Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- toussaint_louverture [2021/01/13 04:00] – sadako
+++ toussaint_louverture [2023/05/08 10:22] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Toussaint Louverture ======
 **Vzhled:** Snědý muž, patrně pocházející odněkud z karibské oblasti, v černožlutě pruhovaném obleku. Až na pás kratičkých tmavých vlasů uprostřed hlavy je vyholený, takže je vidět několik ošklivých jizev. Na nose se mu lesknou kulaté zlaté brýle.
 Regatu i kapesníček má taktéž v barvě zlata.
@@ Řádek 5: / Řádek 6: @@
 Má podivně zapadlé oči, jako by se skrývaly ve tmě očních důlků. Místo ohryzku má kulatý zašlý reproduktor - a přestože při mluvení hýbe ústy, nejspíš by se nemusel namáhat. Na rukou mu bledým světlem září několik prstenů. A u lemů nohavic, u země, kolem jeho bot se cosi plazí. Stíny? Černí hadi? Těžko říci.
 //(takhle byl viděn na Tržišti, jestli se jinde obléká méně spektakulárně, to on ví a já můžu hádat - Mini)//
+//(pozn. Kolem bot se mu plazí stín pravděpodobně koupený od Mondaye, vzhledem k tomu, že ten můj je prý ze stejné líhně. - Alenka)//
 **Povolání:** kultista bělostné Kerstin a bokor
@@ Řádek 14: / Řádek 16: @@
 **Projev:**  přátelský; dá se s ním krásně popovídat o náboženství a nejspíš má vždycky dost rumu
-**Minulost:** nevím, jestli je to shoda jmen, spíš bych si tipovala, že ne a na Tržišti nebyl vhodný čas ani místo se ho vyptávat, ale jméno Toussaint Louverture je spojeno s haitskou revolucí... na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Bývalý otrok, který to dotáhl na generála a nakopal kolonizátorům jejich žaboužroutské bílé sedinky like a boss.
+**Možná kulturní nadstavba:** nevím, jestli je to pouhá shoda (klidně by si tohle jméno mohl zvolit, ostatně dalo by se vykládat jako //všem svatým otevřeno/předehra pro všechny svaté//), ergo je to s velkým otazníkem. Na Tržišti nebyl vhodný čas ani místo se ho vyptávat, ale jméno Toussaint Louverture je spojeno s haitskou revolucí... na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Původně otrok a následně generál, který nakopal kolonizátorům jejich žaboužroutské bílé sedinky like a boss.
+**Jak se Toussaint dostal ke Kerstin?**\\
+Dle jeho vyprávění se jednoho večera vracel vratkým, leč spokojeným krokem ze společnosti a přepadla ho vražedná zombie, taková obtížně setřesitelná, zjevně velmi adresná, dokonce měl i představu, kdo z jeho konkurentů za ní stojí. Útěkem se vydal za roh... kde zrovna vybuchl ohňostroj, který odpálila skupina spoře oděných atletických děvčat, vracejících se z protestu kolem nějakého fotbalového skandálu. Toussaint i zombie zírali, než na zombie spadl balkon, který neunesl tíži trýznivosti bytí a množství haraburdí, co na něm bylo naskládáno. Bylo v něm i kolo, které si Toussaint vypůjčil a následně na něm odjel. Po tomto extempore se začal o Kerstin zajímat víc a stal se jejím zasvěcencem.
+**Co je podstatou Kerstinina kultu?**\\
+Toussaint pravil, že aby se jeden stal jejím zasvěcencem, je nutno pochopit Kerstininu podstatu, skutky a vzít za své princip nahodilosti, který je jí vlastní. Dále se učení silně opírá o sebezdokonalování a překonávání limitů, akceptaci rizika a očištění se bolestí.\\
+A jediné, co je důležité, je budování vztahu a lásky a důvěry s bělostnou Kerstin; ne zásluhy, ne majetek, ne množství dobrých skutků, ale pouze ochota přijmout od Kerstin nabídku záchrany a odevzat jí své srdce (bylo vzápětí na dotaz Jana Staršího upřesněno, že ono odevzdávání srdce probíhá metaforicky).\\
+Co se týče toho, před čím má Kerstin zachraňovat, tak tu je krásný apokalyptismus s konfety postmoderny; přijde konec světa... a k vědomí oné apokalypsy stačilo prý Toussaintovi zapnout televizi.\\
+Toussaintova věta, která stojí za ocitování v plném znění: //Ona je vzkříšení i život. Kdo věří v Ni, i kdyby umřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří v Ni, neumře navěky.//
+**Nebezpečná symbolika**\\
+Obraz nejsvětější Trojice\\
+Rozdělený na tři části; uprostřed sedí na trnovém trůnu bělostná nahá dívka s modrýma očima a prosvítajícími černými žílami. V hrudi má namalované srdce, zčásti biologické, zčásti mechanické. Na bílých dredech má posazenou trnovou korunu, která ovšem působí spíš jako extravagantní módní doplněk než jako symbol utrpení. Vysoko nad hlavou dívka drží jednou rukou žezlo s ostny.\\
+V pravém křídle obrazu stojí křehce působící bledý bělovlasý zelenooký mladík, kterému mezi rukama levituje a září jakási ornamentální šestistěnná kostka.\\
+V levém křídle je pak vyobrazen černočerný mladý muž v černém oblečení, který vztahuje jednu ruku k dívce, ve druhé drží pohár se stříbřitou tekutinou.\\
+\\
+Částečně mechanické srdce\\
+Značí Kerstininu všeobjímající lásku a zároveň technickou dokonalost.