| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze |
| maurcina_jeskyne_-_26._11._2021 [2021/11/27 22:55] – [Brigáda pro templáře] riikka | maurcina_jeskyne_-_26._11._2021 [2023/05/08 10:22] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| ====== Maurčina jeskyně - 26. 11. 2021 ====== | ====== Maurčina jeskyně - 26. 11. 2021 ====== |
| |
| **Účastníci:** [[Gwen Skřivánková]], Eulogos, [[riikka|Riikka Studená]], [[altyr|Pavel Altýr Týrsson]], [[otakar_njordsson|Otakar Njordsson Mráz]], [[orm|Orm "Had" Saarinen]], [[edita|Edita Lázňovská]], Jack, Breonika dcera Miaha, Kérka služebník Hádův, na začátku Dylan. | **Účastníci:** [[Gwen Skřivánková]], Eulogos, [[riikka|Riikka Studená]], [[altyr|Pavel Altýr Týrsson]], [[otakar_njordsson|Otakar Njordsson Mráz]], [[orm|Orm Saarinen]] [[vali| Válisson]], [[edita|Edita Lázňovská]], Jack, Breonika dcera Miaha, Kérka služebník Hádův, na začátku Dylan. |
| |
| ---- | ---- |
| Dovedla nás přes řeku k rokli. Vypadala jako místo, do kterého bychom opravdu nechtěli padat - naprosto příkrá propast, jejíž dno je tak hluboko, že by se člověk pádem okamžitě zabil (což se nejspíš i čas od času stává). Scion by se pravděpodobně pádem tam zabil zrovna tak. Ukázalo se, že to ale rozhodně není ten největší problém. Když jsem se zaposlouchala, zespoda jsem uslyšela klapání. Znělo to jako... pavouk. Možná víc. Rozhodli jsme se, že za těchto podmínek dolů rozhodně lézt nechceme a raději si to rozdáme pěkně nahoře. A tak jsme si rozestavěli po okolí lampy, abychom nebojovali potmě, rozmístili se do co nejvýhodnějších pozic. Pak jsme zapálili jednu louči a zkusili ji hodit dolů, jestli to nepřítele vyprovokuje. Když to nezafungovalo, Pavel se říznul do ruky s plánem nalákat to na svou krev. Asi tak na půl sekundy to vypadalo, že všechno půjde podle plánu. A pak z propasti vyskákali tři pavouci (Tarantule iberica) velcí zhruba jako Riikka - doslova vyskákali. Dva podle očekávání zaútočili na Týrssona. Třetí ovšem všechno naprosto pokazil, když plavně přeskočil řadu bitevníků a zalehl Breoniku, zatímco Riikku kousl do ramene a rozhodl se, že se jí bude držet jako klíště. | Dovedla nás přes řeku k rokli. Vypadala jako místo, do kterého bychom opravdu nechtěli padat - naprosto příkrá propast, jejíž dno je tak hluboko, že by se člověk pádem okamžitě zabil (což se nejspíš i čas od času stává). Scion by se pravděpodobně pádem tam zabil zrovna tak. Ukázalo se, že to ale rozhodně není ten největší problém. Když jsem se zaposlouchala, zespoda jsem uslyšela klapání. Znělo to jako... pavouk. Možná víc. Rozhodli jsme se, že za těchto podmínek dolů rozhodně lézt nechceme a raději si to rozdáme pěkně nahoře. A tak jsme si rozestavěli po okolí lampy, abychom nebojovali potmě, rozmístili se do co nejvýhodnějších pozic. Pak jsme zapálili jednu louči a zkusili ji hodit dolů, jestli to nepřítele vyprovokuje. Když to nezafungovalo, Pavel se říznul do ruky s plánem nalákat to na svou krev. Asi tak na půl sekundy to vypadalo, že všechno půjde podle plánu. A pak z propasti vyskákali tři pavouci (Tarantule iberica) velcí zhruba jako Riikka - doslova vyskákali. Dva podle očekávání zaútočili na Týrssona. Třetí ovšem všechno naprosto pokazil, když plavně přeskočil řadu bitevníků a zalehl Breoniku, zatímco Riikku kousl do ramene a rozhodl se, že se jí bude držet jako klíště. |
| |
| Ota s Kérkou se vydali na pomoc děvčatům, zatímco Altýr, Orm, Edita a Jack stáli více méně v jednom chumlu okolo zbylých dvou pavouků. Netrvalo ale snad ani vteřinu, když se celá situace pokazila naprosto. Pavouk s Riikkou v "zubech" si řekl, že nejlepší obranou je útok, a tak se, když se ho pokusili Ota s Kérkou zasáhnout, shýbl a skočil proti nim. Jenže si nejspíše příliš nevypočítal, kde všichni stojí a jak blízko propasti se pohybujeme. Nejen, že stále držel v zubech Riikku a nejen že smetl kluky. Zároveň smetl i Altýra, oba dva další pavouky, Editu i Jacka - jediný Orm díky bohům stál dost bokem, aby se mu to vyhlo. A tak jsme já, Orm, Eulogos, a pošlapaná Breonika v hrůze sledovali, jak jediný pavouk shodil úplně všechny ostatní v jediném chumplu dolů do propasti. | Ota s Kérkou se vydali na pomoc děvčatům, zatímco Altýr, Orm, Edita a Jack stáli více méně v jednom chumlu okolo zbylých dvou pavouků. Netrvalo ale snad ani vteřinu, když se celá situace pokazila naprosto. Pavouk s Riikkou v "zubech" si řekl, že nejlepší obranou je útok, a tak se, když se ho pokusili Ota s Kérkou zasáhnout, shýbl a skočil proti nim. Jenže si nejspíše příliš nevypočítal, kde všichni stojí a jak blízko propasti se pohybujeme. Nejen, že stále držel v zubech Riikku a nejen že smetl kluky. Zároveň smetl i Altýra, oba dva další pavouky, Editu i Jacka - jediný Orm díky bohům stál dost bokem, aby se mu to vyhlo. A tak jsme já, Orm, Eulogos, a pošlapaná Breonika v hrůze sledovali, jak jediný pavouk shodil úplně všechny ostatní v jediném chumlu dolů do propasti. |
| |
| Pavouci naštěstí reagovali rychle a pavučinami se stihli zachytit zhruba na půli cesty dolů a všichni naši se naštěstí drželi pavouků. Jenomže to stále bylo zatraceně vysoko nad zemí a pavouci se je snažili shodit. I kdyby je pád až tolik nezranil, stále by byli uprostřed propasti se třemi stále poměrně vitálními pavouky. Zbraně, na kterých se drželi Ota a Kérka, vypadaly, že se z pavouka za chvíli vytrhnou. Situace byla zlá. A tak jsem vyndala lyru a začala hrát. Hrála jsem klidně a co nejpoutavěji, aby všichni přestali bojovat a šli si mě poslechnout. Naštěstí to fungovalo a pavouci se vytáhli i se všemi ostatními. Naštěstí si Orm stihl zacpat uši a ve chvíli, kdy všichni seděli a poslouchali, odtáhl naše z pavoučího dosahu. Jeden pavouk byl dokonce tak nadšen, že nám, snad jako dáreček, přinesl všechny kosti, které na dně rokle měli. A do třetice, naštěstí, když jsem dohrála, pavouci se otočili a seskákali zase dolů. Katastrofa byla zažehnána. Riikka a Altýr krváceli, Breonika měla zlomenou ruku a nohu, všichni ale byli naživu. | Pavouci naštěstí reagovali rychle a pavučinami se stihli zachytit zhruba na půli cesty dolů a všichni naši se naštěstí drželi pavouků. Jenomže to stále bylo zatraceně vysoko nad zemí a pavouci se je snažili shodit. I kdyby je pád až tolik nezranil, stále by byli uprostřed propasti se třemi stále poměrně vitálními pavouky. Zbraně, na kterých se drželi Ota a Kérka, vypadaly, že se z pavouka za chvíli vytrhnou. Situace byla zlá. A tak jsem vyndala lyru a začala hrát. Hrála jsem klidně a co nejpoutavěji, aby všichni přestali bojovat a šli si mě poslechnout. Naštěstí to fungovalo a pavouci se vytáhli i se všemi ostatními. Naštěstí si Orm stihl zacpat uši a ve chvíli, kdy všichni seděli a poslouchali, odtáhl naše z pavoučího dosahu. Jeden pavouk byl dokonce tak nadšen, že nám, snad jako dáreček, přinesl všechny kosti, které na dně rokle měli. A do třetice, naštěstí, když jsem dohrála, pavouci se otočili a seskákali zase dolů. Katastrofa byla zažehnána. Riikka a Altýr krváceli, Breonika měla zlomenou ruku a nohu, všichni ale byli naživu. |
| Dopravili jsme Ahmada zpět na farmu. Přestože se s nikým z místních příliš nebavil, všichni měli ohromnou radost, že je naživu. Dopravili ho do nemocnice, kde si nejspíše chvíli poležel na kapačkách, ale nebyl na tom tak špatně, aby měl nějaké dlouhodobé problémy. Oslavili jsme nalezení, řekli Antoniovi, že za hradem jsou horší věci než duch Maurky a on nám odpověděl, že to tušil a že se postará, aby už tam nikdo nelezl. | Dopravili jsme Ahmada zpět na farmu. Přestože se s nikým z místních příliš nebavil, všichni měli ohromnou radost, že je naživu. Dopravili ho do nemocnice, kde si nejspíše chvíli poležel na kapačkách, ale nebyl na tom tak špatně, aby měl nějaké dlouhodobé problémy. Oslavili jsme nalezení, řekli Antoniovi, že za hradem jsou horší věci než duch Maurky a on nám odpověděl, že to tušil a že se postará, aby už tam nikdo nelezl. |
| |
| Další den vrátili do Prahy podat hlášení. Shodli jsme se, že ač pavouci mohli být v rokli ještě před tím, než tam král nechal hodit ostatky své dcery, přijde nám pravděpodobnější, že do své velikosti narostli právě kvůli tomuto incidentu. Kromě toho, jak si povšiml Kérka, pavouci měli na sobě světlejší místa, jako kdyby šedivěli. Nejspíš stárli a možná, že to byli od doby Alijiny smrti jedni a ti samí a teď už to byli prastaří dědečkové. Pokud to opravdu je tak, kdo ví, co se s nimi stane teď. Možná začnou stárnout rychleji, možná prostě zemřou věkem. Tak jako tak templáři o situaci vědí. Ocenili naši práci a rozhodli se dát tzv. luciferovo požehnání jak Eulogovi, tak i Kérkovi a Jackovi. | Další den jsme se vrátili do Prahy podat hlášení. Shodli jsme se, že ač pavouci mohli být v rokli ještě před tím, než tam král nechal hodit ostatky své dcery, přijde nám pravděpodobnější, že do své velikosti narostli právě kvůli tomuto incidentu. Kromě toho, jak si povšiml Kérka, pavouci měli na sobě světlejší místa, jako kdyby šedivěli. Nejspíš stárli a možná, že to byli od doby Alijiny smrti jedni a ti samí a teď už to byli prastaří dědečkové. Pokud to opravdu je tak, kdo ví, co se s nimi stane teď. Možná začnou stárnout rychleji, možná prostě zemřou věkem. Tak jako tak templáři o situaci vědí. Ocenili naši práci a rozhodli se dát tzv. Luciferovo požehnání jak Eulogovi, tak i Kérkovi a Jackovi. |
