Hledáme perskýho démona Ashmoga, abych mu řekl, že doma v Mazandaranu je už dokončená rekonstrukce
Prej je týpek někde v Polsku
Mini nějakym ultra super intelektuálnim způsobem
1) došel k tomu že máme jet do městečka Sanok, o kterém pan Brown prohlásil že je to „něco-co-jsem-zapomněl remote area“ (v překladu z oxfordské angličtiny „prdel světa“)
Prej tam žil malíř Zdzisław Beksiński
2), který byl takový polský Giger (ten pán co nakreslil Aliena a všechny ty jiný odporný věci) a dělal docela fucked up umění, if you ask me. Nepřekvapuje mě, že ho zná zrovna Mini.
Měl nějakýho syna, co byl hodně do hudby a kontrakultury a tak
Nějak to celý dávalo smysl ale upřímně, když mi někdo řekne, že pojedu v dubnu do Polska, tak víc řešim kolik vrstev si povezu než proč že tam jedem
Ještě taky proběhla nějaká zdlouhavá diskuze s panem Brownem, ze který si nic nepamatuju, protože jsem nedával pozor. Mám pocit, že Mini chtěl zabít gramofon nebo tak něco.
Dojeli sme do Krakowa, kde jsme si měli půjčit auto, akorát ta autopůjčovna vyhořela. Spoiler: Zapálil ji Alan Freed, to prej on dělá občas.
Byla tam duchyně, mladá kontrakulturní holka, dělala na mě oči. Byla smutná, ne protože je mrtvá jak byste možná čekali, ale protože prej u Krakowskýho kostela povíhá nějakej duch maniak s nožem a pobodává jiný duchy? Očividně je možný pobodávat duchy. The more you know.
Byl to nějakej wanabe masovej vrah co mu to ale moc nešlo, jsme se dočetli na wiki
3) Udělali jsme na něj past. Mám pocit, že někdo stál uprostřed křižovatky a nahlas urážel jeho „práci“. A když se objevil, tak se ani nestačil vzpamatovat a byl násilně odeslán dveřmi do zásvětí. Víc nevim, byla zima.
Předali jsme dušici tuto radostnou zprávu a Mini se jí vyptal na hudební kluby.
Mám pocit že v tuhle chvíli dorazil Alan Freed, přiznal se ke žhářství, doporučil nám hromadnou dopravu a taky že jako službičku pro něj máme v Sanoku vyřešit blíže nespecifikovaný problém na hřbitově. Jo a že si máme vzít svíčky.
Blíže nespecifikované problémy jsou moje oblíbené, protože si nemusím pamatovat žádná bližší specifika.
Jeli jsme polským autobusem po polských silnicích. Freed nám pouštěl rádio, z čehož řidič nebyl moc nadšenej.
V Sanoku je muzeum Beksińského prací. Prej jim tam zlobí elektrika. Ještě aby ne, když se jim tam nastěhoval duch jeho syna, protože na hřbitově je prej nějakej průšvih.
Šli jsme se ještě podívat k Beksińského domu, ale venku dělala Taromaiti mládežnickej koncert. V Sanoku to byla nejspíš událost sezóny. Taromaiti říkala, že teenageři prej ani na hřbitov nechoděj, což je divný, protože každej teenager rád chodí na hřbitov, tím spíš když v tom městě neni moc co jinýho dělat.
Well, nepřekvapivě na hřbitově byl průser. U Beksinskiho hrobu byla otevřená divná brána do jinýho světa
4), jako z jeho obrazu. Jsme scioni, jdeme dovnitř samozřejmě. Mini hlásí oranžovou, ale to nás samozřejmě nezastavilo.
Na druhý straně je divná pláž, na pláži je mrtvej týpek. U sebe má průkaz, podle něj je to Łukasz, týpek co byl zapletej do Baksinkiho vraždy.
Naběhla na nás divná potvora z obrazu
5), měla obvázanou hlavu a když tu hlavu někdo rozbil, tak z ní vylezla tuna malejch pavouků a šly po nás taky.
Bum bác bum bác a tak dále, však to znáte, každá výprava vypadá stejně. Já jsem šlapal pavoukum na nohy, Mini jim tam trochu přitopil, další lidi zkoušeli kruhy ze svíček a podobný srandy a Ráchel hlídala co bude potvora dělat.
Nakonec jsem si vzpomněl, že nám Nasu, démonka much a mrtvol, dluží službičku, a tak jsem ji zavolal, že je tu sice mrtvola ale žádný mouchy, a jestli by tento hrubý oversight šel nějak napravit.
Co si budem, tolik much ty pavouci asi v životě neviděli. A taky už neuviděj.
Potvoru jsme pak už nějak utloukli a zapálili svíčkama a tak, jak se sluší a patří.
Jo a ducha toho Lukasze, co tam byl zasenutej, se mezitim taky podařilo poslat dveřma do zásvětí.
Vše bylo napraveno, duch z muzea šel domu, a říkal že Ašmoga máme hledat v Krakowě v nějakym klubu. Ach jo. Hlavně, že jsme si dělali výlet.
Čus bus, bus bus, ahoj Ašmogu, nenech se rušit při práci ale můžeš kdykoliv domu jestli chceš.
Mini s nim pak měl ještě nějakej hlubokej filozofickej rozhovor, ale my už sme byli docela unavený.
Takže všechno dobře dopadlo, teda asi krom toho týpka, co mu Alan Freed zapálil autopůjčovnu.
