ScionWiki

Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web

Historie: • mezivalecni_autori_6._12._2024 • makara_na_kraji_vesmiru_8._6._2024
mezivalecni_autori_6._12._2024

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
mezivalecni_autori_6._12._2024 [2024/12/08 20:04] – leamezivalecni_autori_6._12._2024 [2024/12/09 11:19] (aktuální) – lea
Řádek 33: Řádek 33:
 Na konci ulice ulice velmi končí, lehce prší, je tam velmi moc ostnatého drátu, občas zátarasy a podobné krajinné prvky. Je tam ale absolutní ticho, někdo by řekl, že Na západní frontě klid… Začneme se plazit vpřed – ve chvíli, kdy opustíme ulici, se kolem nás rozhostí absolutní šílenství, hvizdy, hluk. Potkáváme díru po granátu, ve které leží německý voják, který si rozškrábal hrdlo, nejspíše si špatně nasadil plynovou masku. Je to nechutný, strašný, plazíme se co nejrychleji dál. Najednou slyšíme 2-3 hlasy, jak se hádají, skáčeme do zákopu. Ve chvíli, kdy doskočíme, hluk utichne. Otočí se k nám tři Francouzi, všichni mají plynové masky. Leží tam taky pán na nosítkách – letecká bunda, vypadá zvláštně, má světlé vlasy, modré oči, část jeho obličeje je posunutá o kousek vedle (protéza – asi magická, ze stejného materiálu má i jednu ruku). Lucie do něj pustí lehký heal, na obou rukách nahmatá tep. Jsme notně zmateni, ale pán nás ochotně vezme za kamarádem, kterého jel navštívit. Na konci ulice ulice velmi končí, lehce prší, je tam velmi moc ostnatého drátu, občas zátarasy a podobné krajinné prvky. Je tam ale absolutní ticho, někdo by řekl, že Na západní frontě klid… Začneme se plazit vpřed – ve chvíli, kdy opustíme ulici, se kolem nás rozhostí absolutní šílenství, hvizdy, hluk. Potkáváme díru po granátu, ve které leží německý voják, který si rozškrábal hrdlo, nejspíše si špatně nasadil plynovou masku. Je to nechutný, strašný, plazíme se co nejrychleji dál. Najednou slyšíme 2-3 hlasy, jak se hádají, skáčeme do zákopu. Ve chvíli, kdy doskočíme, hluk utichne. Otočí se k nám tři Francouzi, všichni mají plynové masky. Leží tam taky pán na nosítkách – letecká bunda, vypadá zvláštně, má světlé vlasy, modré oči, část jeho obličeje je posunutá o kousek vedle (protéza – asi magická, ze stejného materiálu má i jednu ruku). Lucie do něj pustí lehký heal, na obou rukách nahmatá tep. Jsme notně zmateni, ale pán nás ochotně vezme za kamarádem, kterého jel navštívit.
  
-Letce později identifikujeme jako **Antoina de Saint-Exupéry**. Prý vypadá tak, jak vypadá kvůli reinterpretaci – sdělení jeho díla se kreslí na dětské hrníčky a mističky. To, co se snažil sdělit, se používá pro jednoduchou romantizaci jako třeba součást řečnění na svatbách, kam to vážně nepatří.+Letce později identifikujeme jako **Antoina de Saint-Exupéry**. Prý vypadá tak, jak vypadá kvůli reinterpretaci – sdělení jeho díla se kreslí na dětské hrníčky a mističky a tam to fakt nepatří…
  
 Doplazíme se k jinému zákopu a skulíme se za Exupérym dovnitř. V zákopu opět všechno utichne. Potkáme tam **Ericha Mariu Remarqua**, letec se s ním pozdraví a my se představíme. Všechno mu převyprávíme a on odpoví, že se není ochoten angažovat kolem Zeldy – ne proto, že by nechtěl pomoct Fitzgeraldovi, on nechce pomoct přímo jí. Doplazíme se k jinému zákopu a skulíme se za Exupérym dovnitř. V zákopu opět všechno utichne. Potkáme tam **Ericha Mariu Remarqua**, letec se s ním pozdraví a my se představíme. Všechno mu převyprávíme a on odpoví, že se není ochoten angažovat kolem Zeldy – ne proto, že by nechtěl pomoct Fitzgeraldovi, on nechce pomoct přímo jí.
mezivalecni_autori_6._12._2024.1733684665.txt.gz · Poslední úprava: 2024/12/08 20:04 autor: lea