opicarny_mece_a_utopene_ryby_-_14._11._2026
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| opicarny_mece_a_utopene_ryby_-_14._11._2026 [2026/11/17 16:12] – vytvořeno- WIP helsson | opicarny_mece_a_utopene_ryby_-_14._11._2026 [2026/11/19 23:37] (aktuální) – wip helsson | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| //SMS: "Všem znuděným půlpívům co si chtějí zacestovat, chystám se do okolí Žluté Řeky. Plus okolí. Uvítám společnost, | //SMS: "Všem znuděným půlpívům co si chtějí zacestovat, chystám se do okolí Žluté Řeky. Plus okolí. Uvítám společnost, | ||
| - | Jak naznačoval už intepunkční freestyle, čekal na nás Petr Vopička. Prý už delší dobu shání větší množství mečů, ale nemáme si dělat naděje, ne pro nás, ale nějaké mladé čínské talenty. Teď prý získal představu, kde by to šlo uskutečnit, | + | Jak naznačoval už intepunkční freestyle, čekal na nás Petr Vopička. Prý už delší dobu shání větší množství mečů, ale nemáme si dělat naděje, ne pro nás, ale nějaké mladé čínské talenty. Teď prý získal představu, kde by to šlo uskutečnit, |
| + | |||
| + | Přes divadlo projdeme do Pekingu, zahrajeme si na turisty, sedneme na vlak a míříme ke klášteru. Ten vypadá rozlehlý, bohatý, patrně obsahující kovárnu nebo dvě a jsou v něm mniši, co mají bicáky jak já stehna (má severská duše zaplakala, neb by z nich sice byli skvělí otroci, ale nějak jsem se rozhodla tenhle klášter spíš neplenit.) Vopička se zdvořile představí a otáže na představeného. Mnich opáčí, že takový původ by si mohl vybájit každý a chce si to ozkoušet. Tady ovšem narazí < | ||
| + | Ten je taky pěkná vazba a představí se jako Mistr Ou (jak zjistíme vzápětí, není to jen jmenovec.) Vopičkův návrh ho zaujme, nechá si to podrobně vylíčit, a aby byl dobrým hostitelem, nařídí přinést rýžové víno. Asi že místní mají velké ruce, nalévají ho do něčeho, co nepříjemně připomíná polévkové misky. Sice jsme s Norou ihned vytvořily pijácké duo ' | ||
| + | Mistr by se rozloučil s nějakými výrobky, kdybychom mu donesli vydloubnuté oči Bělovlasého Wu Zixu. Na naše opatrné dotazy doplní, že naposledy co ví, a to bylo za jeho zlatých mladých let, tak visely nad bránou nějakého města. Celkem se nám uleví, že vydloubávání už zjevně obstaral někdo za nás. Taky nám poví, že něco by mohla vědět jedna velmi pěkná paní, která se tenkrát motala kolem a byla tak hezká, až skončila s balvanem na krku v jezeře. Dál už víc nevím, protože jak jsem slyšela pěkná paní, trochu jsem se zasnila...\\ | ||
| + | O sny mě připraví teprve svítání, rosa ve vlasech a ranní chlad na zadním nádvoří kláštera. A taky naprosto příšerná kocovina, která nás div nesloží. Ale protože máme práci, svěříme se do rukou Daně a jejím drsným léčebným metodám. Definitivně probuzeni přestátým utrpením jdeme sehnat něco k jídlu a zkusit poskládat nějaké informace. | ||
| + | |||
| **WIP** | **WIP** | ||
opicarny_mece_a_utopene_ryby_-_14._11._2026.txt · Poslední úprava: autor: helsson
