| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze |
| za_valim_do_lesa [2023/03/06 00:24] – orm | za_valim_do_lesa [2023/05/08 10:22] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1 |
|---|
| Sejdeme se u pana Browna a shrnu jaká je situace a nastolím plán, který je jít do Lesa přes Brocéliande, kde by v údolí bez návratu měla bydlet Lady Morgana. Chvíli brainstormujeme o tom co obecně dělat a nedělat v Lese a jak se chovat u Lady Morgany, abychom se vyhli jakýmkoliv nepříjemnostem, které by mohli být přímo či nepřímo, spojené s čolky. Vezmeme obecné dary pro Les jako mléko a med a já mám pro Lady Morganu připravený šperk znázorňující Yggdrasil, raději se zeptám jestli by to nemohlo být vnímáno nijak závadně a když už nikoho nic nenapadá se vydáváme se na cestu. | Sejdeme se u pana Browna a shrnu jaká je situace a nastolím plán, který je jít do Lesa přes Brocéliande, kde by v údolí bez návratu měla bydlet Lady Morgana. Chvíli brainstormujeme o tom co obecně dělat a nedělat v Lese a jak se chovat u Lady Morgany, abychom se vyhli jakýmkoliv nepříjemnostem, které by mohli být přímo či nepřímo, spojené s čolky. Vezmeme obecné dary pro Les jako mléko a med a já mám pro Lady Morganu připravený šperk znázorňující Yggdrasil, raději se zeptám jestli by to nemohlo být vnímáno nijak závadně a když už nikoho nic nenapadá se vydáváme se na cestu. |
| |
| Na místě vstoupíme do Lesa a potkáme rozcestník, který ukazuja na známé Val sans retour a jiným směrem na ?Château du Comparé?. Vydáme se tedy do údolí a po chvíle cesty sestupujeme po strmé cestičce do údolí, které jako by bylo vyseklé do krajiny a Les okolo je starý, majestátní, stromu jsou mohutné s temně zelenými listy. V údolí zavoláme slušně na Lady Morganu s tím, že bychom si s ní rádi promluvili a jestli je to možné. Skoro hned na to se zvedne vítr a vedle nás se objeví majestátní postava v nádhernách šatech, Lady Morgana. Představím se a i ostatní, sdělím že jsme scioni z Prahy, předám dar a vysvětlím, že zjišťuji historii svého otce a pátrání mě zavedlo do Lesa a jestli by Morgana nevěděla a nebyla ochotná poradit. Morgana odpoví, že ví, že Váli byl v Lese dokonce třikrát a předpoví, že i já se tedy do Lesa třikrát podívám. Setkal se zde se svým dědictvím ve třech různých podobách (tři tváře téhož - čtvrtého). Morgana mi dá kůstku s tím, že mám myslet na ní a na místo odkud pochází a pak zmizí. | Na místě vstoupíme do Lesa a potkáme rozcestník, který ukazuja na známé Val sans retour a jiným směrem na [[https://en.wikipedia.org/wiki/Ch%C3%A2teau_de_Comper|Château de Comper]]. Vydáme se tedy do údolí a po chvíle cesty sestupujeme po strmé cestičce do údolí, které jako by bylo vyseklé do krajiny a Les okolo je starý, majestátní, stromu jsou mohutné s temně zelenými listy. V údolí zavoláme slušně na Lady Morganu s tím, že bychom si s ní rádi promluvili a jestli je to možné. Skoro hned na to se zvedne vítr a vedle nás se objeví majestátní postava v nádhernách šatech, Lady Morgana. Představím se a i ostatní, sdělím že jsme scioni z Prahy, předám dar a vysvětlím, že zjišťuji historii svého otce a pátrání mě zavedlo do Lesa a jestli by Morgana nevěděla a nebyla ochotná poradit. Morgana odpoví, že ví, že Váli byl v Lese dokonce třikrát a předpoví, že i já se tedy do Lesa třikrát podívám. Setkal se zde se svým dědictvím ve třech různých podobách (tři tváře téhož - čtvrtého). Morgana mi dá kůstku s tím, že mám myslet na ní a na místo odkud pochází a pak zmizí. |
| |
| Vezmeme tedy kost, já vedu a vyrazíme Lesem. Jdeme po cestě bez nějakých větších problémů, až najednou se začne ceta ztrácet, ale Les se trochu otevře a my začneme přelézat kamené pole směrem k ruinám hradu s velkou hranatou věží. Slyšíme jak zní zvon a stále se přibližujeme. Když vlezeme branou dovnitř, zvon ztichne. Zaklepeme na dveře ve věží a ty se sami se skřípotem otevřou, jdeme tedy po schodech nahoru. Nahoře je zvon, velký, tichý a prasklý. V rohu místnosti je hromádka kostí. Slušně pozdravíme a jako reakce se zjeví duch rytíře v plátové zbroji, který je ale takový tmavší než normální duchové, a švihnutím meče nás jasně vyzve na souboj. | Vezmeme tedy kost, já vedu a vyrazíme Lesem. Jdeme po cestě bez nějakých větších problémů, až najednou se začne ceta ztrácet, ale Les se trochu otevře a my začneme přelézat kamené pole směrem k ruinám hradu s velkou hranatou věží. Slyšíme jak zní zvon a stále se přibližujeme. Když vlezeme branou dovnitř, zvon ztichne. Zaklepeme na dveře ve věží a ty se sami se skřípotem otevřou, jdeme tedy po schodech nahoru. Nahoře je zvon, velký, tichý a prasklý. V rohu místnosti je hromádka kostí. Slušně pozdravíme a jako reakce se zjeví duch rytíře v plátové zbroji, který je ale takový tmavší než normální duchové, a švihnutím meče nás jasně vyzve na souboj. |
