ScionWiki

Tato stránka je pouze pro čtení. Můžete si pouze prohlédnout zdrojový kód, ale ne ho měnit. Zeptejte se správce, pokud si myslíte, že něco není v pořádku.
====== Fairytale of Evil 2 ======

**Osoby a obsazení:** [[mi_nue-chai|Mi Nü-Chai]], dcera Kuan-tiho; [[teodor|Teodor]], syn Jahi; [[rachel_rozvazna|Ráchel Rozvážná]], dcera Athénina; [[Dana Kobrová|Dana Kobrová]], dcera Višnuova; [[Mara Podkopecká]], dcera Eponina; [[Paddy Siodhachan O'Sullivan]], syn Brigitte; na začátku Aelfrida, dcera Afrodítina (NPC)
----

Náhodou jsme se sešli v čajovně, to už se tak Scionům stává. Ještě ani nestihneme zapříst rozhovor a Ráchel zvoní telefon. Aelfrida. Prý je na výstavišti a našla karneval. Nemeškáme a vyrazíme za ní. Tam objevíme Aelfridu obklopenou houfem děvčat, které pravděpodobně zhypnotizovala náhodným vykřikováním slov „Sephora“ nebo „Maybeline“, pak se jim omluví, holky zmizí a Aelfrida ukáže na velmi oldschool maringotku velikosti kamionu. Všechno pobité dřevem a pomalované, součástí je okýnko s pokladnou. Nápis nahoře říká FAIRYTALE OF EVIL 2. 
Chvíli řešíme, co byl první díl (Scioni byli potomci pohádkových záporáků, kteří byli použiti jako nástroj pomsty svých rodičů), kterého se Mini a Mara neúčastnily. Tentokrát se neúčastní pouze Aelfrida, která zapluje do nejbližší kavárny a potom nás případně posbírá.

Pravidla karnevalu: Zaplatíš dvacku a nesmíš vypadnout z role. Nenechat se zabít. Nezabít svoje kamarády a pro jistotu ani jiné příliš důležitě vypadající postavy, neb do karnevalu je možno vstupovat z různých míst. Odehrát příběh do konce. Dostat to k nějakému happy endu, aby se člověk nezpronevěřil své postavě. Věci mají tendenci fungovat ve svém žánru. Dana zmiňuje, že když byli u pirátů, fungovalo to jako v hollywoodském filmu. 
Jdeme ke kase, kde sedí shrbená temná postava v kápi, stařecky skvrnitou rukou zaklepe na dřevo pokladny. Jsou jí věnovány mince, popřeje nám dobrou zábavu a připomene nevypadnutí z role. Terasa skřípá, dveře taky, vejdeme dovnitř a tma. 

Blik.

Je ráno a čtyři předchozí účastníci vstali ve svých pokojích v paláci, sešli se ke snídani a zároveň k poradě. V čele sedí královna Dana, po její pravé ruce sedí vezírka Ráchel, po levé ruce sedí šéf její špionážní sítě Teo a vedle sedí nový vlkodlak aka velitel hradní stráže Paddy. 
Řeší takový drobný probnlém – nastal nějaký neklid na hranicích s královstvím královny Bianky, rodiče výše zmíněných se tam šli podívat a každodenní záležitosti nechali na nich. Paní Gula pro změnu vyrazila na inspekci sýpek a vzala s sebou i své dvě děti (Jeníček a Mařenka) a jejich otce, takový rodinný výlet. 
Palác je nově zcela prost zrcadel, pouze Teo má jedno malé v kapse, jeho drahá máť si na tom dost trvá. Začne rušná debata, kde Dana úpí, že to nesmí podělat, nebo ji sundá vlastní matka, Ráchel se suše ptá, že je nutno zkontrolovat její itinerář, na hranicích se zřejmě vaří politika, Teo popichuje a Paddy prohlašuje, že nerozumí lidem, ale spíš ovcím. Mladé naděje království též kruší starost o rodiče, neb posledně, když je nechali o samotě, staly se příšerné věci, které posléze vyústily ve šťastný převrat. Bývalý král Stefan se dopustil zločinu krvezrady, což je zákon, který brání šlechtě, aby ubližovali svým dětem. Ukázalo se, že Stefan prodal dva svoje syny Rampelníkovi za hromadu zlaté příze. Sice ji potřeboval na válku, ale to ho neomlouvá. Byl ženat, měl královnu Auroru, ale ta z toho pořadí vypadla, byla vždycky taková melancholická. Na trůn usedla mladá královna Dana, trůn je magický, kdo na něm nemá co dělat, chcípne a jelikož Dana furt žije, tak tam asi má sedět. Synové prodejem ztratili nároky na trůn a beztak jim u Rampelníka není špatně. 
Do toho se objeví Rytíř se Stříbrnou snítkou, který Danu požádá, zdali by neuspořádala ples, kde si vybere svou ženu – zvláštní je, že trvá na tom, aby byly pozvány všechny dívky mezi šestnácti a čtyřiceti lety, bez rozdílu stavu. Dana souhlasí, rytíř je právě z Biančina království a asi by bylo dobré napjaté vztahy ještě víc nenapínat.

Střih na bukolickou idylu.
Kousek od královského města nachází se na kopci malá vesnička, kde žijí pastevci (pochází odtud Paddy a jeho otec), dřevorubci a jiný dělný lid. Zde sedí obklopena kozami šestnáctiletá Mara, dcera paní Iris, která se vyznačuje dlouhým copem a širokou zdobenou čelenkou nošenou namísto šátku a taktéž šestnáctiletý Mini, drobný štíhlý dlouhovlasý chlapec, syn takřka třímetrového dřevorubce pana Gentila. Cestou kolem dvojice a koz prochází parta dřevorubců, bavící se o tom, že kamsi zmizel starý Ulfric Gora, pastýř ovcí, i se svým synem. Mara se táže Miniho, cože je poslední dobou takový zamlklý a jestli není nemocný, načež jí Mini po chvíli tupého zírání do prázdna svěří, že se zamiloval. Do muže. Zřejmě bohatého, možná šlechtice z města. A jako je to hezké, ale co s tím, když se tady na vztahy dvou mužů rozhodně nedívají s pochopením. Pragmatická Mara navrhuje Minimu převlek za ženu, Mini se zamyslí a prohlásí, že vlastně klidně (stejně není dřevorubec ale bišík v domácnosti), ovšem neví, jestli by to zvládl. Mara suverénně prohlásí, že cvičení dělá mistra. Pak zabřednou do rozhovoru o kozím spiknutí a jejich pravděpodobné světovládě a jsou vyrušeni až procházející trojicí mužů v královských barvách, jeden má trubku, druhý buben a třetí lejstro. Vyhlašují, že za tři dny se bude konat v paláci maškarní ples, na který jsou zvány neprovdané ženy a dívky, od šestnácti do čtyřiceti let, z hlavního města a bezprostředního okolí, všechny se mají dostavit, neboť na onom plese si bude rytíř Stříbrné snítky vybírat svou choť. Rozhlížejí se, kudy půjdou dál, popatří na dvojici a zavolají, jestli pastýřky nemají nějakou vodu. Dostane se jim vody a debaty o podivných zvyklostech pánů, ale na ples mají holky jít, dostanou výslužku a z takové výslužky se dá žít celý týden. Zničehonic přiběhne paní Iris s otázkou, jestli Mini pohlídá do večera stádo, není problém a odvleče si Maru domů, cestou potkají na návsi přibitý královský výměr, který Iris velmi důkladně studuje. Doma čeká Maru velmi rozkramařený dům, jako kdyby se ho někdo pokusil v rychlosti sbalit do uzlíku. Mara se opatrně otáže, jestli se stěhují, Iris jen odtuší, že moc netrpí důvěrou ke kolem procházejícím cizím mužům a začnou řešit ples. Mara se zmíní, že i ti tři považovali Miniho za holku, tak ho vezme na ples s sebou. K tomu na pastvě mezitím doběhne malý kluk s listem od Jacoba, kde je mnoha vzletnými slovy napsáno, že pokud se mu tam nějak podaří vloudit, mohou se vidět. Mini mnohem méně vzletně odpoví, že rozhodně půjde, ale ještě neví masku. Doma se opatrně táty zeptá, že by chtěl jít na ples ulovit něco k jídlu a jestli nezůstaly po mamince nějaké šaty. Pan Gentil se zachmuří, koukne do prázdné spíže a neochotně souhlasí. Z truhly vytáhne nádherné zlaté hedvábné šaty, což vede Miniho k opatrné otázce, co byla vlastně maminka zač a dostane se mu obvyklé odpovědi, že byla moc krásná a moc hodná a vzhledem k tomu, jak se táta tváří, nechá si Mini další otázky od cesty a jmou se řešit masku. Je zvolen zlatý motýl, což ten obrovský dřevorubec s rukama jak lopaty bez problémů vyrobí. Mara s maminkou jdou za bukolické pastýřky, Mara sice mumlala něco o tom, že půjde za kozu, ale bylo jí to rozmluveno.

Královna mezitím zve osobně pár šlechticů, kteří se vyjádřili, že se jim na ples nechce. První případ je jednoduchý, starý šlechtický rod už má něco rozjednaného a nechce riskovat blbou náhodu, že by museli porušit slovo a provdat dceru za nějakého cizího rytíře. Problém je záhy vyřešen diplomatickou domluvou. Druhý šlechtic měl problém s plebsem, bylo mu vysvětleno, že ten se bude nejspíš držet u jídla a lusa s aristokracií se zřejmě příliš mísit nebudou. Třetí případ je nějaká nižší šlechta. Pán domu je mladý pohledný muž, který v podstatě vyjadřuje nechuť k plesu, prý jeho služebným se do toho moc nechce a byl by nerad, kdyby členové domácnosti byli nuceni k něčemu, co čeho se jim nechce. Dana vysvětluje, že rytíř za ní přišel s žádostí o pomoc a dohoda rozhodně neobsahuje okamžitý sňatek, spíš si slečně bude dvořit a pokud odmítne, má rytíř smůlu. S tím se už mladý šlechtic dokáže smířit. Dana pak ke svému doprovodu poznamená, jestli si všimli, že jediný, kdo měl s celou opičárnou morální problém byl týpek, kterému sešlo na jeho služebných, šlechta si své dcery očividně cení méně. 

Střih na ples. 
Královnin proslov na téma, že všichni víme, o čem ten ples je, ale nemáme se stresovat a máme se dobře bavit. Plebs se skutečně šel najíst, šlechta tančí, řemeslníci korzují. Královna nadšeně hltá, neb nikdo neřeší, jak jí. Je mimochodem převlečená za vílu. Ráchel má tmavě modré šaty s hvězdičkami, Paddy je vlk v rouše beránčím a Teo je celý v černém. 
Mini najde Jacoba taktéž ve zlatém a v masce fénixe a jdou tančit. Mara pozoruje cvrkot, paní Iris dělá průzkum bojem. Černý rytíř krouží davem, má stříbrnou snítku se zlatým jablkem. Mara ho fascinovaně sleduje, nemá špatnou figuru, vysoký, široká ramena, štíhlý pas, tak akorát vysoký, pěkně se pohybuje. Pozorování jí naruší futrující se maskovaná královna s poznámkou, že nechápe smysl takové vopičárny kvůli jednomu chlápkovi, co se chce ženit, Mara souhlasí a konstatuje, že začít vládu nějakou párty není tak špatné a že tahle nevypadá zle (upřený pohled na rytíře). Zdálky. Dana odvětí, že by bylo především dobré vědět, co je zač. Jako by to slyšel, dotančí k nimi rytíř se snítkou. Pokývne dámám, omluví se a prý by rád zvěděl, jestli některá dokáže utrhnout jablko. Před Danou uhne, Maře téměř samo skočí do ruky. Rytíř si sundá kápi a masku. Je to muž ve středním věku, něco ke čtyřicítce. Sexy prošedivělý typ. Sundá si rukavici, vezme Maru za ruku, ta jenom tiše zírá, na požádání se odmaskuje a rytíř se jen zajíkne a rovnou ji požádá o ruku. Dana zavrčí, že by měl dát slečně čas na rozmyšlenou, rytíř kontruje, že se spěchá a táže se po třídním původu své vyvolené, pastýřka koz ho nevyvede z konceptu. Z konceptu ho ovšem vyvede druhá pastýřka, která přiběhne, chňapne Maru za ruku, prohlásí, že Maru dostane tenhle grázl jen přes její chladnoucí mrtvolu a bere i s dcerou kramle. 
To způsobí drobný rozruch mezi tanečníky, Jacobo se ptá Miniho, co se děje, ten ležérně odvětí (neb nevidí, že stíhanou je jeho nejlepší kamarádka), že rytíř honí slečnu, která mu dala košem. Jacobo se podiví, Mini prohlásí že on by ho taky nechtěl a na pobavené: //„Proč?“// je Jacobo políben, což vyústí v objetí, zesinání i přes masku, výkřik: //„To není možný!“// a Jacobův zběsilý úprk ze sálu. Mini si podkasá sukni a nechápavě, zato slušnou rychlostí, vyrazí za ním. 

Rytíř se mezitím rozčiluje, že ho nebude odmítat nějaká pasačka, ale královna prská, že nebude ohrožovat její poddané, takže holky mají čas utéct. Přichomýtne se Paddy, který lehce udiveně prohlásí, že to byla Mara od nich z vesnice. Rytíř držkuje, že tohle si nedomluvili, Mařina matka je potrhlá a rozhodně neví o žádném důvodu, proč by zrovna před ním měla takhle prchat. Dana vyšle jednotku zbrojnošů s Paddym a Ráchel po stopě a mezitím rozptyluje rytíře hovorem. 
K Teovi, který postává opodál, se nakloní Stín (jeho podřízený, který má ve zvyku se zjevovat Teovi zničehonic za zády) s tím, že na hradbách je nějaké drama a že tam zná zkratku. Teo souhlasí a dostane se jim výhledu na Miniho dohadujícího se s Jacobem, Jacobo vyhrožuje, že to vezme z hradeb šipkou, neb se proti Minimu strašlivě provinil a bude lepší, když to Mini nikdy nezjistí. Mini nesouhlasí a naštěstí nesouhlasí ani Teo, takže Jacobův pokus o sebevraždu skončí neškodným pádem na zem se Stínem na zádech. Jacobo si aspoň křísne hlavou o zem a upadne do bezvědomí, načež se připojí Teo a začne se vyptávat, co se to tu děje. V ležícím navíc pozná toho šlechtice, co měl starost o svoje služebné. Dopálený Mini vysvětlí, že ano, tady s pánem v mdlobách chodí, pán začal blekotat nějaké nesmysly, jak mu strašně ublížil (což si Mini nějak nepamatuje, že by se stalo) a hodlal skočit a že by si s ním rozhodně, až se probere, nějak popovídal. Stín nabídne, že mohou někde přivázat, což je odsouhlaseno. 

Střih do lesa.
Paddy se promění ve vlka, sedne si na něj Ráchel, volá přitom Iris a Maru. Ty to zaslechnou a mírně zpomalí, Mara prohlašuje, že pokud se tu dobře nevyznají, tak neutečou, Iris to odbude prohlášením, že do lesa nikdo nechodí a zase přidá do kroku. Ve chvíli, kdy znovu pořádně vyběhnou Mara zakopne, natáhne se a zhruba v ten moment na Maru skočí obří vlk, který posléze zacouvá a sleze z něj Ráchel. Vlk začmuchá po Iris, ukáže čenichem, Ráchel nesouhlasně zavrtí hlavou, vlk si zas sedne a hlídá perimetr. Ráchel se Maře omluví, že ji nechtěli vyděsit, že je rádkyně královny, načež se Mara pokusí zahrabat lopatkami do země, kupodivu se jí to povede a blik, vzpomene si, kdo opravdu je a že je na karnevalu a s ní i Paddy a Ráchel. Přestane se zahrabávat. Ráchel ji opatrně přemlouvá, jestli by to odmítnutí nešlo vyřešit diplomatičtěji, Mara se mezitím zoufale rozhlíží po mamince, dokonce po ní zavolá a nic. Je rozhodnuto nejdřív zkusit najít Iris. Vydají se na cestu, vlk se zarazí, je tam strž, kníkne, Ráchel chytí Maru. Strž je hluboká jak peklo samo, Mara se hystericky rozbrečí. Táhlé žalostné zavytí dolehlo až na hradby, odkud je zrovna Jacobo transportován do postele, kde je dovedně připoután hedvábnými šátky a je k němu zavolán doktor a na něm zanechán sveřepě se tvářící Mini. 
 
Paddy se promění zpátky, Mara s Paddym se poznají a všichni poodstoupí od strže. Ráchel navrhuje přesun někam do bezpečí, kde se dá rozumně mluvit a vybloudí je z lesa ven, cestou pořád drží Maru. Zamíří k paláci, cestou seberou zbytek stráže, který moudře zůstal stát na okraji lesa. Rytíř vysmahne do města, kde prý vyčká dalších zpráv, přiklackuje se i Teo. Paddy se táže Ráchel, proč paní Iris říkala na plese takové věci, Mara smutně odpoví, že při běhání se špatně mluví a že by to taky ráda věděla. Paddy odvětí, že on při utíkání funí, načež ho Ráchel pošle do pr… zkontrolovat stráže, diplomatický faking level britská královna. Paddy se nevzdá a řekne Daně, že vypadá jak kousnutá hadem, načež si i s Teem vzpomenou, že jsou na karnevalu. Teo reportuje, že na hradbách probíhaly zábavné věci: Jacobo de Oro chtěl skákat z hradeb a zároveň tam s ním byl týpek v dámských šatech a očividně spolu něco mají. A teď to spolu mají v místnosti, kde je Jacobo přivázanej k posteli.

Královna zavyje a vyrazí. V pokoji objeví stále bezvědomého Jacoba, na němž sedí stále sveřepě se tvářící Mini a ochotně odpoví, cože se to tam seběhlo. Dana požádá, aby bylo pánovi po probuzení sděleno, že jeho způsob opuštění plesu shledává královna poněkud nešťastným. Maře mezitím kdovíproč vytane na mysli útržek melodie, ukolébavka, něco velmi vzdáleného. Teo se ptá Stína, jestli by nemohl něco zjistit o našemu panu rytíři a proč s ním měla paní Iris problém, neb ty nadávky zněly, jako by ho už znala. Stín souhlasí a otáže se, jestli ještě někdo něco, načež se Mini akčně zeptá, jestli by nemohl něco zjistit tady o Jacobovi. Stín se ukloní královně a zmizí, Ráchel objedná konev horké čokolády, pak se Stín opět zjeví. Podařilo se mu zjistit, paní Iris nebyla místní. Přistěhovala se a usadila v okolí města, tehdy už s malou dcerkou a podle toho, co říkají jeho zdroje, přišla z království královny Bianky. A potíž je v tom, že pokud tam byla nějaká společná historie a to bude chvíli trvat, než bude možné to nějakým způsobem zjistit. A Jacobo de Oro je velmi pozoruhodná figura. Neboť je to obchodník, který se objevil zčistajasna jako velmi bohatý a postupně se uchytil ve městě a koupil si nižší šlechtický titul. Utrácel kusy zlata, podle všeho měl tendenci v poslední době kupovat nezvykle pěkné oblečení, drahé, bylo to docela dlouho předtím, než byl vyhlášen ples, takže to souvislost asi nemá. Sháněl a objednával luxusní předměty, což u něj předtím nebylo úplně zvykem. Jeho původ není znám, dalo by se předpokládat, že patří k dobrodruhům, kterým se podařilo nějakým způsobem zbohatnout, něco jako nalezený prastarý poklad. Ví se, že velmi hezky staral o svou stařičkou matku, která ale zemřela a všeobecně dotuje nejrůznější dobročinné instituce. Co se týče našeho rytíře se snítkou, zdá se, že problém s ním se právě vyřešil, dostal nějakou zprávu, přijel posel do domu, kde přebývá ve městě a v zásadě pan rytíř se spakoval k odjezdu. Zdálo se, že velmi nenaloženě. 

Daně se to nelíbí, neb rytíř byl docela dost nadšený, že se bude ženit a teď bez rozloučení zmizí. Prý má rytíř vliv v pohraničí a pohraničí je teď takové neklidné. Mara je ráda, že se zatím nevdává a spekuluje, jestli jablko neukazovalo na něco jiného než na vhodnou nevěstu – když hledáš ženu mezi šestnácti a čtyřiceti, je nejsnazší se tvářit, že se chceš ženit. Chvíle debaty o parent issues, Paddy ucedí Miniho směrem něco o ohnivém jazyku, načež si na karneval vzpomene i on. Pak se Stín zeptá, jestli má něco zjistit o Miniho původu. Mini souhlasí. Královna se pak zeptá na pohraničí, Stín sežene reporty. Mara je odvedena do věže vysoké velice velmi a obložena strážemi. A je to pro její dobro. Teo někam zmizí a pak se královny ptá, jestli chce špatné zprávy nebo horší zprávy. Královna chce uvážlivě začít s těmi nejhoršími. Je jí doporučeno ať sebere armádu a vytáhne do pohraničí, neb pan rytíř se dostal do pohraničí hodně rychle, stahují se mračna nad Biančinou armádou a jaksi je kryjí. A otec tady Miniho má komplikovanou zlomeninu nohy a vypadá, že odněkud spadnul. Jako z hodně velké výšky, jako třeba z oblohy. A ten pán, co má hromadu zlata… je možné, že se věnoval předtím, než ho získal, třeba farmaření, konkrétně fazolím. 

Dana jde rozpustit ples a sehnat armádu, Paddy jde shánět stráže. Ještě před odchodem vyleje Dana Jacobovi na hlavu kýbl vody, neb jí právě došla trpělivost s jeho bezvědomím. Mini si popovídá s Jacobem, načež se mu tento přizná, že před nějakými patnácti lety vyměnil coby chudý vesnický kluk poslední krávu za kouzelné fazole, ty vyrostly do nebe, on tam našel zámek, zlatou husu se zlatými vajíčky, bodl Miniho matku do zad a tátu mu shodil z nebe. Poznal ty šaty. Mini zkonstatuje, že jeho skok z hradeb tátovi nohu nenarovná a mámu nevzkřísí a následně se na něj akčně vrhne.

Ráchel najde na posteli šaty, které vypadají jako zválcovaný mitril s mystickými arabskými znaky. A shání se po mapě pohraničí. V pohraničí je ovšem bordel a není nic moc vidět. Danina armáda není moc velká - lučištníci, pěšáci, rangeři, lehká menší jízda (částečně dragouni), nejsou těžkooděnci a nějaké pěšáky. Vidláci jsou zatím v turbomobilizaci, ale bude trvat. 
Miniho s Jacobem, kteří vypadají oba podstatně spokojeněji, navštíví Dana, která povídá o hrozící válce a chce požádat tady pána o pomoc, protože mimo jiné, oni vědí o všech esech, která máme my, ale například nevědí, že je Jacobo odporně bohat, takže se může třeba zlepšit zásobování, vlastně cokoli, je třeba využít každou výhodu. Mini Jacoba odváže a vyrazí k němu domů. Vypadá to, že je to tam zčásti zařízeno velmi luxusně, jako kdyby si Jacobo někoho našel. Jacobo zařídí jednotku žoldáků, vyzbrojí je a vyzbrojí Miniho a sebe, nabídne mu luk, ale Mini si trvá na meči.  
Dana v rámci příprav všeobecné mobilizace pošle Rampelníkovi zprávu, že je to o držku, ať si dá na kluky pozor. Mara ve věži nyvě hledí do krajiny, jak se v dálce na obzoru převalují mračna, tu a tam se zableskne. Moc se jí to nelíbí. Královna taky posílá zprávu Gule a jejím dětem, protože by se to měla dozvědět dřív, než se to dozví samospádem. Mara vyrazí za královnou s tím, že má možná má halucinace, nebo taky ne - v  té mlze viděla obrovskou postavu. Jako obrovskou, slovy obrovskou, s důrazem na to obrovskou, od země až do mraků. Dost to vypadalo, že mají obra. 

Dana poděkuje a shání se po informaci, jak se zbavit obra. Mara vypráví, že se jí vybavil útržek nějaké ukolébavky a že by to mohlo souviset a ostatně, jede taky, neboť co kdyby se pro ni chtěl rytíř z plezíru ještě zastavit. Všichni se navíc shodují, že se obr uspává. Mara se mezitím vrátí do věže, kde sedí vysoko a vidí daleko. Dana chce zadní plán na zbavení se obra, což je prozíravé, ale nějak žádný nepřichází. Teo neví, co zvládne jeho služba v boji, zjevivší se Stín úslužně odpovídá, že v přímé střetu jsou dost nanic a zdali by si pán nepřál nějakou terminaci, třeba královny Bianky nebo krále Clarence. Nepřál. Ráchel navrhuje, jestli by nebylo možné zkusit to nějak vydiplomatit, ovšem je na místě obava z popěvku //„Já mám obra, lalala a vůbec tě neslyším.“// Paddy pokládá otázku, zdali víme, kvůli čemu se válčí, Dana odvětí, že by zřejmě Bianca ráda jedno velké království. Ráchel pořád slabě oponuje, že když nebude mít obra, třeba bude nakloněná vyjednávání, sborové krčení ramen, neb nevíme, jak moc je nebo není rozumná. 

Vyrazíme. Všichni se oblečou příslušně tomu, že jedeme do války – královna má svůj zelený plášť s růžemi, Teo černého koně a zbroj, Mara bílého koně, věneček a šaty, Paddy rudého koně a pelerínku, Ráchel svou mystickou róbu a Mini s Jacobem zlatého koně, zbroj, vlastní zástavu a žoldáckou jednotku veteránských hrdlořezů, kteří vypadají, že jsou zvyklí procházet vším jako vykosťovák. Královna informuje Jacoba a Miniho o přítomnosti obra. Všichni jsou nadšení. 
Teo má navíc pocit, že slyší takový tichounký šepot. Když se přiblížíme k hranicím, tak k nám ze stran razí naši rangeři. A pak před námi vyvstane ta bouře, která se tam vaří. Vjedeme do přední části bouře. Trochu se setmí, příšeří a zášlehy blesků a když postupujeme dál, tak se potom zvedne část mračen, která se válí nepřirozeně blízko. Odhalí se armáda, která je nastoupená proti nám. Mají těžkooděnce, lučištníky, těžkou pěchotu, takový parniválec. Ženich není v dohledu. Je rozhodnuto těžkou jízdu trochu rozběhat – mají pochopitelně obrněné i koně, drží se pospolu. Ve chvíli, kdy se přiblíží, z hor začne na rašit trní a sápe se směrem k nepřátelské armádě. Pak se zableskne, strašlivě zahřmí a pak se za nepřátelskou armádou ohromná silueta. Jenom ukáže pomalu prstem, z prstu vyšlehne blesk a zkremuje trní. Ráchel prohlásí, že máme další problém, neb to není obr, ale džin a bude v nějakém předmětu. Prsten, šperky, lampa, něco kovového, nejspíš mosaz. 

Mara si najde zajímavou, čím temnější, tím lepší skalní římsu, ani nemusí být moc vysoko, chce tam vlát v šatech. Paddy ji kryje. Mara si brouká, džin se po ní natáhne a vezme si ji do dlaně. Mara se mu usadí na ruce a brouká si nadále. Což je super, protože předtím udělal obří kráter a rozjebal tam část žoldáků a část jízdy. Džin má Maru na dlani, potom se natáhne a začne ji přesouvat k zástavě se snítkou, pak se zastaví a vrátí si ji zpátky. Dana, Ráchel a její garda nachargují, připojí se k nim Mini s Jacobem, Teo a prdel jim kryje obrovský vlk. Prorvali jsme se do nitra nepřátelské armády. Nalevo Bianca, napravo snítka. Stočíme to ke snítce. Kopiníci. Shit, koně fuč.  
Džin postaví Maru vedle rytíře, ten ji chňapne do sedla. Vydává rozkazy typu: //„Zabijte je už konečně, sakra.“// A manévruje s ní někam do háje a prý je rád, že si to Mara rozmyslela, jen by chtěl vědět proč. Mara se červená, klopí oči a smutně říká, že už nemá nikoho, rytíř ji ujišťuje, že s ním může počítat, načež Maru důkladně políbí, ta nadšeně opětuje a rytíř počne být svlékán. Což jde pomalu a blbě, protože má na sobě zbroj, po odstranění plátů Mara zaregistruje na jeho krku jakýsi přívěšek, o kterém už lehce obluzení rytíř prohlásí, že je to památka.

Střih zpět do bitevní vřavy. 
Tea něco volá ke královské zástavě, takové tiché //Pojď, pojď//. Rozhodneme se probít ke královně. Je to hnis a hnus. Kolem padají a řvou koně, Mini si zapálí meč. Další šeptavé //Pojď//. Teo se nechá směrovat, otočí se a spatří kus od sebe na koni vysokou černovlasou dívku se světlou pletí a rudými rty, oblečená celá v černém, má černou koženici a stříbrnou čelenku ve vlasech, jen obroučku, v ruce drží meč a sedí na krásném černém koni. //Taky jsem měl krásného černého koně//, pomyslí si Teo, vtom se k němu dívka otočí. //Koně za koně, hajzlové//, Teo hodí dýku po koni. V tu chvíli se ozve přes všechen ten rachot křik umírajícího zvířete, zacukají s ním odporné křeče, kůň se skácí na bok. Nespokojené zasyčení //Minuls//, Bianca spadne ze sedla, ovšem vytáhne nohu a začne řvát rozkazy, zakončí to: //„Přineste mi jeho srdce!“// Teo se zkouší zrcadlit ke královně, odraz ovšem není moc silný. Teo proběhne, dobíhá k Biance, která má taky zrcadlo, otočí ho plochou k Teovi a vypukne rodinné drama. 
Což moc nestíháme sledovat, neb se kolem prožene pochcanej paladin král Clarence v zářící zbroji s magickým mečem, sekne Paddyho a ten lehne. Clarence překřičí ruch boje a zařve na Danu: //„Vzdej se!“ „Nikdy!“ „Vzdej se, Dano, dcero Stefanova!“// Jako v odpověď se zableskne, zahřmí, je slyšet další exploze někde na bitevním poli. //„Žádná královna nedá své království bez boje!“// – //„Bojovala jsi statečně! Nikdo po tobě nemůže chtít víc!“// – //„Může!“// Mezitím se Miniho Jacob ptá, jestli by nebylo lepší se vzdát, že se můžeme vyplatit. Mini se ovšem zasekl a odmítá opustit bojiště, protože ho Clarence z principu sere a odmítá se vzdávat takovému fouňovi. Jacobo očividně čeká, že tam všichni umřeme, ale bez Miniho neodejde. Clarence: //„Zabte je, ale ji mi nechte!“// a seskočí si na duel. Well, shit. Mini s Jacobem si chrání záda. Mini je příšerně vzteklý a plane mu meč, takže kompenzuje Jacobův defétismus. Chudák Ráchel dostává dost naloženo, zbroj se trhá. 
Dana se mezitím nakvašeně ptá Clarence, proč je napadli, když on sám nevypadá jako všech záporáků futrál. Clarence blábolí nějaké hovadiny na téma, že Dana dovolila, aby se u jejího dvora dostala k moci zrůda. Chvíli si povídají, Clarence mansplainuje jak o život a pořád Daně předhazuje, že je moc mladá a důvěřivá, což ji pekelně štve a začne s údery předkládat storky rodičů: //„Madam Gula byla ze svojí chyby tak nešťastná, že šla pomáhat těm, co ji nejvíc potřebovali. Z vlka se stal pasáček ovcí, který ani nechodil do lesa, protože byl nebezpečný. Ráchelin otec prodával starožitnosti a nechal se kamenovat za to, že má jinou barvu. Teova maminka si založila pitomou sklárnu a nikdy nedovolila, aby se k němu dostalo zrcadlo. První, co udělala, když přišla na zámek, bylo že nechala odstranit všechna zrcadla, včetně kapesních zrcátek dvorních dam. A to ani nemluvím o mojí matce, která byla jenom nasraná zamilovaná ženská, která udělala jednou chybu.“//

Mara mezitím usilovně svléká rytíře a snaží se zajistit, aby měl řádně odkrvený mozek, poté mu sundá přívěšek. Vyklouzne jí z prstů, řetízek spadne do pukliny v zemi a začne z ní růst strom. Stříbrný, se zlatými květy. 

Někdo se velmi důrazně rozmáchne nad Ráchelinou hlavou a kolem Clarence se mihne něco, co vypadá jako temný stín, on po tom naprosto instinktivně čopne a le fuck, na zemi leží Stín. Drží se za bok, ale jak upadne ke Clarencovu koni a vytáhne z jeho sedlové brašny mosaznou lampu. Ráchel po ní skočí. Dana skočí po Clarencovi. Ráchel doskočí k lampě a tře lampu. Ozve se zarachocení a vedle ní se objeví v normální velikosti džin se zářícíma očima. Ráchel se ukloní a zdvořile ho pozdraví. //„I ty buď pozdravena, dcero Al-Barmakího. Čeho si žádáš?“// Všichni se zastaví, včetně vzteklého Miniho. 
Ráchel by ráda, aby boje přestaly, ovšem džin rozhodně nezvládne proměnit všechny zbraně v květiny bez poskvrnky, trochu by ho to zmrzačilo, což se Ráchel nelíbí. Ozve se zachroptění, Stín se promění, je to džin z Ráchelina prstenu, jemuž v minulém díle darovala svobodu. Stín se pousměje: //„Dala jsi mi možnost žít ve tvé blízkosti.“// Ráchel se k němu skloní. 

Střih na Tea.
Zrcadlo před ním se pokrylo námrazou, pak popraskalo nebo rozpadlo se, je to iluze. Sedí na zemi. Je mu, jak kdyby mu někdo jednu zásadní ubalil do obličeje a v hlavě mu zvoní. Vedle něj sedí Bianca a po tvářích jí tečou slzy jak hrachy. //„Můžeme toho prosím nechat?“// zeptá se Teo. //„Chtěl jsi mě zabít.“ „Ne. To bylo to jediné, co jsem nechtěl.“ „A proč ne?“ „A proč ano, k čemu je vraždění dobré. Jenom konflikt za konfliktem, nikam to nevede.“ „Máš následnické právo.“ „No a? Já nechci na trůn, já chci svůj klid. Chci, aby se to všechno vrátilo tak, jak to bylo.“// Bianca natáhne ruku a pohladí Tea po tváři, má ruku velmi chladnou. //„Co se stalo?“ „Co se nestalo. Ten z toho zrcadla tě chtěl zabít, ale nesouhlasil jsem s ním. Neměl z toho radost.“// Bianca se začne rychle zvedat, protože je ticho a je slyšet jenom jeden souboj. Vytáhne Tea na nohy a pak vidí to boží dopuštění. Jeden duel, jednu vezírku a dva džiny, jednoho krvácejího vlkodlaka, Jacoba a Miniho, kterému plane meč. Teo k Biance: //„Ty zastavíš jeho a já ji?“// Přikývnutí. Teo: //„Dano!“// Bianca: //„Lásko moje, dost už!“// Dana přestane a Clarence je odtažen. 
Ráchel se ptá, jestli dokáže větší džin pomoci Stínovi. Džin se tváří, že džin, který se nechal seknout kvůli smrtelníkovi je dost šitnej džin. A do toho mezi skalami vyrostla gigantická stříbrná koruna se stříbrným listím a zlatými květy, která se rychle mění ve zlatá jablka. Miniho zajímá, kdo je ten rytíř, Bianca odpovídá, že měl za ženu dívku, která trhá zlatá jablíčka. Ozve se vrčení, že se nepřiznal ke svému vdovství, Mini ještě dodá, že tam asi právě probíhá incest, což Bianku trochu nastartuje a Mini s Jacobem, kteří v bitvě neutrpěli ani škrábanec, tam vyrazí. 
Ráchel si stále trvá na vyléčení Stína, džin z lampy prohlásí, že když svou sílu přeleje do něj, tak to půjde a ostatně je mnohem silnější, dýchne si do dlaní, světlo skutečně jaksi přelije do Stína a rána se zatáhne. Ráchel poté akčně osvobodí džina z lampy, ten se hluboce ukloní, promění se v mračno a zmizí k obloze. Ráchel se věnuje ležícímu Stínovi. 

Mini s Jacobem objeví rytíře a Maru. Rytíři je vysvětleno, že pravděpodobně právě spáchal incest. Rytíř protestuje a tvrdí, že jeho žena Dvouočka, se kterou neměli žádné děti, tedy jedno se prý narodilo mrtvé… a Dvouočka zemřela před pár týdny a měla dvě sestry. Mara zmíní, že ji džin oslovil jako dceru Dvouočky, načež je konstatováno, že možná jedna ze sester vzala dítě a zdrhla. Rytíř stále odmítá akceptovat skutečnost, nicméně když se Mini zeptá Mary, jestli chce jít s ním nebo jít zpátky a aspoň si to rozmyslet, chce jít rozhodně zpátky. Obléknou se a vydají se nazpátek, aby byli Mara s Minim akčně využiti k zašití Paddyho, protože jsou tu asi jediní, kdo umí prošívat kůže. Kozy jsou svině. 
Teo, Dana, Clarence a Bianca řeší, jak to ukončit. Bianca po Teovi chce, aby se zřekl následnictví pro sebe i pro své případné potomky. Teo souhlasí a vyčítavě říká, že kdyby to řekli rovnou, mohlo se to vyřešit mnohem čistěji, neb on o následnictví nestojí. Clarence zahučí, že Teova matka by nemusela souhlasit, Teo kontruje, že úplně ve všem na ni nedá. Je přivolán písař, mírová smlouva a následnické záležitosti jsou vyřešeny velice rychle. 
Rytíř je tázán na taje incestu, odhodlaně prohlašuje, že Mara je tak nanejvýš jeho neteř a jediná žena, kterou bral do svého lože, je jeho zesnulá žena Dvouočka. Mara říká, že matku nikdy neviděla bez šátku a mohla by to tedy být Tříočka. Rytíř ještě dodává, že Dvouočka už průběhu těhotenství na tom nebyla moc dobře, byla melancholická a zhoršovalo se to. Navržena kontrola strže, kam asi zahučela paní Iris, rytíř souhlasí. Bianca chce po Teovi, aby pak přijel poreferovat, Teo odkývá, že když ho maminka pustí, rád přijede. Mezitím Stín Ráchel vysvětluje, že když ho pustila, tak si přece může dělat, co chce a jemu se zrovna chtělo být tady – proti džinovi z lampy nemohl nic udělat, ale tohle udělat mohl, sice nepovažoval za možné, že to přežije, ovšem asi mu to stálo za to. Ráchel vypadá, že je dost šťastná, že to přežil. 

Potom se na chvíli zatmí obloha. A před nás sletí drak. Zlý vezír ve svém ohozu s mystickými znaky Al-Barmakí, paní Idris ve vysokých měkkých černých botách a vůbec celá v černém, k tomu bandalír se skleněnými dýkami, v plášti z kožešin Ulfric Gora, vedle něj starej Gentil s mocnou sukovicí, za dalším ostnem sedí Tříočka, třetí oko červeně žhne, vlasy jí vlají, má na sobě docela sexy zbroj. Všechno to vystoupí, pak se drak promění v madam Effie v dlouhém černém plášti, na němž jsou po lemech vyšity šlahouny s trním, tmavé vlasy stočené do uzlu. Ve všech by se krve nedořezal, zejména v Minim, jemuž se začne zdát, že ta bitva o holý život vlastně nebyla vůbec špatná. Což se mu zdá správně, neb na něj otec okamžitě naběhne a táže se, jak to, že se drží za ruku s vrahem vlastní matky a proč by Jacoba hned teď neměl rozmáznout na kaši. Jacobo moudře mlčí, Mini dělá na otce psí oči a velmi zmateně vysvětluje, že se zabouchli jak vrata a Jacobo přece jenom prošel nějakým vývojem, kupříkladu z toho boje nezdrhl a chránil mu záda, i když si myslel, že tam všichni umřou. Gentil prohlásí, že dá tedy Jacobovi šanci, ale běda, jak s ním bude Mini nespokojený, na to si Mini poklepe na meč a jen se ušklíbne, že si nespokojenost dokáže vyřešit. Pan Gentil rázem vypadá jako o něco méně naštvaný pan Gentil. Mara se ptá Tříočky, která ji chňapne do náručí, jestli je rytířova dcera. Tříočka kývne, že matka (skutečně její sestra Dvouočka) propadla melancholii, pokusila se novorozenou Maru zabít, tak s ní Tříočka uprchla a že má nárok z toho hajzla udělat hromádku popela, neb se nedokázal postarat o svoji ženu ani dceru. Mara poradí, že by ho měla jít spíš seřvat a informovat ho o všem, co nedokázal. Tříočka to vyběhne promptně učinit. Ráchelin otec se při pohledu na lampu chytí za hlavu a tvrdí, že džinové nejsou lidi a takhle se to nedělá. Ráchel protestuje, že mají určitě nějakou osobnost, přání, touhy a že ona by nechtěla být někde zavřená. Táta kontruje, že mají zhruba tolik osobnosti, co jarní přeháňka. Ráchel ukáže ke Stínovi s tím, že jí zachránil život i když nemusel. To vezíra překvapí, neb džinové jsou nesmrtelní. Ráchel prohlásí, že mají rozhodně víc osobnosti než jarní přeháňka. Stín se pomalu zvedne, narovná se. //„Proč? Protože jsem se naučil milovat Ráchel Al-Barmakí.“ „To není možný! Ty nemůžeš nic cítit!“// zavyje vezír. Ráchel se přesune před džina, vyčítavě koukne na tátu a pověsí se Stínovi na krk. Vezír zamumlá, že si to bude muset promyslet, otočí se a odejde. Paní Idris se zajímá, co to Teo podepsal a trochu nespokojeně se ptá, co se stane, když jejich následnická linie vymře. Teo se tím ovšem nechce mít nic do činění, paní Idris se opatrně ptá, jestli by snad chtěl po zbytek života dřít a Teo si ještě vzpomene, že nejspíš naštval toho démona, ale možná už není třeba schovávat zrcadla. Paní Idris vypadá spokojeně. Uflric bafne Paddyho kolem krku, zkontroluje zaštupovanou ránu a konstatuje: //„Než se budeš ženit, tak se ti to zahojí.“// Madam Effie k Daně prohlásí, že to bylo uspokojivé. Sice nekonvenční, příliš ohleduplné, neb oni si začali, ale až se spočtou ztráty, zjistíme, zda to bylo chvalitebné. Dana zahučí, že by šturm dlouhodobě problém nevyřešil a zadoufá, že si Clarence z toho, co mu říkala, alespoň něco odnesl. Madam Effie vyjádří pochybnosti směrem ke Clarencovu hlavového vzduchoprázdnu a s tím, že Tříočka je dožene, rodičové zmizí. Tříočka se vrátí o něco později s tím, že rytíř si to hodil na jejím stromě. Stromy nikdy nebyly jeho, proto z něj taky nemohl trhat jablka. Mara je univerzální dědička. A má si rozmyslet, co dál, Tříočka jí v tom prý radit nebude, Mara si ovšem nechá poradit ráda. 

Po bitvě se Teo vrátil do sklárny, protože v tajné službě fakt dělat nechce. Mara dostala pěknou tvrz a funkci správce královského pokladu k tomu, co se týče vezírovy dcery, tatínek to vzdal a nechal ji vdát se za džina. Mini skončil v učení u Idris, jeho otec dostal invalidní důchod a zahradní domeček u paláce.

A tak královna Dana usedla po velkém boji zpátky na trůn.