Účastníci: Teodor, Alena, Katka, Petr Helsson, Breonika, Aurora, Paul, NUMERIA, Tomáš Lin

Objevil se čínský démon (zelený, třírohý), který měl doručit dopis panu Lin. Nedopatřením ho ale místo toho předal Teodorovi. Ten svolal ostatní sciony (učástníci - Tomáš, aby mu pomohli dopis rozšifrovat (byl psaný rozsypaným čajem) a zjistit, komu byl vlastně adresován (démon adresáta neznal, měl jen jeho popis). S jejich pomocí dopis přeložil a zjistil, že byl prosbou o pomoc adresovanou „Vznešenému panu Lin“, dle dopisu totiž praskla pečet věznící „prastaré zlo“ a pomoc pana Lin je potřeba k vyřešení tohoto problému. Dopis byl podepsán Učencem ze zelené pracovny na jižním svahu a mimo jiné obsahoval i jeho adresu. Scionům se nakonec, za pomoci Zrzavé pily podařilo pana Lin vyhledat, ukázalo se, že se jedná o čínského kaligrafa a sciona Lin Tanga. Ten je přijal a převzal dopis, vzhledem ke svému pokročilému věku, ale již nebyl schopen s vyřešením nastalé situace pomoci a tudíš poslal spolu s pražskými sciony svého vnuka Tomáše(ten do té doby o existenci scionů a svém původu neměl nejmenší tušení), kterému ještě pře tím předal svůj relik (štětec).
Cesta za Učencem ze zelené pracovny na jižním svahu proběhla bez obtíží (uhelný kámen v divadle→Peking následně běžným způsobem). Na místě se ale ukázalo, že dveře pracovny jsou vyražené, pracovna zpustošené a Učenec nikde. V té chvíli se scioni rozdělili na dvě skupiny. Jedna se rozhodla důkladně prohledat pracovnu. Druhá se vydala na průzkum okolí.
Skupina prozkoumávající pracovnu (Teodor, Aurora, Tomáš Lin, možná ještě někdo další) zjistila, že v pracovně sice chybí učenec, ale schovává se v ní vystrašená čínská dívka jménem Jarní vánek (aspoň doufám), od té jsme se dozvěděli, že je z blízké vesnice, ve které se prý už několik dní ztrácí lidé, kteří v noci odejdou ven. Krom toho v pracovně nebylo nalezeno nic mo zajímavého. Tomáš využil času k tomu, aby za pomoci svého reliku sepsal popis pracovny.
Druhá skupiny (většina bojeschopných scionů) v nedalekém lese našla na stromě Učenence ze zelené pracovny na jižním svahu. Ten byl živ a zdráv, ale odmítal slézt ze stromu, s tím že je to příliš nebezpečné. Přesto této skupině plně objasnil situaci.
Pečeť o které se mluvilo v dopise, byl kámen pečetící blízkou jeskyni. Ta kdysi sloužila jako úkryt Bílého lotosu, posléze jako vězení Ralushun Ayantatara (zkráceně Tatara). A nyní, po porušení pečeti z ní začali vycházet jiangshi.