| Následující verze | Předchozí verze |
| schody_v_lese_-_12._2._2022 [2022/02/12 22:49] – vytvořeno sadako | schody_v_lese_-_12._2._2022 [2023/05/08 10:22] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| //SMS od Emy: „Když jsme minule byli v Lese, byly tam hrozně hustý schody a chtěla bych se tam vrátit. Jdete tam někdo se mnou? Sraz tehdy v Generické.“// | //SMS od Emy: „Když jsme minule byli v Lese, byly tam hrozně hustý schody a chtěla bych se tam vrátit. Jdete tam někdo se mnou? Sraz tehdy v Generické.“// |
| |
| Sejdeme se v čajovně a překvapeně a potěšeně se pozdravíme s Bětkou, která strávila pár let v Dánsku, kde si dodělala doktorát z chemie a ledva dorazila zpátky do Prahy a zvládla si v bytě odhodit batoh, pípla jí SMS. S Bětkou připutuje i její sova, což je velká bílá THE SOVA, která skvěle ovládá mimiku a gestiku a v čajovně má s sebou Bětka i svého multibarevného psíka Opium (pes neurčité rasy, spíš delší srst, tak akorát velký na nošení na klíně, šíleně divoce zbarvený; záda má azurová, obličej zelený, břicho purpurové, nohy žluté a jde z něj takový fluffy relaxační dojem. Něco jako Tranqulity Cat, ale ne úplně, spíš skoro a to slovo "skoro" je tu to podstatné.).\\ | Sejdeme se v čajovně a překvapeně a potěšeně se pozdravíme s Bětkou, která strávila pár let v Dánsku, kde si dodělala doktorát z chemie a ledva dorazila zpátky do Prahy a zvládla si v bytě odhodit batoh, pípla jí SMS. S Bětkou připutuje i její sova, což je velká bílá THE SOVA, která skvěle ovládá mimiku a gestiku a v čajovně má s sebou Bětka i svého multibarevného psíka Opium (pes neurčité rasy, spíš delší srst, tak akorát velký na nošení na klíně, šíleně divoce zbarvený; záda má azurová, obličej zelený, břicho purpurové, nohy žluté a jde z něj takový fluffy relaxační dojem. Něco jako Tranquility Cat, ale ne úplně, spíš skoro a to slovo "skoro" je tu to podstatné.).\\ |
| Ema povypráví, že když jsme byli posledně v Lese u Madora od Černé brány ([[emina_vyprava_do_lesa_-_6._11._2021|odkaz na výpravu]]), tak cestou zpátky zahlédla schody a rozhodla se příště prozkoumat ty. Následuje popis schodů, včetně melancholického dojmu z cypřišů i schodů samotných, mozkovým myšlením dojdeme k tomu, že je to možná hřbitov, mohyla nebo hrobka. | Ema povypráví, že když jsme byli posledně v Lese u Madora od Černé brány ([[emina_vyprava_do_lesa_-_6._11._2021|odkaz na výpravu]]), tak cestou zpátky zahlédla schody a rozhodla se příště prozkoumat ty. Následuje popis schodů, včetně melancholického dojmu z cypřišů i schodů samotných, mozkovým myšlením dojdeme k tomu, že je to možná hřbitov, mohyla nebo hrobka. |
| Struna prohlásí, že vzhledem k tomu, že se to nachází na území paní Morgany, tam ona jít nechce, jako asi by to nejspíš nebyl problém, ale všichni souhlasíme s Kovaříkovým //„Nejspíš“ je zbytečné „možná.“// Ema dodá, že minule jsme tam prostě přišli nabídnout pomoc a že jí přijde nosné tohle zopakovat, to je všeobecně odkýváno jak dobrý nápad.\\ | Struna prohlásí, že vzhledem k tomu, že se to nachází na území paní Morgany, tam ona jít nechce, jako asi by to nejspíš nebyl problém, ale všichni souhlasíme s Kovaříkovým //„Nejspíš“ je zbytečné „možná.“// Ema dodá, že minule jsme tam prostě přišli nabídnout pomoc a že jí přijde nosné tohle zopakovat, to je všeobecně odkýváno jak dobrý nápad.\\ |
| Katafalk č. 3 – opět socha mladého krásného Saracéna, opět kroužková zbroj, nejsou to plné plechy, má díru v boku. A má stejný šachovnicový erb jako socha.\\ | Katafalk č. 3 – opět socha mladého krásného Saracéna, opět kroužková zbroj, nejsou to plné plechy, má díru v boku. A má stejný šachovnicový erb jako socha.\\ |
| \\ | \\ |
| Pak zpoza jednoho sloupu vyjde slečna, prostě oblečená, v průběhu hovoru zjistíme, že sluje Brangaine, my se taky popředstavujeme, jména Luchtaine a Athéna ji osloví silně, Uller tak trochu, ten zbytek je holt v ranku //asi kámiči polobohové// - a že jsme minule byli u sira Madora od Černé brány a zajímalo nás, co tady je a jestli tu někdo něco nepotřebuje... Brangaine nám sdělí, že tohle je hrobka krále Esclabora a jeho synů a že by bylo moc hezké, kdyby tu bylo i tělo sira Safira (prázdný katafalk č. 1), kterého údajně zabil v poslední bitvě sir Mordred poté, co se mu sir Safir vzdal - to se tedy říká, ovšem poslední, kdo ho viděl, byl sir Mordred. Jeho bratři, tedy sir Segwardes (katafalk č. 2) zahynul, když sir Lancelot zachraňoval královnu před upálením. Podruhé. Někdo by řekl začátek a někdo by řekl vrchol rozkolu mezi rytíři Kulatého stolu. Někteří stáli při Artušovi, někteří při Lancelotovi a ti se probili na nádvoří, stáhli ji z hranice a zachránili. Sir Segwardes byl jeden z těch, co bránili nádvoří, ale well, všichni víme, že proti siru Murder-a-lot je to problém. Sir Safir tu nikdy nebyl, ale on a sir Palamedes (katafalk č. 3) se přidali k Lancelotovi, následovali ho do vyhnanství, ale pak se vrátili, aby bojovali proti Mordredovi a jeho usurpaci. Palamedes už se nevrátil, protože ho zabil sir Gawain. Po otázce, jestli Brangaine tuší, kde je jeho tělo, tato odvětí, že bychom samozřejmě mohli prohledávat místo poslední bitvy, ale to už udělala spousta lidí a jediný, kdo tohle ví, je asi sir Mordred a kde je sir Mordred, to je asi otázka na někoho jiného (konkrétně paní Morganu). Ještě se zeptáme, jestli tu byl někdy erb sira Safira (ne) a jak vypadá - štít svisle půlený, na jedné straně modré a stříbrné popelnice, na druhé straně zlatá a zelená šachovnice, po otázce je nám upřesněno, že popelnice je výraz pro něco jako jednoduše načrtnutý domeček (well, mezi přítomnými bylo přesně 0 odborníků na heraldiku). Brangaine ještě praví, že siru Palamedovi dluží život a že byl nejmilejším synem svého otce a řečený otec jeho smrt neunesl.\\ | Pak zpoza jednoho sloupu vyjde slečna, prostě oblečená, v průběhu hovoru zjistíme, že sluje Brangaine, my se taky popředstavujeme, jména Luchtaine a Athéna ji osloví silně, Uller tak trochu, ten zbytek je holt v ranku //asi kámiči polobohové// - a že jsme minule byli u sira Madora od Černé brány a zajímalo nás, co tady je a jestli tu někdo něco nepotřebuje... Brangaine nám sdělí, že tohle je hrobka krále Esclabora a jeho synů a že by bylo moc hezké, kdyby tu bylo i tělo sira Safira (prázdný katafalk č. 1), kterého údajně zabil v poslední bitvě sir Mordred poté, co se mu sir Safir vzdal - to se tedy říká, ovšem poslední, kdo ho viděl, byl sir Mordred. Jeho bratři, tedy sir Segwardes (katafalk č. 2) zahynul, když sir Lancelot zachraňoval královnu před upálením. Podruhé. Někdo by řekl začátek a někdo by řekl vrchol rozkolu mezi rytíři Kulatého stolu. Někteří stáli při Artušovi, někteří při Lancelotovi a ti se probili na nádvoří, stáhli ji z hranice a zachránili. Sir Segwardes byl jeden z těch, co bránili nádvoří, ale well, všichni víme, že proti siru Murder-a-lot je to problém. Sir Safir tu nikdy nebyl, ale on a sir Palamedes (katafalk č. 3) se přidali k Lancelotovi, následovali ho do vyhnanství, ale pak se vrátili, aby bojovali proti Mordredovi a jeho usurpaci. Palamedes už se nevrátil, protože ho zabil sir Gawain. Po otázce, jestli Brangaine tuší, kde je jeho tělo, tato odvětí, že bychom samozřejmě mohli prohledávat místo poslední bitvy, ale to už udělala spousta lidí a jediný, kdo tohle ví, je asi sir Mordred a kde je sir Mordred, to je asi otázka na někoho jiného (konkrétně paní Morganu). Ještě se zeptáme, jestli tu byl někdy erb sira Safira (ne) a jak vypadá - štít svisle půlený, na jedné straně modrá a stříbrná popelčina, na druhé straně zlatá a zelená šachovnice, po otázce je nám upřesněno, že popelčina je kožka z veverky zvané popelka. Zvonkovitý vzor vytváří pravidelné střídání modrých hřbetních kožek a bílých bříšek. Brangaine ještě praví, že siru Palamedovi dluží život a že byl nejmilejším synem svého otce a řečený otec jeho smrt neunesl.\\ |
| \\ | \\ |
| S tím se rozloučíme, vypadneme ven, následuje krátký brainstorming, jehož výsledkem je, že Ema zkusí zavolat paní Morganu, přece jenom, jinou stopu než Mordreda nemáme a kde je Mordred ví jistě asi jenom paní Morgana.\\ | S tím se rozloučíme, vypadneme ven, následuje krátký brainstorming, jehož výsledkem je, že Ema zkusí zavolat paní Morganu, přece jenom, jinou stopu než Mordreda nemáme a kde je Mordred ví jistě asi jenom paní Morgana.\\ |
| Ono to přehlížení toho, co se děje, začínalo být silně rozkladné pro dvůr i pro krále. A Mordred Artušovi neřekl žádnou novinku. Jenom skrze moc vysloveného slova před tím Artuš už nemohl snadno zavírat oči a nechat se tím žrát. Modred věděl, že ta odezva nebude dobrá, nechával to hnít spoustu let, věděl to od začátku, ono to nebylo tak těžké. A tahle druhá věc vedla ke smrti Safirových bratrů.\\ | Ono to přehlížení toho, co se děje, začínalo být silně rozkladné pro dvůr i pro krále. A Mordred Artušovi neřekl žádnou novinku. Jenom skrze moc vysloveného slova před tím Artuš už nemohl snadno zavírat oči a nechat se tím žrát. Modred věděl, že ta odezva nebude dobrá, nechával to hnít spoustu let, věděl to od začátku, ono to nebylo tak těžké. A tahle druhá věc vedla ke smrti Safirových bratrů.\\ |
| \\ | \\ |
| A to druhé, tedy konflikt mezi Lancelotem a králem, a jeho velmi lancelotovská záchrana královny upalované za nevěru bylo to, co zabilo druhého z Esclaborových synů. Bez ohledu na to, že sám bojoval na druhé straně, než jeho prostřední bratr. Mordred, že ho Safir nikdy nenechá na pokoji, otočí se zády a bude ho za nimi mít. Safir byl vždycky hodný chlapec, oddaný svým bratrům, zejména tomu nejstaršímu, s pocitem, že je třeba to pomstít a nejlépe na tom strůjci všeho zla. A mělo to ještě jeden aspekt. On ve své podstatě nejednal ze zášti, ale z pomýlené představy o povinnosti. Mordred byl zvyklý, že ho lidé nenávidí, není to příjemné, ale zvyknout se na to dá. Tohle bylo prostě špatné. S někým, kdo ho nenávidí, uměl pracovat, tohle bylo zničující, protože Safirovo přesvědčení bylo v podstatě čisté a navíc to bylo v bitvě, kde Mordred věděl, že se potřebuje dobojovat do nějakého konce, potřebuje vzít pár lidí s sebou a vydržet v tom boji. Ale Mordred znal jedno staré umění tranformace, které proměňuje pachatele i oběť. Jednoho proměňuje z živého v mrtvého a toho druhého proměňuje taky. Kdyby Safira ale zabil v souboji, tak by to bylo ve válce. Ale Mordred ho zabil takhle, takže to byla vražda. A zároveň čistá oběť. Safir se nikdy nedozvěděl žádné okolnosti toho, co se u dvora dělo a tak zemřel v podstatě s čistým srdcem. A to je to, co je v tuhle chvíli podstatné. Jeho tělo je pořád v lese a nerozkládá se. Je to místo, které zůstává stabilně čisté. Ale protože není v té úplně příjemné části Lesa, tak k sobě přitahuje temné věci. Ty se tam sice stahují, ale nedokážou se k němu přiblížit - a my se tam budeme muset dostat.\\ | A to druhé, tedy konflikt mezi Lancelotem a králem, a jeho velmi lancelotovská záchrana královny upalované za nevěru bylo to, co zabilo druhého z Esclaborových synů. Bez ohledu na to, že sám bojoval na druhé straně, než jeho prostřední bratr. Mordred věděl, že ho Safir nikdy nenechá na pokoji, otočí se zády a bude ho za nimi mít. Safir byl vždycky hodný chlapec, oddaný svým bratrům, zejména tomu nejstaršímu, s pocitem, že je třeba to pomstít a nejlépe na tom strůjci všeho zla. A mělo to ještě jeden aspekt. On ve své podstatě nejednal ze zášti, ale z pomýlené představy o povinnosti. Mordred byl zvyklý, že ho lidé nenávidí, není to příjemné, ale zvyknout se na to dá. Tohle bylo prostě špatné. S někým, kdo ho nenávidí, uměl pracovat, tohle bylo zničující, protože Safirovo přesvědčení bylo v podstatě čisté a navíc to bylo v bitvě, kde Mordred věděl, že se potřebuje dobojovat do nějakého konce, potřebuje vzít pár lidí s sebou a vydržet v tom boji. Ale Mordred znal jedno staré umění tranformace, které proměňuje pachatele i oběť. Jednoho proměňuje z živého v mrtvého a toho druhého proměňuje taky. Kdyby Safira ale zabil v souboji, tak by to bylo ve válce. Ale Mordred ho zabil takhle, takže to byla vražda. A zároveň čistá oběť. Safir se nikdy nedozvěděl žádné okolnosti toho, co se u dvora dělo a tak zemřel v podstatě s čistým srdcem. A to je to, co je v tuhle chvíli podstatné. Jeho tělo je pořád v lese a nerozkládá se. Je to místo, které zůstává stabilně čisté. Ale protože není v té úplně příjemné části Lesa, tak k sobě přitahuje temné věci. Ty se tam sice stahují, ale nedokážou se k němu přiblížit - a my se tam budeme muset dostat.\\ |
| \\ | \\ |
| Padne otázka jaké temné věci uvidíme, to zjistíme a pokud se budeme chvíli dívat, tak také zjistíme, že jsou stejné podstaty. Popíše nám cestu (hledáme kvetoucí louku, bezpečně jedinou kvetoucí louku ve jmenované části Lesa) a na otázku po nějaké radě nám ještě poví, že pokud si uvědomíme, jaká je podstata těch bytostí, které nám stojí v cestě, můžeme je díky tomu snáz buď zlikvidovat, nebo obelstít. A taky se domnívá, že tělo bude lehké, že ho zvládne přenést kdokoli, jenom bychom ho neměli vláčet za sebou, ale zacházet s ním uctivě. Obavy ohledně stahování se oněch temných věcí k hrobce rozptýlí slovy, že Safir je teď nepohřbený, když bude v hrobce, bude pohřbený (a to je zase trochu jiný kontext).\\ | Padne otázka jaké temné věci uvidíme, to zjistíme a pokud se budeme chvíli dívat, tak také zjistíme, že jsou stejné podstaty. Popíše nám cestu (hledáme kvetoucí louku, bezpečně jedinou kvetoucí louku ve jmenované části Lesa) a na otázku po nějaké radě nám ještě poví, že pokud si uvědomíme, jaká je podstata těch bytostí, které nám stojí v cestě, můžeme je díky tomu snáz buď zlikvidovat, nebo obelstít. A taky se domnívá, že tělo bude lehké, že ho zvládne přenést kdokoli, jenom bychom ho neměli vláčet za sebou, ale zacházet s ním uctivě. Obavy ohledně stahování se oněch temných věcí k hrobce rozptýlí slovy, že Safir je teď nepohřbený, když bude v hrobce, bude pohřbený (a to je zase trochu jiný kontext).\\ |
| Ema s Darju se ještě vyptají na Madora; ano, zastavil se u Mordreda si popovídat + je dosypáno, jak to s ním vlastně probíhalo. Poděkoval nám, že jsme mu zabránili se zabít, popřál nám hodně štěstí a pravil, že proti Safirovi ve skutečnosti nic osobního nemá a doufá, že z toho vyvázneme se všemi končetinami a on spočine v klidu, also by se Brangaine mohla taky konečně odpoutat od toho, co považuje za svůj úkol a jít někam jinam.\\ | Ema s Darjou se ještě vyptají na Madora; ano, zastavil se u Mordreda si popovídat + je dosypáno, jak to s ním vlastně probíhalo. Poděkoval nám, že jsme mu zabránili se zabít, popřál nám hodně štěstí a pravil, že proti Safirovi ve skutečnosti nic osobního nemá a doufá, že z toho vyvázneme se všemi končetinami a on spočine v klidu, also by se Brangaine mohla taky konečně odpoutat od toho, co považuje za svůj úkol a jít někam jinam.\\ |
| \\ | \\ |
| S tím se rozloučíme, vypadneme a brána se za námi s temným zaduněním zavře.\\ | S tím se rozloučíme, vypadneme a brána se za námi s temným zaduněním zavře.\\ |
| Ema použije svou power of tři slova, zaměřenou na celek té kompozitní zrůdy a zařve: „Rosomák, krkavci, vlci.“ A následuje Kovařík: „Konglomerát mrchožroutů. Krkavci v tlamě! Hejno!“\\ | Ema použije svou power of tři slova, zaměřenou na celek té kompozitní zrůdy a zařve: „Rosomák, krkavci, vlci.“ A následuje Kovařík: „Konglomerát mrchožroutů. Krkavci v tlamě! Hejno!“\\ |
| Máme děsnou radost a do toho vyrazí krkavci, z části z nich Darja udělá šiškebab. Bětčin šíp vletěl monstru do tlamy a decánko něco sešil, zbytek se pokouší trochu rozmontováva. Bětčina sova s něčím na způsob //Fuck Hůůů// vysune drápy a začne se rozrážet chumel krkavců, vypadá to jako velké tornádo bílého a černého peří. Počne hvízdat Kovaříkův létající meč, sekající krkavce. Atab hlídá potvoru, Darja dělá další špíz. Mini seká nohu. Aelfrida svítí lebkou, která část krkavců efektivně spaluje.\\ | Máme děsnou radost a do toho vyrazí krkavci, z části z nich Darja udělá šiškebab. Bětčin šíp vletěl monstru do tlamy a decánko něco sešil, zbytek se pokouší trochu rozmontováva. Bětčina sova s něčím na způsob //Fuck Hůůů// vysune drápy a začne se rozrážet chumel krkavců, vypadá to jako velké tornádo bílého a černého peří. Počne hvízdat Kovaříkův létající meč, sekající krkavce. Atab hlídá potvoru, Darja dělá další špíz. Mini seká nohu. Aelfrida svítí lebkou, která část krkavců efektivně spaluje.\\ |
| Věc se sesype na jednu stranu, krkavci se pokouší Darju s Atabem doklovat do stavu //Žižka těsně před smrtí//, ale Darja má kopí a Kovaříkovi poletuje vzduchem meč. Monstrum se skácí, ze značné části ho tvoří vlci, kteří se drží pohromadě, třeba do sebe zakousnutými tlamami. Bětka počne střílet do krkavců, další krkavci jdou na Emu a Kovaříka. Atab přepíná doménu na rosomáka, Darja do rosomáka vrazí kopí. Vypadá to, že rána kopím je poměrně silná, rosomák zavřeští, přemrskne se na štít, vyjede podle kopí a vzápětí má Darja rosomáka na sobě.\\ Bětka jde pokrývat vlky a volá, že Darja má problém. Mini nechá Bětku sešívat vlky a jde plácnout zapálenou rukou do rosomáka a zajede na za Ataba. Rosomák se zakousne do štítu a pak z něj sjede a proběhne Atabovi mezi nohama, mrcha vzteklá rychlá. Darja se naštěstí odkutálela. Rosomák běží ke Kovaříkovi a Emě, Aelfrida v moment šturmu stáhne lebku do ruky, aby bylo dost světla a ohání se po krkavcích femurem, aby nesežrali Emu úplně. A ten obloukem zarazí zdobenou pochvu na čínský meč do tlamy rosomáka, na druhé ruce se mu zhmotní proužky mlhy a mění se v temnotu, která nabírá velikost jaguářího spáru. A jakmile se rosomák zpomalí o pochvu, tak zarazí dráp skrz rosomákova záda do země.\\ | Věc se sesype na jednu stranu, krkavci se pokouší Darju s Atabem doklovat do stavu //Žižka těsně před smrtí//, ale Darja má kopí a Kovaříkovi poletuje vzduchem meč. Monstrum se skácí, ze značné části ho tvoří vlci, kteří se drží pohromadě, třeba do sebe zakousnutými tlamami. Bětka počne střílet do krkavců, další krkavci jdou na Emu a Kovaříka. Atab přepíná doménu na rosomáka, Darja do rosomáka vrazí kopí. Vypadá to, že rána kopím je poměrně silná, rosomák zavřeští, přemrskne se na štít, vyjede podle kopí a vzápětí má Darja rosomáka na sobě.\\ Bětka jde pokrývat vlky a volá, že Darja má problém. Mini nechá Bětku sešívat vlky a jde plácnout zapálenou rukou do rosomáka a zajede na za Ataba. Rosomák se zakousne do štítu a pak z něj sjede a proběhne Atabovi mezi nohama, mrcha vzteklá rychlá. Darja se naštěstí odkutálela. Rosomák běží ke Kovaříkovi a Emě, Aelfrida v moment šturmu stáhne lebku do ruky, aby bylo dost světla a ohání se po krkavcích femurem, aby nesežrali Emu úplně. A Kovařík obloukem zarazí zdobenou pochvu na čínský meč do tlamy rosomáka, na druhé ruce se mu zhmotní proužky mlhy a mění se v temnotu, která nabírá velikost jaguářího spáru. A jakmile se rosomák zpomalí o pochvu, tak zarazí dráp skrz rosomákova záda do země.\\ |
| Ema rozlouskne oříšek od Větru v listí s tím, že by fakt chtěla něco, co teď pomůže. Z oříšku vyletí malé pečené křepelky a načež se prakticky všichni zbývající krkavci se otočí a následují je. Rosomák má v sobě díru, nohy táhne za sebou, nejspíš brzo chcípne, nicméně zachrchlá, vyrazí za křepelkami. Zhruba jeden a půl zbývajícího vlka, kteří se vyprostili z částeně osekané a částečně šípy sešité hromady, tam razí taky. Z okolních křáků se počne ozývat mlaskání.\\ | Ema rozlouskne oříšek od Větru v listí s tím, že by fakt chtěla něco, co teď pomůže. Z oříšku vyletí malé pečené křepelky a načež se prakticky všichni zbývající krkavci se otočí a následují je. Rosomák má v sobě díru, nohy táhne za sebou, nejspíš brzo chcípne, nicméně zachrchlá, vyrazí za křepelkami. Zhruba jeden a půl zbývajícího vlka, kteří se vyprostili z částeně osekané a částečně šípy sešité hromady, tam razí taky. Z okolních křáků se počne ozývat mlaskání.\\ |
| \\ | \\ |
