CW: části zápisu nejsou vhodné pro arachnofobiky s barvitou představivostí

Účastníci: Petr Helsson Kroupa; Lucie Podlipská, dcera Asklépiova; Jan Þorsson Dobrovský; Robin Svoboda, syn Andrasté; Vlasta Pokorná z rodu Černého Paa; Daniel, syn Tendžinův; Ælfrída, dcera Afrodítina (CP).

Společným pojítkem špatných životních rozhodnutí a nechtěného tetování obvykle bývá alkohol. V mém případě to byli skákající upíři. Protože se mi ovšem nechtělo budovat zločineckou kariéru ani být na výpravách do Orientu nadosmrti vyvrhelem, a mé možnosti domoci se nápravy tohoto drobného zaškobrtnutí Nebeské byrokracie soudní cestou se limitně blížily nule, musel jsem se poohlédnout po alternativních cestách. Naši přálelé z Liang Shanu mi poradili obrátit se na jistého démona a dokonce mi pro něj sepsali doporučující dopis. Protože pálenka z démoních očí tekla proudem, vzpomínal jsem si následujícího rána jenom na dopis, geografické určení kdesi v zádeli Číny, a obavy-rozhodně-nevyvolávající jméno démona „Otec krvavých pavouků.“

Proto když jsem se s takto chatrnými informacemi konečně rozhodl za démonem vyrazit, sešli jsme se v Dlaních Kuan-Jin a vzali jsme si na cestu koláčky štěstí. Bylo štěstí, že s námi byli i Vlasta a Daniel, protože sám bych v Číně skončil, jen co by si přeložili moje „touto roční dobou bývá pevninský Tajwan poněkud pošmourný…“ Krátce jsme probrali možnosti, dali si čas na sehnání potřebné výbavy a skrz divadlo jsme zamířili do Pekingu a odtud přes čerty a ďábly (naštěstí ne doslovně) do zapadlé malé vesničky v podhůří vysokých hor.

Jako zdvořilí turisti na vysokohorké tůře taháme z místních rozumy o případném nebezpečí v okolí. To podle nich zahrnuje počasí, terén, a pochopitelně -démony. Mimo jiné jednoho pavoučího, který sídlí v jeskyni na úbočí blízké hory; tam nemáme strkat nos, je-li nám život milý. I vyrazili jsme s drobnou oklikou přes vesnickou svatyňku strčit nos do jeskyně. Před ní ale zdvořile pozdravíme a vstoupíme až po vyzvání, pro všechny případy však jdu v čele s dobropisem před sebou.

Démon je vysoký, má rudé oči a plášť, na rukou po osmi prstech a vůbec vypadá zatraceně strašidelně, a to i předtím než zjistíme, že jeho červené oči jsou ve skutečnosti dva v očních důlcích ukrytí krvaví pavoučci, o plášti tvořeném hemžící se masou ani nemluvě. Zkrátka sympaťák od pohledu a nikdo z nás v žádném případě nezvažoval, jestli raději nevzít nohy na ramena, než riskovat dohodu s něčím takovýmhle. Nicméně díky dopisu je démon svolný k domluvě. Za odstranění mého problému si žádá dvě věci: službičku a k tomu dispens od přítomné zástupkyně justice. Vlasta bez zaváhání prohlásí, že se v mém případě jednalo o jednoznačné zneužití úřední pravomoci, trest mi byl uložen nespravedlivě a na jeho odstranění tím pádem neshledává nic nelegálního.

-WORK IN PROGRESS-