Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- socha_bez_nosu_-_2._4._2022 [2022/04/24 15:54] – vytvořeno skylla
+++ socha_bez_nosu_-_2._4._2022 [2023/05/08 10:22] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 ====== Socha bez nosu ======
-**Osoby a obsazení:** [[darja_doubravova|Darja Doubravová]], [[klara_skadidottir_horakova|Klára Skadisdóttir Horáková]], Sagira dcera Sachmet, Vlasta,  [[lea|Lea]],[[ema|Ema Sovová]],[[mara_podkopecka|Mara Podkopecká]], [[breonica_coll|Breonica Coll]], Kalen dcera Poseidona, CP Kérka
+**Osoby a obsazení:** [[lea|Lea]], [[darja_doubravova|Darja Doubravová]], [[klara_skadidottir_horakova|Klára Skadisdóttir Horáková]], Sagira dcera Sachmet, Vlasta Ti Pokorná (božský předek Černý Pao, pekelný soudce), [[ema|Ema Sovová]], [[mara_podkopecka|Mara Podkopecká]], [[breonica_coll|Breonica Coll]], Kalen dcera Poseidona, CP [[kerka|Kérka]]
 ----
-SMS: “Kdo se bojí nesmí do lesa. Tak tam pojďme s pokorou”
+SMS: “Kdo se bojí nesmí do lesa. Tak tam pojďme s pokorou.”
+Sešli jsme se u pana Browna, kde nás Darja seznámila se svým plánem vydat se do Lesa, kde by se mohla inspirovat ke tvorbě svého amuletu.
+Ema se k ní přidala a sdělovala nám, že opravdu musíme do Lesa vyrazit. Konkrétně tedy za sochou, kterou viděla při odchodu ze své poslední návštěvy. Stručně k soše: vysoká kamenná socha ženy bez nosu. Emě připomínala původní legendu (tedy spíše báseň) o vlkodlakovi.\\
+//Báseň vypráví o vlkodlakovi pocházejícím ze šlechtických kruhů. Všichni ho mají rádi, jen jeho ženě se nelíbí, že pravidelně v noci bez vysvětlení mizí. Po výslechu se rytíř přizná, že se kvůli kletbě mění ve vlkodlaka. Žena se ho začne bát (nebo v tom uvidí příležitost?) a s pomocí svého milence ukradne oblečení svého muže, které potřebuje, aby se mohl proměnit zpět v člověka. Rok po této události rytíře ve vlčí podobě najde král při lovu a přijme ho za svého. Vlk je od té doby věrný králi a doprovází ho při lovech.
+Jeho žena se ale jednoho dne dostaví na hostinu na hradě. Rytíř ji uvidí, vrhne se na ni a ukousne jí nos. Král je udiven, ale později, když zjistí, že žena byla manželkou zmizelého rytíře, dojde mu, oč běží. Rytíř získá zpět svou lidskou podobu, své statky i tituly. Žena a její milenec jsou navždy vykázáni ze země.//
+Kvůli nebojovosti skupiny jsme si s sebou vzaly Kérku.
+Po vstupu do Lesa jsme bez problému dorazili k soše - podle Emina barvitého popisu nebylo náročné si ji představit - a pozorovali jsme okolí. Naše poznatky byly: okolí sochy se zdá být zcela v normálním stavu (ptáci zpívají, stromy a tráva šustí ve větru), pod sochou je snítka koniklece, Klára si všimla, že od sochy vedou menší lidské stopy v botech.
+Breonica dále od rostlin zjistila, že socha byla přivezena v nedávné době a že k ní pravidelně chodí někdo malý a pláče.
+Více jsme z místa samého nevyčetli, tak jsme se rozhodli jít po stopách.
+Jak jsme postupovali hlouběji a hlouběji do Lesa, přišlo nám, že Les se stává více Lesem, že je divočejší, děsivější a intenzivnější než kdekoli jinde. Blížili jsme se k __Uzlu__ (místu, kde je Les nejvíc sám sebou).
+Stopy, když jsme dorazili do Uzlu, zmizely. Stmívalo se. Kolem nás se začala podivně hýbat země. Něco se k nám blížilo. Až po prvním útoku jsme poznali, že to byly podivné dlouhé (a zákeřné) šlahouny. Obklíčily nás a formovali jsme kruh, v jehož středu se schovávala Ema a házela po nás rozkazy.
+Několik členů kroužku (zejména méně bojově zdatní jedinci) získalo zranění - ty šlahouny kousaly (jejich "hlavičky" měly "zuby" jako něco mezi masožravkami a piraněmi - no prostě nic příjemného).
+Na stromě nad námi se objevila mladá dívka s šátkem přes obličej a křikla po nás, že můžeme na stromy. Ema to vyhodnotila jako nejlepší řešení, tak jsme se tam postupně všichni dostali.
+Na stromech byla ošetřena zranění (a zjistili jsme, že byly ty hlodavé rostliny jedovaté) a začali jsme konverzovat s dívkou.
+Dívka se nám představila jako Bellana a po odhalení své tváře jsme pochopili, proč chodí plakat k té soše. Socha patřila její nedávno zesnulé sestře. Zjistili jsme, že je příbuzná původní ženy bez nosu a že se z absence nosu stalo pro její rod prokletí. Také nám vyprávěla o dalších strastech, které její rod postihly.
+Vyprávěla nám o rytíři Ruprechtovi, který se jí dvoří. Nutno podotknout: jednalo se o starého a dosti nudného rytíře a ona měla ráda Jiříka kuchaře.
+Ptali jsme se jestli jí můžeme nějak pomoci, nebo ulehčit život.
+Bellena přišla s tím, že kdyby se jí podařilo ulovit velkého vlka, tak s pomocí jeho kůže by snad mohla zlomit kletbu.
+Jeden takový se potuluje v lese, pochází u uzlu kořenů, nějakou dobu ho sleduje, ale sama si na něj netroufla. (Vidno že zná pravidla Lesa a umí v něm žít.)
+ Fígl byl v tom sehnat onu kůži bez poničení hřbetu.
+Jakožto relativně bojová skupinka jsme se rozhodli přidat se k lovu.
+Počíhali jsme si na vlka u vodního toku, ke kterému se šel k ránu napít. Rozdělili jsme se na tři skupinky:
+. lučištníci v čele s Klárou, která vyčkávala na správný moment, kdy zasáhnout\\
+. bojovníci na blízko, kteří vlka drásali zuby, nehty, drápy\\
+. skupina vyloučená z kolektivu (Ema, Lea, Breonica) - Ema a Lea pozorovaly okolí a dávaly pozor, aby se na skupinu bojujících nedostalo další nebezpečí, Breonica byla připravená léčit případná závažná zranění
+Závažných zranění naštěstí nebylo moc. Většina skupiny bodala vlka do břicha - záda byla zakázána kvůli použitelnosti kůže. Padla spousta krásných ran, ale vlk k zemi jen tak jít nehodlal. Odhazoval od sebe Sciony a zuřivě se bránil.
+Klára na něj, když už byl dost vyčerpán bojem, štěkla ((Pozdější překlda: “Tady srabe!”)), vlk se otočil jejím směrem a ona mu zasadila poslední ránu do oka. Vlk padl.
+Bellana si vzala kůži vlka na sebe a mrknutím oka se zní stal majestátný vlk.
+Dívka nám poděkovala a sdělila nám, že už si od teď poradí sama. Že takto bude moct dostatečně odradit urputného nápadníka. Jiřík to snad pochopí a pokud to bude na něj moc silné kafe? No inu v lese je místa dost. Je to pro ni lepší volba než být  neprovdaná, trpěna otcem doma.
+Jako památku na boj jsme si každý vzal jeden z vlkových zubů.
+Vrátili jsme se domů a Ema byla spokojená, že poznala tajemství sochy bez nosu.
+(ohledně Bellany si nepamatuji více informací, prosím někoho o doplnění)