| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze |
| ticho_v_pompejich_-_29._7._2022 [2022/09/27 03:18] – sadako | ticho_v_pompejich_-_29._7._2022 [2024/01/16 01:47] (aktuální) – sadako |
|---|
| ====== Ticho v Pompejích ====== | ====== Ticho v Pompejích ====== |
| |
| **Osoby a obsazení:** [[mi_nue-chai|Mi Nü-Chai]], Scion Kuan-tiho; [[atab_kolar|Atab Kolář]], syn Nabua; [[darja_doubravova|Darja Doubravová]], dcera Luachtaineho; Nela, dcera Neith; [[paddy_siodhachan_o_sullivan|Paddy]], syn Brigid; [[riikka|Riikka Studená]], dcera Tuonetar; [[veronika|Veronika Dušková]], dcera Hádova | **Osoby a obsazení:** [[mi_nue-chai|Mi Nü-Chai]], Scion Kuan-tiho; [[atab_kolar|Atab Kolář]], syn Nabua; [[darja_doubravova|Darja Doubravová]], dcera Luachtaineho; [[tarik|Nela]], dcera Neith; [[paddy_siodhachan_o_sullivan|Paddy]], syn Brigid; [[riikka|Riikka Studená]], dcera Tuonetar; [[veronika|Veronika Dušková]], dcera Hádova |
| ---- | ---- |
| //Kolektivní SMS od pana Browna: „Five o’clock tea, if you please.“//\\ | //Kolektivní SMS od pana Browna: „Five o’clock tea, if you please.“//\\ |
| A taky jsou vyhřáté od slunce, Paddy na jednu z nich sáhne a vzápětí má na ruce ještěrku. Poučeni z [[krasna_je_neapol_kdyz_padne_husta_mlha_-_27._7._2022|Neapole]] okamžitě ještěrku něčím nakrmíme a ta se spokojeně proběhne po Paddym; po troše špicování uší zjistíme, že se z pecí ozývá šramot drobných nožiček, tedy ještěrek tam bude asi docela dost. Setmělo se a Mini s spustí PING, který hlásí oranžovou. Tak se zamyslíme, představíme se samozřejmě i s rodiči a latinsky s italským překladem (díky všem bohům za Nelu) se optáme, jestli tu někdo je a co by případně chtěl. Z jednoho zákoutí se vykloní dívčí stín a italsky se zeptá, co hledáme. Odpovíme, že průvodce Pietra Casabiancu, který se tu včera ztratil. Stín je z toho celkem nenadšený; že by se to mělo vyřešit rychle. Je vidět, že váhá, má nějaké dilema. Ptáme se, jestli s něčím můžeme pomoci, dívka odpovídá, že by rozhodně velmi pomohlo, kdyby se to rychle vyřešilo, aby tu nikdo nevrtal a zůstal tu klid. Vystoupí ze stínu a vidíme, že slečna je mulatka. Představí se jako Keyauta a řekne, že není času nazbyt, bude nejjednodušší vzít nás s sebou a chce slib, že neuděláme nic, co by jim ublížilo. Slib je všeskupinově odkýván a Keyauta nás vede uličkami, pochopitelně za řetěz, který vyznačuje turisticky dostupnou plochu. Má na sobě italské moderní šaty, vlasy spletené do copánků, popravdě by se neztratila v italském Vogue.\\ | A taky jsou vyhřáté od slunce, Paddy na jednu z nich sáhne a vzápětí má na ruce ještěrku. Poučeni z [[krasna_je_neapol_kdyz_padne_husta_mlha_-_27._7._2022|Neapole]] okamžitě ještěrku něčím nakrmíme a ta se spokojeně proběhne po Paddym; po troše špicování uší zjistíme, že se z pecí ozývá šramot drobných nožiček, tedy ještěrek tam bude asi docela dost. Setmělo se a Mini s spustí PING, který hlásí oranžovou. Tak se zamyslíme, představíme se samozřejmě i s rodiči a latinsky s italským překladem (díky všem bohům za Nelu) se optáme, jestli tu někdo je a co by případně chtěl. Z jednoho zákoutí se vykloní dívčí stín a italsky se zeptá, co hledáme. Odpovíme, že průvodce Pietra Casabiancu, který se tu včera ztratil. Stín je z toho celkem nenadšený; že by se to mělo vyřešit rychle. Je vidět, že váhá, má nějaké dilema. Ptáme se, jestli s něčím můžeme pomoci, dívka odpovídá, že by rozhodně velmi pomohlo, kdyby se to rychle vyřešilo, aby tu nikdo nevrtal a zůstal tu klid. Vystoupí ze stínu a vidíme, že slečna je mulatka. Představí se jako Keyauta a řekne, že není času nazbyt, bude nejjednodušší vzít nás s sebou a chce slib, že neuděláme nic, co by jim ublížilo. Slib je všeskupinově odkýván a Keyauta nás vede uličkami, pochopitelně za řetěz, který vyznačuje turisticky dostupnou plochu. Má na sobě italské moderní šaty, vlasy spletené do copánků, popravdě by se neztratila v italském Vogue.\\ |
| \\ | \\ |
| Zavede nás do baráku a po schodech dolů, ještě dolů, schody jsou prašné, už si svítíme, olejovými lampami a šutrákem. Schody vedou na visutý balkónek, otevře se prostora, kde vedou balkonky, můstky, jsou tam rozvěšené látky, je tam vidět tržiště a spousta lidí, hrají na bubny. Osvětlují to magické krystaly. Keyauta nám osvětlí, že toto je jejich domov, jsou potomky Agadzagadzy (nigerijský ještěrčí trickster). Kdysi dávno se Agadzagadza dvořil jejich matce, přinesl ratolest ke dveřím domu, nosil dary, pomáhal s prací a pak se jí narodilo sto ještěrek a vzal kramle. Matka pak byla prodána do otroctví Římanům a předkové Keryauty (a ostatních přítomných) ji následovali. Nejdřív se drželi v Římě, pak našli takové pěkné místo jako Pompeje, které nikomu nepatří a podmínkou bylo, že budou potichu a nebudou dělat problémy, což jim nečinilo žádnou potíž, chtěli místo k životu. A ani trochu se jim nelíbí, že by se tu kvůli zmizelému průvodci mělo něco rozvrtávat, mají vlastních záležitostí dost a snaží si držet nízký profil. A místní mají pověru o krásné Brianně, která se zjevuje v ještěrčí podobě a chovají se k ještěrkám vlídně. Praví, že je tady spousta potenciálních svědků, jenom je problém, kde začít, měli bychom nějak zaujmout.\\ | Zavede nás do baráku a po schodech dolů, ještě dolů, schody jsou prašné, už si svítíme, olejovými lampami a šutrákem. Schody vedou na visutý balkónek, otevře se prostora, kde vedou balkonky, můstky, jsou tam rozvěšené látky, je tam vidět tržiště a spousta lidí, hrají na bubny. Osvětlují to magické krystaly. Keyauta nám osvětlí, že toto je jejich domov, jsou potomky Agadzagadzy (nigerijský ještěrčí trickster). Kdysi dávno se Agadzagadza dvořil jejich matce, přinesl ratolest ke dveřím domu, nosil dary, pomáhal s prací a pak se jí narodilo sto ještěrek a vzal kramle. Matka pak byla prodána do otroctví Římanům a předkové Keyauty (a ostatních přítomných) ji následovali. Nejdřív se drželi v Římě, pak našli takové pěkné místo jako Pompeje, které nikomu nepatří a podmínkou bylo, že budou potichu a nebudou dělat problémy, což jim nečinilo žádnou potíž, chtěli místo k životu. A ani trochu se jim nelíbí, že by se tu kvůli zmizelému průvodci mělo něco rozvrtávat, mají vlastních záležitostí dost a snaží si držet nízký profil. A místní mají pověru o krásné Brianně, která se zjevuje v ještěrčí podobě a chovají se k ještěrkám vlídně. Praví, že je tady spousta potenciálních svědků, jenom je problém, kde začít, měli bychom nějak zaujmout.\\ |
| \\ | \\ |
| Prohlédneme si místní, jsou oblečení do směsky od „ancient Afrika“ do „současná Itálie“ a rozhodneme se rozjet show. Paddy hraje a zpívá, Mini s Veronikou si dávají hraný souboj ohně a ledu, tzn. hořící versus mrazící dlaně, dělá to celkem zábavné kouřové efekty. Nela s Darjou dělají vyvolávačky unikátní show, Riikka s Atabem pozorují a jsou připravení konverzovat, kdyby to někoho zaujalo… což netrvá dlouho, přiklackuje se týpek a ptá se, tou obecně srozumitelnou supernaturálštinou (tzn. rozumíme si, ačkoli těžko říci, jakou řečí se vlastně bavíme) odkud je tahle show. Po slovech „Praha, Československo“ z něj vypadne „Zátopek, Dvořák, Smetana, Kafka“ a co prý nás sem přivedlo, po sdělení, že ztracený průvodce, vypadá dost „Oh shitshitshit,“ ukážeme fotku a za chvíli dorazí jiný týpek, představí se jako Jatau a prohlásí, že si myslí, že osobu na fotce viděl, později než před půl osmou a že nás tam zavede.\\ | Prohlédneme si místní, jsou oblečení do směsky od „ancient Afrika“ do „současná Itálie“ a rozhodneme se rozjet show. Paddy hraje a zpívá, Mini s Veronikou si dávají hraný souboj ohně a ledu, tzn. hořící versus mrazící dlaně, dělá to celkem zábavné kouřové efekty. Nela s Darjou dělají vyvolávačky unikátní show, Riikka s Atabem pozorují a jsou připravení konverzovat, kdyby to někoho zaujalo… což netrvá dlouho, přiklackuje se týpek a ptá se, tou obecně srozumitelnou supernaturálštinou (tzn. rozumíme si, ačkoli těžko říci, jakou řečí se vlastně bavíme) odkud je tahle show. Po slovech „Praha, Československo“ z něj vypadne „Zátopek, Dvořák, Smetana, Kafka“ a co prý nás sem přivedlo, po sdělení, že ztracený průvodce, vypadá dost „Oh shitshitshit,“ ukážeme fotku a za chvíli dorazí jiný týpek, představí se jako Jatau a prohlásí, že si myslí, že osobu na fotce viděl, později než před půl osmou a že nás tam zavede.\\ |
| Vyjdeme ven, kde už je tma a Jatau nás vede do Porta di Ercolano (Herkulova brána), PING je oranžová… a v jednuc hvíli se Jatau rozhlédne, udělá salto dozadu, na kus kamene doskočí už jako ještěrka a mizí, PING vzápětí zrudne.\\ | Vyjdeme ven, kde už je tma a Jatau nás vede do Porta di Ercolano (Herkulova brána), PING je oranžová… a v jednu chvíli se Jatau rozhlédne, udělá salto dozadu, na kus kamene doskočí už jako ještěrka a mizí, PING vzápětí zrudne.\\ |
| \\ | \\ |
| …a už vidíme, co se k nám blíží, vypadá to jako sádrový odlitek pompejského obyvatele z vitríny, až na to, že není ve vitríně a jsou dokonce celkem tři a navíc jsou docela rychlí. Vzápětí je zjištěno, že jsou sice zranitelní, ale z rány po uťaté okončetině se vyleje něco, co vypadá jako tmavá krev a tvoří se z toho něco na způsob chapadel a také, že úlomky sádry jsou ostré a létají kolem. Další průzkum bojem, na blízko i na dálku a pozorování odhalí, že když rozemeleme odlitky, tak se to uvnitř rozteče a chcípne (nebo rozhodně dá pokoj), tak jsou dva utřískáni a ustříleni a posledního, který se rozhodl vyběhnout ke střelcům, sundají v neobvyklé, avšak epické souhře štítaře a kopiníka Atab s Darjou, když Darja sprintujícímu odlitku podrazí nohy kopím a Atab ho rozmáčkne štítem.\\ | …a už vidíme, co se k nám blíží, vypadá to jako sádrový odlitek pompejského obyvatele z vitríny, až na to, že není ve vitríně a jsou dokonce celkem tři a navíc jsou docela rychlí. Vzápětí je zjištěno, že jsou sice zranitelní, ale z rány po uťaté okončetině se vyleje něco, co vypadá jako tmavá krev a tvoří se z toho něco na způsob chapadel a také, že úlomky sádry jsou ostré a létají kolem. Další průzkum bojem, na blízko i na dálku a pozorování odhalí, že když rozemeleme odlitky, tak se to uvnitř rozteče a chcípne (nebo rozhodně dá pokoj), tak jsou dva utřískáni a ustříleni a posledního, který se rozhodl vyběhnout ke střelcům, sundají v neobvyklé, avšak epické souhře štítaře a kopiníka Atab s Darjou, když Darja sprintujícímu odlitku podrazí nohy kopím a Atab ho rozmáčkne štítem.\\ |
| | \\ |
| A jelikož Riikka viděla, z jakého baráku vysprintovali, vyrazíme do baráku, což je průměrná pompejská villa, kde v jedné místnosti najdeme skladiště odlitků. Některé v regálech, některé na zemi, cca kolem tuctu, pár míst je evidentně prázdných (víc než tři, ale to může znamenat dost různé věci). A když si pořádně posvítíme, najdeme mezi nimi lidské tělo a podle porovnání s fotografií je to definitivně Pietro, s odborně podřezanými žilami. Krev nikde, ale konkrétně kolem něj jsou tři volná místa. U levé ruky má nůž, v levé kapse telefon a taky dopis na rozloučenou, z kterého kouká neléčená dlouhá deprese a frustrace z nedobrého vztahu s bratrem, ne že by se pobodávali, ale byli si navzájem velmi nesrozumitelní. A očividně, když se někdo zabije na takovém místě, jako jsou Pompeje, umí to dělat věci.\\ | A jelikož Riikka viděla, z jakého baráku vysprintovali, vyrazíme do baráku, což je průměrná pompejská villa, kde v jedné místnosti najdeme skladiště odlitků. Některé v regálech, některé na zemi, cca kolem tuctu, pár míst je evidentně prázdných (víc než tři, ale to může znamenat dost různé věci). A když si pořádně posvítíme, najdeme mezi nimi lidské tělo a podle porovnání s fotografií je to definitivně Pietro, s odborně podřezanými žilami. Krev nikde, ale konkrétně kolem něj jsou tři volná místa. U levé ruky má nůž, v levé kapse telefon a taky dopis na rozloučenou, z kterého kouká neléčená dlouhá deprese a frustrace z nedobrého vztahu s bratrem, ne že by se pobodávali, ale byli si navzájem velmi nesrozumitelní. A očividně, když se někdo zabije na takovém místě, jako jsou Pompeje, umí to dělat věci.\\ |
| \\ | \\ |
| Vrátíme nůž i telefon na své místo, nejprve nahlásíme ještěrkám, co se stalo a že tu už nejspíš bude zase klid a potom předáme informace Marcellovi, není rád za to, co a jak se stalo, ale alespoň ví, co to bylo. Dostaneme od něj každý malou stříbrnou minci a mizíme zpátky do Prahy. | Vrátíme nůž i telefon na své místo, nejprve nahlásíme ještěrkám, co se stalo a že tu už nejspíš bude zase klid a potom předáme informace Marcellovi, není rád za to, co a jak se stalo, ale alespoň ví, co to bylo.\\ Dostaneme od něj každý malou stříbrnou minci a mizíme zpátky do Prahy. |
