Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- donegal_-_20.4.2018 [2018/12/03 22:02] – vytvořeno riikka
+++ donegal_-_20.4.2018 [2023/05/08 10:22] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 ----
-Robin si nás svolal do Obskurní kavárny na informační schůzku před výpravou. Z chrámu Andraste byla ukradena jistá konkrétní skříňka a on dostal úkol ji získat zpět. Skříňku už získal, nyní bylo důležité zjistit, kde je její obsah. Stopy z minulé výpravy vedly do Donegalu v Irsku. Věděli jsme, že na místě bude nějaký atonovská skupina a okolo celé záležitosti se objevuje jistý neznámý se zlatými nůžkami. Rozhodli jsme se odjezd moc neotálet a vyrazit co nejdřív.
+Robin si nás svolal do Obskurní kavárny na informační schůzku před výpravou. Z chrámu Andraste byla ukradena jistá konkrétní skříňka a on dostal úkol ji získat zpět. Skříňku už získal, nyní bylo důležité zjistit, kde je její obsah. Stopy z minulé výpravy vedly do Donegalu v Irsku. Věděli jsme, že na místě bude nějaký atonovská skupina a okolo celé záležitosti se objevuje jistý neznámý se zlatými nůžkami. Rozhodli jsme se odjezd moc neodkládat a vyrazit co nejdřív.
-Šlo se přes Loučeňský dvůr zkratkou pod Ben Bulben, kde jsme s Pánem Smaragdových očí probrali naše možnosti a on nám poradil poohlédnout se na hřbitově, kde by nám mohli poradit oběti hladomoru, potom ještě ve zbytcích františkánského kostela, kde bychom mohli najít mistry kronikáře nebo okolo pevnosti u přístavu, kde přistáli vikingové, kteří to město původně založili a někteří tam možná po smrti zůstali. Poděkovali jsme a pak využili jeho koupelny k osvěžení před další cestou.
+Šlo se přes Loučeňský dvůr zkratkou pod Ben Bulbenem, kde jsme s Pánem Smaragdových očí probrali naše možnosti a on nám poradil poohlédnout se na hřbitově, kde by nám mohli poradit oběti hladomoru, potom ještě ve zbytcích františkánského kostela, kde bychom mohli najít mistry kronikáře nebo okolo pevnosti u přístavu, kde přistáli vikingové, kteří to město původně založili a někteří tam možná po smrti zůstali. Poděkovali jsme a pak využili jeho koupelny k osvěžení před další cestou.
 V Donegalu jsme bez otálení začali na hřbitově. Mara nám přivedla krásnou mladou dívku ve svátečních šatech, která se s námi ochotně bavila. Prý jediný incident z poslední doby, o kterém ví, je nepříliš velký požár domu ve středu města, kde zemřeli dva lidé. Zajímavé bylo, že prý nezemřeli na plameny ani kouř, měli známky násilné smrti. Zmíněný dům byl sídlem dobročinného křesťanského spolku. Na hřbitově bylo vícero duší, všichni byli zesláblí, tak jsme jim prostřednictvím Mary dodali síly na další cestu.
@@ Řádek 15: / Řádek 15: @@
 Mara nám zavolala místní vikingy. Jejich vůdce se jmenoval Eirik Eiriksson, dobyvatel tohoto místa a Zuřivý medvěd. Naši vikingové se mu líbili (velmi ho pobavilo, že Egilovi už nepatří slavné stříbro), takže si s námi nadšeně povídal. Prý za požár může “týpek, co se zašívá někde v pevnosti”. Popsal nám ho jako “vyžličku, kterého by do skupiny nechtěl”, nezajímal se o něj.
-Mara nás odvedla do sklepa, kde jsme zmíněného “týpka” našli v kaluži krve. Šlo o mělkou ránu ostrým předmětem a už tu krvácel poměrně dlouho. Z popisu bych asi popsala, že měl polodlouhé vlasy, šermířskou tuniku, rukavice a široké kožené nátepníky. Povedlo se nám ho ošetřit (resp. vyléčit) a trochu rozmluvit, představili jsme se mu celými jmény a bylo jasné, že ví, minimálně u našich seveřanů. On se představil jako James Spanish Blake, zajímavé přízvisko říkal,že nemá. Ke zranění přišel zradou a souviselo to s tím Atonovským kultem, o kterém přijel získat informace. Zjistil, že tu verbují, původně jich bylo 9, ale 2 dostal on. Kultisté prý trpí nočními můrami, které nedovedli vysvětlit, ale vidiny jednotlivých osob se pravděpodobně shodují (vídali prý pruhy bílého světla a zakřivené bílé čepele). Sny u nich byly čerstvý problém a byl v řešení. Ještě nám řekl, že jej zradil jeho kontakt, resp. informátor, po akci chtěl dle plánu zmizet a pak zahlédl jen záblesk něčeho zlatého. Informátor byl světlovlasý a měl hlas, kterému se chce věřit. Dopravili jsme Jamese k sobě na hotel a zajistili co nejlepší podmínky pro rekonvalescenci, sami pak vyrazili do města.
+Mara nás odvedla do sklepa, kde jsme zmíněného “týpka” našli v kaluži krve. Šlo o mělkou ránu ostrým předmětem a už tu krvácel poměrně dlouho. Nejvýraznější na něm bylo, že měl polodlouhé vlasy, šermířskou tuniku, rukavice a široké kožené nátepníky. Povedlo se nám ho ošetřit (resp. vyléčit) a trochu rozmluvit, představili jsme se mu celými jmény a bylo jasné, že ví, minimálně u našich seveřanů. On se představil jako James Spanish Blake, zajímavé přízvisko prý nemá. Ke zranění přišel zradou a souviselo to s tím Atonovským kultem, o kterém přijel získat informace. Zjistil, že tu verbují. Původně jich bylo 9, ale 2 už dostal. Kultisté prý trpí nočními můrami, které nedovedli vysvětlit, zajímavé je, že vidiny jednotlivých osob se pravděpodobně shodují (vídali prý pruhy bílého světla a zakřivené bílé čepele). Sny u nich byly čerstvý problém a byl v řešení. Ještě nám řekl, že jej zradil jeho kontakt, resp. informátor. Po akci prý chtěl dle plánu zmizet a pak zahlédl jen záblesk něčeho zlatého. Informátor byl světlovlasý a měl hlas, kterému chcete věřit. Dopravili jsme Jamese k sobě na hotel a zajistili co nejlepší podmínky pro rekonvalescenci, sami pak vyrazili do města.
 Došli jsme k domu kultistů. Šlo o výstavní dům na náměstí. Předpokládali jsme, že tam nebude nikdo, možná jen jeden dva lidé, takže jsme se pod záminkou, že jsme také skupinka Atonovců nechali pozvat dál. Byli tam všichni. Další detaily jsou na zeptání u členů výpravy.