěvem, oproti Kivutar pracuje hlavně s kameny)
• Kivutar (bohyně/víla bolesti a utrpení, v některých verzích splývá s Kipu-Tyttö, oproti ní ale nemoci vaří v hrnci/kotli)
• Vammatar (bohyně bolesti, nemocí a utrpení, někdy i zla a neštěstí)
• Kalma (bohyně smrti a rozkladu, jejím společníkem a ochráncem je Surma, psovité stvoření s hadovitým ocasem a pohledem se zkameňujícím efektem)
• Loviatar (slepá a údajně nejhorší ze všech žen v Tuonele, matka nemocí, v některých verzích totožná s Louhi - Louhi zpravidla vystupuje jako vládkyně a zadavatelka úkolů, Lovatar v kletbách a jako „Whore Mistress of Pohjola“
• blíže neurčené množství morů, nemocí, démonů a monster

• Riikka

• Tuonen tytti nebo také Tuonen piika (služebná smrti nebo panna smrti) - trpaslice, převoznice přes Tuonelskou řeku
• Surma - psovitá obluda s hadovitým ocasem střežící brány Tuonely před vetřelci a současně brání Smrti vtrhnout na svět. Její pohled dokáže měnit v kámen. Také střeží sídlo a osobu bohyně smrti Kalmy. Je ztělesněním násilné smrti.
• Stařena, která dokáže příst vlákna z mědi a železa
• Tříprstý stařec, který z těch vláken plete sítě