Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- carodejnice_na_ostrove_man_-_23.9.2017 [2017/09/24 01:50] – riikka
+++ carodejnice_na_ostrove_man_-_23.9.2017 [2023/05/08 10:22] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
- Účastníci: Riikka Studená, Edita Lázňovská, Pavel Altýr Týrsson, Mi Nü-Chai, Jan Kovařík, Aelfrida, Jack + na úvodní sraz Pila, která s námi ale na výpravu nakonec nešla.
+chyba, stránka přesunuta na [[Čarodějnice na ostrově Man - 22.9.2017]]
-úvodní sms byla velmi stručná, jen něco s výletem do Irska a podpis Edita.
-----
-Sraz byl v generické čajovně a plán byl vyrazit si do Irska, vyzvednout si zásilku od Stříbrookého se zlatýma rukama a vyrovnat drobný dluh. V Irsku bylo (nepřekvapivě) opět deštivo a proto jsme nadšeně uvítali nabízené pohoštění. Jan Stříbrookého zasvětil do tajemného umění vaření kávy, takže příště až dorazíme na návštěvu, máme s sebou určitě vzít nějaké zajímavé druhy kávy, máme mu rozhodně přivézt nějaký vzorek. Dostali jsme se i k platbě za předchozí dluh. Stříbrooký nás požádal o "pramen vlasů čarodějnice z Slieau Whallian" a doporučil začít na ostrově Man. Přidal ještě informaci, že ostrov Man je mysticky součástí Irska, neboť hlína, která jej tvoří, byla kdysi vyrvána z Irska a vržena do moře. Také to prý bylo oblíbené sídlo Manonna Mac Líra. Bylo jasné, že se budeme muset dostat někam do knihovny nebo k internetu a čeká nás hodně hledání informací... Rozloučili jsme se přátelsky se Stříbrookým a vyrazili do mokra venku.
-Zjistili jsme si informace, sem napíšu jen stručný výtah:
-  * - Mannan Mac Lír býval vládcem ostrova Man, jedná se o vodní božstvo v irské mytologii, jezdívá na lodi tažené vodním koněm, patřil mezi nepřátele Fomorianů
-  * - Slieau Whallian je kopec na ostrově Man, tvarově velmi zhruba odpovídá Řípu
-  * - čarodějnic bylo na ostrově vícero, místní se jich zbavovali většinou klasickým upalováním nebo je pouštěli v zabedněném sudu (uvnitř s kovovými ostny) z kopce
-  * - jedna nešťastnice se prý za strašlivého kvílení kutálí každou noc už několik staletí, prý kdysi varovala lodě před bouří, ale nevěřili jí a když bouře zničila všechny lodě až na jednu, tak ji obvinili, že špatné počasí zavinila ona...
-  * - na jediné zachráněné lodi se plavilo 7 bratrů a zachránili se díky "hlasu z vody"
-  * - na kopci je i hrob mladíke neprávem usvědčeného z vraždy, který se slíbil, že tam bude strašit, dokud tráva bude růst a voda proudit
-  * - ve městě Castletown je Museum of Witchcraft
-Po troše googlení jsme vyrazili rovnou na Man. Oproti Irsku tady bylo nádherné počasí.
-Začli jsme ve městě Castletown. Museum čarodějnictví bylo turisticky zajímavé, ale nám moc nepomohlo. Další plán byl projít si Slieau Whallian dokud je světlo. Kopec křižuje několik vyšlapaných cest - většina po vrstevnici, ale jedné se říká "witch's way" a buď si tudy místní zkracují cestu z hospody nebo se tu skutečně pravidelně něco kutálí... Rozhodně na ní nic neroste, je holá až na hlínu. Jan nás upozornil v moři na nějaký ostrov, o kterém jsme zjistili, že jej vidí jen on. Naštěstí pro nás nám jej dokázal ukázat i na svém fotoaparátu.
-Vrátili jsme se do vesnice pod kopcem a zkusili opatrně zjistit nějaké informace od domorodců. Jan se rozhodl neprovokovat a zůstal venku, přesto jsme v náhodně zvoleném domku vyvolali pozdvižení. Stařeček, který v něm bydlel, nám sice (jako studentům historie) odpovídal na všechny dotazy, ale neustále při tom s hrůzou v obličeji pokukoval po Aelfrídě.
-  * Řekl nám legendu, proč se "čarodějnice" dostala do sudu (odpovídá verzi, co jsme našli, jen byl přesvědčen o její vině).
-  * 7 bratrů prý mělo dobré vztahy z "mermanem" a ten je zachránil. Ani jeden z nich prý nebyl ženatý a neměl ani dívku. Od těch dob prý musel být na lodi aspoň 1 ženatý. Proč, to říkal,že netuší.
-  * Manannan Mac Lír vládl moudře (prý mu stačilo jednou za čas obětovat otýpku chrastí a nikdo netrpěl a nikdo nebyl nemocen) a někteří lidé dodnes zpívají písně a pálí chrastí na jeho památku.
-Mi Nü-Chai se ho pak zeptala na jméno, abychom ho mohli uvést jako zdroj a starý pán s výkřikem o pomoc boží utekl a práskl za sebou dveřmi. Pak k nim podle zvuku přistrčil nějakou skříň. Byla to ideální chvíle zajít si na večeři.
-Po setmění jsme vyrazili najít někoho rozumnějšího a příčetnějšího. Na kopci jsme potkali mladíka z legendy (obvinili ho neprávem z vraždy a zabili). Představil se jako John a když se přesvědčil, že nejsme místní, dal se s námi celkem ochotně do řeči. Zeptali jsme se ho na ostrov a prý se jedná o "letní daču" Mananna Mac Líra. Zajímavé také bylo, že pro místní je sv. Patrik mocný válečník na bílém koni. Byl velmi nadšený, že si s námi může připít a akceptoval nás jako "hodné čarodějnice". Pomohl nám určit, kudy kutálí sud s kvílející dívkou (naštěstí tam byl jen jeden) a byl ochoten nám pomoci ji zastavit.
-Společnými silami se nám s Altýrem povedlo zastavit sud, John mi zas pomohl ho otevřít a pak z něj vytáhl zraněnou dívku. Povedlo se nám ji postavit na nohy a uklidnit natolik, že s námi byla schopna mluvit a sud jsme zničili. Dívka si naštěstí staletí kutálení nepamatovala, bylo jí jen líto, že se zoufale snažila lidi varovat před špatnými věcmi, které vídala, ale nikdo ji nevěřil. S jejím svolením jsme si vzali pramen vlasů z její mohyly a pak ji odeslali na lepší místo. John odeslat nechtěl, místní si prý jeho strašení zaslouží.
-Edita, Jack a Jan pak odjeli, měli ještě práci.
-My ostatní jsme se zastavili na ostrově. Vzal nás tam merman, k našemu překvapení ten samý, který znával 7 bratrů z příběhu. Předvedl nám spodní město (zatopenou část), ukázal překrásné mozaiky svého lidu a vyprávěl nám jejich příběhy. Například nám pověděl o konci sedmi bratrů. Prý je lidé zabili, jemu se povedlo jednoho zachránit, ale i když s nimi pak zůstal žít na ostrově, nebylo to už ono. Byl to hodně smutný příběh. Exkurze to byla velmi poučná.
-Rozhodně by bylo zajímave potkat se i s Manannanem Mac Lírem, ale to by se chtělo trochu přípravy, trochu štěstí a nějaký důstojný dárek. Nyní ve městě nebyl, kdy se vrátí nevíme.