ScionWiki

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie:
mezivalecni_autori_6._12._2024

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze		Předchozí verze
mezivalecni_autori_6._12._2024 [2024/12/08 19:32] – leamezivalecni_autori_6._12._2024 [2024/12/09 11:19] (aktuální) – lea
Řádek 10: Řádek 10:
 Dorazíme k luxusně vypadajícímu domu, hraje jazz. Je tam nezvykle mrtvo. Čapek zaklepe a vpustí sebe i nás dovnitř, v hale vyhrává gramofon, na stole je spoušť po večeři. Za stolem sedí muž s flaškou v ruce, ani si nás moc nevšímá. Poznáme z něj **Francise Scotta Fitzgeralda**. Vypráví, že u něj byla včera párty, na které se ukázaly davy nedůležitých lidí a chlapík s dírou v hlavě (nejspíš Hemingway), se kterým si povídali o rybaření. Chvíli rozmlouváme a panákujeme. Připíjíme na slávu, přátelství, ale hlavně ne na ženy (Fitzgerald na to reaguje velmi ostrým odmítnutím). Ptáme se na brigádu – Fitzgerald odmítá existenci nějakého svého problému, ale když nemáme co dělat a pořád po něm něco chceme, tak tu můžeme „chvíli zůstat a pokračovat ve zdolávání zásob“. Neodmlouváme. Dorazíme k luxusně vypadajícímu domu, hraje jazz. Je tam nezvykle mrtvo. Čapek zaklepe a vpustí sebe i nás dovnitř, v hale vyhrává gramofon, na stole je spoušť po večeři. Za stolem sedí muž s flaškou v ruce, ani si nás moc nevšímá. Poznáme z něj **Francise Scotta Fitzgeralda**. Vypráví, že u něj byla včera párty, na které se ukázaly davy nedůležitých lidí a chlapík s dírou v hlavě (nejspíš Hemingway), se kterým si povídali o rybaření. Chvíli rozmlouváme a panákujeme. Připíjíme na slávu, přátelství, ale hlavně ne na ženy (Fitzgerald na to reaguje velmi ostrým odmítnutím). Ptáme se na brigádu – Fitzgerald odmítá existenci nějakého svého problému, ale když nemáme co dělat a pořád po něm něco chceme, tak tu můžeme „chvíli zůstat a pokračovat ve zdolávání zásob“. Neodmlouváme.
  
-Čapek po kratší výměně názorů s Fitzgeraldem odchází, a prohlásí naším směrem, že ho máme ráno najít u Vladislava Vančury. Začíná se pít a my záhy zjišťujeme, že nemáme toleranci. +Čapek po kratší výměně názorů s Fitzgeraldem odchází, a prohlásí naším směrem, že ho máme ráno najít u jednoho jeho kamaráda, který je doktor (a taky má díru v hlavě - tuhle ale nedobrovolně), prý bude třeba vědět víc. Identifikovali jsme ho jako Vladislava Vančuru a rozloučili jsme se s Čapkem. Začíná se pít a my záhy zjišťujeme, že nemáme toleranci. 
  
 Uprostřed v noci vypadnou světla a v reakci na to z Fitzgeralda vypadne i opilost. Ze stropu vychází řeřavé světlo, vejde žena – respektive to, co z ní zbylo (vlastně pořádně jen zuby a střevíček). Je ohořelá, jde k Fitzgeraldovi a pořád opakuje „Scottie“. Poznáme v ní **Zeldu Fitzgeraldovou**. Na otázky neodpovídá, stále se snaží jít za svým mužem. Ten se za námi snaží splynout se zdí. Paddy vyzve Zeldu k tanci, konkrétně k valčíku (vzpomněl si, že Zelda napsala knihu Poslední valčík, její obsah sice nezná, ale napsala ji prý krátce před svou smrtí). Zbytek jde za Fitzgeraldem a mluvíme s ním. Uprostřed v noci vypadnou světla a v reakci na to z Fitzgeralda vypadne i opilost. Ze stropu vychází řeřavé světlo, vejde žena – respektive to, co z ní zbylo (vlastně pořádně jen zuby a střevíček). Je ohořelá, jde k Fitzgeraldovi a pořád opakuje „Scottie“. Poznáme v ní **Zeldu Fitzgeraldovou**. Na otázky neodpovídá, stále se snaží jít za svým mužem. Ten se za námi snaží splynout se zdí. Paddy vyzve Zeldu k tanci, konkrétně k valčíku (vzpomněl si, že Zelda napsala knihu Poslední valčík, její obsah sice nezná, ale napsala ji prý krátce před svou smrtí). Zbytek jde za Fitzgeraldem a mluvíme s ním.
Řádek 33: Řádek 33:
 Na konci ulice ulice velmi končí, lehce prší, je tam velmi moc ostnatého drátu, občas zátarasy a podobné krajinné prvky. Je tam ale absolutní ticho, někdo by řekl, že Na západní frontě klid… Začneme se plazit vpřed – ve chvíli, kdy opustíme ulici, se kolem nás rozhostí absolutní šílenství, hvizdy, hluk. Potkáváme díru po granátu, ve které leží německý voják, který si rozškrábal hrdlo, nejspíše si špatně nasadil plynovou masku. Je to nechutný, strašný, plazíme se co nejrychleji dál. Najednou slyšíme 2-3 hlasy, jak se hádají, skáčeme do zákopu. Ve chvíli, kdy doskočíme, hluk utichne. Otočí se k nám tři Francouzi, všichni mají plynové masky. Leží tam taky pán na nosítkách – letecká bunda, vypadá zvláštně, má světlé vlasy, modré oči, část jeho obličeje je posunutá o kousek vedle (protéza – asi magická, ze stejného materiálu má i jednu ruku). Lucie do něj pustí lehký heal, na obou rukách nahmatá tep. Jsme notně zmateni, ale pán nás ochotně vezme za kamarádem, kterého jel navštívit. Na konci ulice ulice velmi končí, lehce prší, je tam velmi moc ostnatého drátu, občas zátarasy a podobné krajinné prvky. Je tam ale absolutní ticho, někdo by řekl, že Na západní frontě klid… Začneme se plazit vpřed – ve chvíli, kdy opustíme ulici, se kolem nás rozhostí absolutní šílenství, hvizdy, hluk. Potkáváme díru po granátu, ve které leží německý voják, který si rozškrábal hrdlo, nejspíše si špatně nasadil plynovou masku. Je to nechutný, strašný, plazíme se co nejrychleji dál. Najednou slyšíme 2-3 hlasy, jak se hádají, skáčeme do zákopu. Ve chvíli, kdy doskočíme, hluk utichne. Otočí se k nám tři Francouzi, všichni mají plynové masky. Leží tam taky pán na nosítkách – letecká bunda, vypadá zvláštně, má světlé vlasy, modré oči, část jeho obličeje je posunutá o kousek vedle (protéza – asi magická, ze stejného materiálu má i jednu ruku). Lucie do něj pustí lehký heal, na obou rukách nahmatá tep. Jsme notně zmateni, ale pán nás ochotně vezme za kamarádem, kterého jel navštívit.
  
-Letce později identifikujeme jako **Antoina de Saint-Exupéry**. Prý vypadá tak, jak vypadá kvůli reinterpretaci – sdělení jeho díla se kreslí na dětské hrníčky a mističky. To, co se snažil sdělit, se používá pro jednoduchou romantizaci jako třeba součást řečnění na svatbách, kam to vážně nepatří.+Letce později identifikujeme jako **Antoina de Saint-Exupéry**. Prý vypadá tak, jak vypadá kvůli reinterpretaci – sdělení jeho díla se kreslí na dětské hrníčky a mističky a tam to fakt nepatří…
  
 Doplazíme se k jinému zákopu a skulíme se za Exupérym dovnitř. V zákopu opět všechno utichne. Potkáme tam **Ericha Mariu Remarqua**, letec se s ním pozdraví a my se představíme. Všechno mu převyprávíme a on odpoví, že se není ochoten angažovat kolem Zeldy – ne proto, že by nechtěl pomoct Fitzgeraldovi, on nechce pomoct přímo jí. Doplazíme se k jinému zákopu a skulíme se za Exupérym dovnitř. V zákopu opět všechno utichne. Potkáme tam **Ericha Mariu Remarqua**, letec se s ním pozdraví a my se představíme. Všechno mu převyprávíme a on odpoví, že se není ochoten angažovat kolem Zeldy – ne proto, že by nechtěl pomoct Fitzgeraldovi, on nechce pomoct přímo jí.
mezivalecni_autori_6._12._2024.1733682751.txt.gz · Poslední úprava: 2024/12/08 19:32 autor: lea