Toto je starší verze dokumentu!
Tina Delgado is alive
Osoby a obsazení: Tarik, syn Neith; Breonica Coll, dcera Miaha; Tomáš Lin, syn Kui Xinga; Gíslaug Heljardóttir; Vlasta Pokorná, dcera Černého Paa; Kalen Jezerková, dcera Poseidonova; Jan Þorsson Dobrovský; Lucie Podlipská, dcera Asklépiova, Kérka (NPC)
SMS ode mě: „Ahoj, potřebuju dořešit svoji snad už finální část dohody s Freedem a najít věci o Tině Delgado. Sraz u pana Browna v tolik a tolik. Díky moc.“
Sešli jsme se tedy všichni u pana Browna nad čajem a sušenkami, a já uvedl všem můj předchozí deal s Alanem Freedem, který bylo třeba ještě dořešit. A zadání od Freeda znělo: „Najdi informace o Tině Delgado. Tina Delgado is alive, alive!“ A jediná stopa o oné Tině byl The Real Don Steele, DJ, který v roce 1966 nazpíval jingle právě s názvem „Tina Delgado is alive, alive!“. O Tině jako takové se toho vlastně nic moc nevědělo, jelikož ten jingle byl tak trochu meme rock n' rollové sféry, takže jsme nevěděli, jestli Tina vlastně vůbec někdy žila. A pan Brown sice sám nevěděl, ale nasměroval nás ke Ganglerimu, že ten by mohl vědět víc. Takže poté, co jsme se posbírali a Gíslaug se rozhodla, že radši nebude provokovat a ke Ganglerimu půjde Petr, jsme se vypravili na Chodov.
Návštěva u Gangleriho byla poměrně informativní. Už při vstupu do domu jsme si všimli, že v jeho knihovně přibyla stará krystalka, ale nijak jsme to dál neřešili. Gangleri nám sdělil, že Freed, Steele a Tina byli poměrně známí, a že Don Steele by měl být pohřbený v Los Angeles na polosoukromém hřbitově, ke kterému nám dal adresu. Taky nám řekl, že Tina skutečně žila, a že ji potkal v roce 1964 na tržišti, kde na jedné více shady dražbě získala křišťálovou lebku, a pak se zase vypařila, jakoby nikdy nebyla, a že je poměrně nebezpečná. Za všechny informace si řekl jen to, že mu přijdeme dát report, co jsme zjistili, protože by to mohlo být důležité pro to, co se stane v budoucnu.
Trochu lépe informovaní jsme se tedy vypravili do L.A. na hřbitov, kde jsme pak objevili i hrob Dona Steelea. Ale když na něj Gíslaug zkusila promluvit, nikdo se neozval, bylo to jako mluvit do prázdné místnosti. Mně se při použití schopnosti mého oka hrob nejevil jako hrob, ale spíš jako značka, kterou si někdo zabodl do toho místa, aby o tom věděl. Gíslaug se pak podívala z druhé strany, kde se jí hrob naopak jevil s načechranější půdou než měly ostatní hroby, a zároveň z toho hrobu šlo mírné teplo. Dohodli jsme se tedy, že hrob vykopeme a zjistíme, co se děje. Po patřičných vonných tyčinkách a omluvách, že rušíme, samozřejmě.
V hrobě byla rakev, ve které byl Don Steele, vzhledově tak na 60 let, ve smutečním obleku a nijak nerozložený, ačkoliv zemřel 1997. A pak na nás Don otevřel oči a vypadal poměrně otráveně, že už bylo na čase a že jestli nás poslal šéf. Po chviličce ujasňování jsme se dozvěděli, že nemluvíme s Donem, ale se Zrcadlem, bytostí, která si nechává platit za to, že stárne za jiné lidi, respektive nestárnoucí bytosti, aby veřejnost nechytla podezření, a že měl smlouvu s Donem, že za něj zestárne, zemře, pak bude deset let v hrobě a pak ho Don přijde vytáhnout, což se ale nestalo. Na jeho požádání Vlasta s Tomášem sepsali ukončení jeho smlouvy, aby mohl jít dál pracovat, načež se Zrcadlo změnil na starého indiána. Když jsme se dál vyptávali na Dona a Tinu, řekl nám, že Tina byla dívka mexického původu, která tu žila kvůli práci, a že ji v roce 1961 někdo unesl, když šla zkratkou přes poměrně shady lesopark. K Donovi nám řekl to, že si myslí, že to asi je scion nějakého smrťáka, protože z něj měl ten pocit.
(vip, dopíšu zítra s víc poznámkama)