ScionWiki

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== Důl mrtvého Holanďana ======
**Účastníci:** [[Paddy Siodhachan O'Sullivan]]; [[Edita|Edita Lázňovská]]; [[anthony|Anthony Svoboda]]; [[Aurora Black|Aurora Black]] + Aiden Mistletoe, syn Baldra; [[Altýr|Pavel Altýr Týrsson]] + Pila; Leo, syn Inhleho, Eliška, dcera Tapia, Breonika, dcera Miacha;

Černý Kojot.
----

Trochu oklikou se ke mě dostala SMSka od Edity Lázňovské o tom, že se chystá do Ameriky za nějakým pokladem. Setkali jsme se v čajovně. Jako vždycky. Různá směsice lidí. I když asi nejvýraznější byla opravdu Edita. Ta nám vyložila svůj plán na získání části zlata z "Lost Dutchman's Mine". Řekl jsem si, že utéct do Ameriky může být dobrý nápad. Ostatní mě ale vyvedli z omylu. Amerika je atonská a žije tam spousta potvor. Stejně jsem se ale rozhodl jet.

Dohodli jsme se, že za týden poletíme. Do té doby musíme zařídit papíry a nákupy vybavení do pouště. Pavel zorganizoval také oběť pro Kerstin. V opuštěném lomu za Prahou jsme spálili lahve zelené, tuzemáku a balíky tacos. Modlitba "Ať to neposerem." byla celkem výstižná.

Let do Phoenixu proběhl v pohodě. Na letišti na nás čekala auta, která zařídil Tony. Přesunuli jsme se tedy do "Lost Dutchman's Mine Statepark", kde jsme měli sraz s Černým Kojotem, americkým polobohem. Rvačka v Informačním centru byla ukazatel, že Kojot na nás už čeká. Přejeli jsme následně do okolí Weaver's Needle a tam na tábořišti nechali auta. Vedro jak v peci, suchý vzduch a pražící slunce.

K večeru jsme našli kámen s nějakými znaky. Eliška i Aurora jej zkoumaly, ale moc toho nezjistily. Rozhodli jsme se tedy poblíž utábořit. V noci nás ale probral Pavel. Na kopci se objevili nemrtví! Sice jsem se snažil s nimi mluvit, ale nikam to nevedlo. Nakonec došlo k boji, kdy jsem se snažil svítit a nepřekážet. Nějaké mrtvoly se ke mě ale dostaly. Jednu zapálila Aurora. Právě ta mě chytla a zakousla se do mě. Pak mě k tomu přejela ojnice s koly. Ještě, že Leo a Breonika umí dobře léčit. Zlomená žebra a chybějící kus kůže není příjemná záležitost. Edita se postarala o zraněného Tonyho. Většina nemrtvých zemřela pod ranami Pavla, Pily a Tonyho. Jen jedna pronásledovala uhánějícího Kojota. Těla i s Biblí, kterou jsme u jedné mrtvoly našli, ostatní pohřbili. A začali se shánět po Kojotovi.

Ráno jsme došli na místo, kde kolonisté zemřeli a hledali jsme Kojota. Aurora nakonec použila káču, která nás dovedla do jeskyně s Kojotem. Byl zraněný a tak ho Edita vyléčila. Nejspíš Kojot podvědomě našel náš důl. No, jak jsem poznamenal, spíš trezor indiánského pokladu. Šli jsme stále hlouběji do hory. Cestu nám ale přehradila zlatá ještěrka. Opravdu ze zlata! Nechtěla nás pustit dál, pokud neuspějeme ve zkoušce - ještěrka nahlédne do duše tomu, kdo se rozhodne zkoušku podstoupit. Kromě Pily a Kojota jsme se podvolili všichni a dostali velmi tvrdou kritiku. Až na Aidena. Ten je prý prázdný. Ještěrka zmizela a nechala nás projít.

Došli jsme až do velké jeskyně. Byla plná zlata! Báli jsme se ale cokoliv se jen tak vzít. Až duch indiánské dívky Ken-Tee nám dovolil vzít si část pokladu. Editě dovolila vzít celou brašnu, aby Edita mohla založit dům s lékařskou péčí. Na oplátku darovala Edita dívce indiánskou dýku. My ostatní jsme si mohli vzít hrst zlata a jeden předmět. Chtěl jsem taky poděkovat. Tak jsem zahrál a zazpíval "Bruach na Carraige Báine" na svoji malou harfu. Ken-Tee mi za to dala zlaté pero, nejspíše do vlasů. Ještě jednou jsme poděkovali a odešli.

Tašku se zlatem dostal Černý Kojot, aby ji propašoval do Prahy. My ostatní se dali na cestu zpátky...