| Následující verze | Předchozí verze |
| dole_v_dole_14.7.2017 [2017/08/08 23:48] – vytvořeno robin | dole_v_dole_14.7.2017 [2023/05/08 10:22] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| ---- | ---- |
| |
| Aelfridě telefonovali skrze detektivku, ta kontaktovala Kovaříka (fungoval mu telefon!) a on posléze přes centrálu svolal sraz do Obskurní. | Skrze detektivku volali Aelfridě, ta kontaktovala Kovaříka (fungoval mu telefon!) a on posléze přes centrálu svolal sraz do Obskurní. Volal nás jakýsi pan Anderson z [[https://en.wikipedia.org/wiki/Gateshead|Gatesheadu]], že prý se v bývalém Fellingském (dříve samostatné městečko, nyní víceméně součást Gatesheadu) dole děje něco nepatřičného. Na místě jsme měli kontaktovat Johna Hodgsona. |
| |
| IN PROGRESS | Zabalili jsme saky paky, dopravili se na místo a vyrazili jsme na "rande". Adresa nás nasměrovala do kostela, kde jsme se setkali s místním reverendem Johnem Hodgsonem (ze kterého se vyklubal duch). Ten nám řekl, že u starého Fellingského dolu se objevují vrstvy uhelného prachu, což by se dít nemělo, jelikož důl už je dlouho zavřený a zapečetěný. Také nám pověděl o několika [[https://en.wikipedia.org/wiki/Felling_mine_disasters|nehodách]], k nimž v dole došlo. |
| | |
| | Po rozhovoru s reverendem jsme se vypravili do místníhu důlního muzea, kde jsme zjistili nějaké další detaily, mimo jiné i to, že "jakýsi" reverend Hodgson tehdy mezi obětmi napočítal 32 ženatých mužů, zatímco pouze 31 vdov se přihlásilo o peníze ze společného fondu (a také fakt, že k jedné oběti nikdy nebylo přiřazeno jméno). V muzeu jsme si ještě pořídili starou bezpečnostní lampu (točíš kličkou a ono to dělá jiskry), načež jsme se v doprovodu mladého snaživého studentíka (dělal v muzeu) šli prohlédnout okolí dolu. |
| | |
| | Mara si popovídala se zemí, našla napůl zasypaný otvor, který vedl do dolu a také se dozvěděla, že dole je něco co se místní zemi nelíbí. Když se nakonec studentík odporoučel pryč, prohlédli jsme jámu, trochu jí pročistili a prolezli do chodeb. Mara zhruba tušila, kterým směrem je onen problém, takže jsme za ním vyrazili. Cestou jsme potkali ducha ženy, které zemřela při první katastrofě (neidentifikované tělo - vdova Sandersonová, co se nepřihlásila o peníze). Nejdřív se nás zajímavýmy efekty snažila zastrašit, odradit od cesty vpřed, ale po rozhovoru s Marou změnila názor. Pokud jsem to pochopil správně, za svého života snad uměla nějak předvídat budoucnost, vytušila katastrofu a šla horníky (a manžela) varovat, jenže nikdo jí nevěřil. (Trochu mi to připomína typ "Kasandra") |
| | |
| | Bez dalších vyrušení jsme pak dorazili do velké podzemní prostory, kde se rubal obří (titánský) červ s nějakým svalnatým chlapíkem. Červa jsme nakonec společnými silami urubali bez jakýchkoli trvalých zranění na naší straně. Ze svalovce se vyklubal nidavellirský trpaslík, který, zdá se, se s červem čopal už pěkných pár dní a nocí, a bránil mu v cestě na povrch. Navzdory obrovské hromadě taintu, kterou schytal, se nám (s vydatnou pomocí oné vdovy) podařilo ho zachránit. Dle jeho vlastních slov neměl jméno, pochopil jsem to tak, že z Nidavelliru ho vyhnali. |
| | |
| | Dospali jsme zbytek noci, ujistili se, že červ se rozpadl a vyrazili zpátky do Prahy. |
