Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- mysterijni_kulty [2021/07/06 17:01] – veronika
+++ mysterijni_kulty [2023/05/08 10:22] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 =====Řecké mysterijní kulty=====
+> sepsala [[veronika|Veronika]]
 Tento článek jsem původně chtěla napsat proto, že [[Gwen Skřivánková|Gwen]]
  uvažovala o využití dionýských mystérií ve svém plánu na vrácení Marsyasovy příčetnosti. Z toho sice nakonec sešlo, ale přesto jsem se rozhodla se na dané téma podívat, protože mi prostě připadá zajímavé a kdo ví, třeba se to bude v budoucnosti někomu přece jen hodit.
@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 Hlavní téma eleusínských mystérií je (pravděpodobně) únos Persefony Hádem a to, jak ji truchlící Demétér hledá – i když některé výklady tvrdí, že to celé je jen metafora pro pěstování obilí. Podle pověsti došla po devíti dnech právě do Eleusíny, kde se posadila ke studni. Tam ji našly služebné místního krále a odvedly ji do paláce. Demétér odmítala jídlo i pití, ale nakonec se dala přesvědčit, aby vypila nápoj z mouky, vody a máty. Stále převlečená za smrtelnou ženu se stala chůvou prince Triptolema, kterého později vyslala na voze taženém draky, aby naučil lidi pěstovat obilí. A také si nechala vystavět chrám a zavedla mysterijní kult.
+Ve starověkém Řecku neexistovala nějaká zvláštní kněžská vrstva obyvatelstva. Knězem se člověk stával na omezenou dobu a byla to pozice srovnatelná s nějakým úředníkem. Výjimku tvořili kněží v Eleusíně. Zde zastávali kněžské úřady stabilně členové dvou rodin, Kérykovců a Eumolpovců.
 Inicianty uváděli do tajného učení mystagógové – přátelé a známí, kteří už byli zasvěceni. Bylo s ním spojené heslo: Hodoval jsem, vypil kykeon (směs vody, mouky a máty, kterou měla pít Demétér), vzal jsem ze schrány, po práci uložil do košíku a z košíku do schrány. Bohužel nikdo dnes nedokáže s jistotou říct, co to mělo znamenat.
@@ Řádek 27: / Řádek 29: @@
 V nějaký okamžik se měl otevřít anaktoron a mělo z něj zářit silné světlo. Zároveň měl někdo zvolat: Vznešená bohyně porodila svatého chlapce, Brímo Bríma, silná silného. Součástí obřadu měl být také tiše uťatý obilný klas. To všechno zní jako výše popsané narození dítěte, strašlivý oheň a Kronova žeň. Dítě by mohl být Ploutos – Bohatství, zmíněný i v hymnu na Demétér. Poslední den byl den oslav a dalších obětí. Zasvěcení nosili myrtový věnec. Kromě zajištění bohatství (zemědělského) mělo zasvěcení prý zajistit i lepší úděl v podsvětí.
+Do eleusínských mystérií byli zasvěceni i někteří starověcí hrdinové, například Héraklés. Iniciaci měl podstoupit jako přípravu na dvanáctý z jeho úkolů - cestu do Hádu a chycení Kerbera.
@@ Řádek 33: / Řádek 37: @@
 Dionýsos nebyl uctíván zdaleka jen jako bůh vína, jak to bývá dnes zjednodušováno, ale také jako bůh jinakosti, rozvratu, extáze, všeho podivného a šokujícího, zároveň cizinec a zároveň narozený v Thébách – centru Řecka. Také bůh katarze a očisty, který bývá vzýván před koncem antických tragédií.  Má vyřešit neřešitelnou situaci, vzniklou tak, že všichni jednali podle zákonitostí řádu a civilizace a mysleli to vlastně dobře. Dionýsos řeší problém tím, že řád roztříští a rozmetá. Většina postav umře, ale problém je pryč.
-Mysterijní verze Dionýsova zrození je odlišná od té „klasické“ (o Semelé a o tom, jak si Zeus zašil malého Dionýsa do stehna – vysvětlení o co šlo doopravdy viz [[kultury|Practical Guide to Consent]]). Měl být synem Dia a Persefony (což se nezdá moc pravděpodobné, ale ok. Teoreticky by ani nemuselo jít o Dia, ale o Háda, protože ten někdy bývá nazýván také Zeus chthonios – Podzemní/podsvětní Zeus). Jeho původní jméno mělo být Zagreus, což je podivné, protože Zagreus je, podle toho co víme, titán šílenství. Jestli pro to někdo má nějaké rozumné vysvětlení, prosím o doplnění.
+Mysterijní verze Dionýsova zrození je odlišná od té „klasické“ (o Semelé a o tom, jak si Zeus zašil malého Dionýsa do stehna – vysvětlení o co šlo doopravdy viz [[kultury#practical_guide_to_consent|Practical Guide to Consent]]). Měl být synem Dia a Persefony (což se nezdá moc pravděpodobné, ale ok. Teoreticky by ani nemuselo jít o Dia, ale o Háda, protože ten někdy bývá nazýván také Zeus chthonios – Podzemní/podsvětní Zeus). Jeho původní jméno mělo být Zagreus, což je podivné, protože Zagreus je, podle toho co víme, titán šílenství. Jestli pro to někdo má nějaké rozumné vysvětlení, prosím o doplnění.
+> Podle toho, co víme, převzali Hádes a Dionýsos části původně Zagreovy domény. V tom případě není vyloučené, že by Dionýsos používal z důvodu mystické kontinuity Zagreovo jméno jako přívlastek. ~ [[petr_helsson|Helsson]]
 Příběh pokračuje tím, že mladého Zagrea/Dionýsa roztrhali a sežrali Titáni. Zeus ho ale znovu vzkřísil, sežehl Titány bleskem a z jejich popela se měli zrodit lidé – bytosti s jiskřičkou božství, ale také nesoucí v sobě stopu provinění Titánů. S tímhle příběhem upřímně úplně nevím, jak naložit. Doufám, že nejde o nějaký Zagreův pokus se infiltrovat do antického náboženství.
 Dionýsovy kultistky – mainady nebo bakchantky – měly podle literatury provádět extrémní věci – trhat býky holýma rukama na kusy, jíst syrové maso, vyplenit několik vesnic a pobít všechny muže, kojit štěňata a gazely, ve vlasech přenášet oheň, na ramena si klást předměty, které nespadnou ani při nejdivočejším tanci. To je ale nejspíš přehnané. I bez toho ovšem kult vypadá zběsile a šíleně. Patřil k němu tanec s rozevlátými vlasy i šaty, nošení obřích falů v procesí, extáze, komunikace s Dionýsem a v nějaké formě prý až posednutí, kdy se kultista sám Dionýsem stával. Také bývá zmiňován návrat k harmonii s přírodou, k divočině a zlatému věku lidstva.