| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze |
| hranice_pro_hyrrokkin_8._11._2024 [2024/11/13 11:24] – lindkvist | hranice_pro_hyrrokkin_8._11._2024 [2024/11/15 10:38] (aktuální) – lindkvist |
|---|
| Zopakovali jsme si tak nějak co o Baldrově lodi a pohřbu víme. Baldr byl pohřben na své vlastní lodi Hringhorni, která byla tak těžká, že ji nikdo nedokázal spustit na vodu. Bohové proto pozvali obryni Hyrrokkin, aby jim s tím pomohla. Přijela na vlku, kterého ovládala otěžemi ze zmijí a asi nikoho nepřekvapí, že s tím měl Thor problém a pokusil se ji zabít. Edda říká, že mu to nakonec ostatní rozmluvili, ale Hyrrokkin je i tak na seznamu obrů, které Thor zabil. Spolu s Baldrem byla na pohřební hranici i jeho manželka Nanna, která žalem zemřela, jeho kůň a pak i již zmiňovaný Lit, kterého tam kopnul Thor, když mu trpaslík náhodou přeběhl přes cestu. | Zopakovali jsme si tak nějak co o Baldrově lodi a pohřbu víme. Baldr byl pohřben na své vlastní lodi Hringhorni, která byla tak těžká, že ji nikdo nedokázal spustit na vodu. Bohové proto pozvali obryni Hyrrokkin, aby jim s tím pomohla. Přijela na vlku, kterého ovládala otěžemi ze zmijí a asi nikoho nepřekvapí, že s tím měl Thor problém a pokusil se ji zabít. Edda říká, že mu to nakonec ostatní rozmluvili, ale Hyrrokkin je i tak na seznamu obrů, které Thor zabil. Spolu s Baldrem byla na pohřební hranici i jeho manželka Nanna, která žalem zemřela, jeho kůň a pak i již zmiňovaný Lit, kterého tam kopnul Thor, když mu trpaslík náhodou přeběhl přes cestu. |
| |
| Lita jsme měli potkat v Nidavelliru, takže bylo potřeba vysvětlit si trochu co a jak (nic nebrat, nesahat, nepůjčovat, neptat se jestli můžem, seveřani se nepředstavovat i s rodiči atd.), protože většina z nás tam ještě nikdy nebyla a to poslední co jsme chtěli bylo nechat se zmlátit už ve vstupní hale. Po krátké diskuzi jsme pro jistotu nechali doma i Kalenin řetěz od Völunda, abychom zbytečně neprovokovali a ráno jsme přes Orloj vyrazili na cestu. | Lita jsme měli potkat v Nidavelliru, takže bylo potřeba vysvětlit si trochu co a jak (nic nebrat, nesahat, nepůjčovat, neptat se jestli můžem, seveřani se nepředstavovat i s rodiči atd.), protože většina z nás tam ještě nikdy nebyla a to poslední co jsme chtěli bylo nechat se zmlátit už ve vstupní hale. Po krátké diskuzi jsme pro jistotu nechali doma Kalenin poctivě ukradený stříbrný pásek, abychom zbytečně neprovokovali a ráno jsme přes Orloj vyrazili na cestu. |
| |
| Nidavellir byl architektonický zázrak, který jsem si nenechala zkazit ani spoustou očekávaných (a zcela pochopitelných) zamračených pohledů od místních. My jsme se ale samozřejmě poctivě odzbrojili a navíc si nás hned u vchodu vyzvednul Lit, takže nás žádné problémy nepotkaly. Dovedl nás až do vysoko položeného kamenného altánu, kde jsme mohli mluvit v soukromí a Altýr mu mohl vysvětlit, co se od nás očekává a co za to doufejme dostaneme. Pro dvergy by to podle všeho byl tak trochu zázrak, takže nám Lit ochotně pomůže. | Nidavellir byl architektonický zázrak, který jsem si nenechala zkazit ani spoustou očekávaných (a zcela pochopitelných) zamračených pohledů od místních. My jsme se ale samozřejmě poctivě odzbrojili a navíc si nás hned u vchodu vyzvednul Lit, takže nás žádné problémy nepotkaly. Dovedl nás až do vysoko položeného kamenného altánu, kde jsme mohli mluvit v soukromí a Altýr mu mohl vysvětlit, co se od nás očekává a co za to doufejme dostaneme. Pro dvergy by to podle všeho byl tak trochu zázrak, takže nám Lit ochotně pomůže. |
| Cestou do Norska jsme si trochu pogooglili lokaci, protože kámen sice hezkej, ale jestli leží na nohou někomu, koho určitě nechceme vyhrabávat a honit v noci po fjordech, asi bychom to měli vědět předem. Našli jsme ságu o Frithiofovi, který by pod kamenem podle legendy mohl ležet a čistě náhodou měl na svědomí vypálení Baldrova chrámu tady v okolí, takže jsme byli fakt zvědaví na to, co na místě najdeme. | Cestou do Norska jsme si trochu pogooglili lokaci, protože kámen sice hezkej, ale jestli leží na nohou někomu, koho určitě nechceme vyhrabávat a honit v noci po fjordech, asi bychom to měli vědět předem. Našli jsme ságu o Frithiofovi, který by pod kamenem podle legendy mohl ležet a čistě náhodou měl na svědomí vypálení Baldrova chrámu tady v okolí, takže jsme byli fakt zvědaví na to, co na místě najdeme. |
| |
| Ubytovali jsme se v hotelu a u majitelky Bergit jsme se poptali po zajímavostech v okolí. Byla tu i vinice a hřbitov, které patřily místnímu podivínovi jménem Ganghyr. Jako slušní lidé jsme za ním hned zašli, jestli by mu nevadilo kdybychom se chtěli v noci podívat na hřbitov. Z Ganghyra se vyklubal zrzavý hromotluk s divokým vousem i pohledem, na sobě bagančata a monterky a příjemný byl skoro tak, jak vypadal. Na pozemky nás nepustí a pokud bychom náhodou měli ten blbý nápad tam stejně lézt, pošle na nás psa. | Ubytovali jsme se v hotelu a u majitelky Berit jsme se poptali po zajímavostech v okolí. Byla tu i vinice a hřbitov, které patřily místnímu podivínovi jménem Ganghyr. Jako slušní lidé jsme za ním hned zašli, jestli by mu nevadilo kdybychom se chtěli v noci podívat na hřbitov. Z Ganghyra se vyklubal zrzavý hromotluk s divokým vousem i pohledem, na sobě bagančata a monterky a příjemný byl skoro tak, jak vypadal. Na pozemky nás nepustí a pokud bychom náhodou měli ten blbý nápad tam stejně lézt, pošle na nás psa. |
| |
| Shodli jsme se, že vystupováním i vzhledem vypadá skoro jako někdo od Thora a že ho radši nebudeme pokoušet. Vyrazili jsme si prohlédnout okolí kamene a trochu si ho “osahat”. Kalen nakreslila vstup do vody a vůbec nás nepotěšilo, že kromě přídě hledané lodi na ní byl i Ganghyr a obrovský pes s planoucíma očima. Dana si pak ustlala na zemi s křišťálovou koulí a hledala informace v historii země.Cítí tíhu fyzickou i emocionální, prudký pohyb, vzplanutí, pak zavytí a utichající vrčení, křik, pád někoho mocného. Pak někdo přišel a krev se smíchala se slanou vodou - s mořem, nebo slzami? | Shodli jsme se, že vystupováním i vzhledem vypadá skoro jako někdo od Thora a že ho radši nebudeme pokoušet. Vyrazili jsme si prohlédnout okolí kamene a trochu si ho “osahat”. Kalen nakreslila vstup do vody a vůbec nás nepotěšilo, že kromě přídě hledané lodi na ní byl i Ganghyr a obrovský pes s planoucíma očima. Dana si pak ustlala na zemi s křišťálovou koulí a hledala informace v historii země.Cítí tíhu fyzickou i emocionální, prudký pohyb, vzplanutí, pak zavytí a utichající vrčení, křik, pád někoho mocného. Pak někdo přišel a krev se smíchala se slanou vodou - s mořem, nebo slzami? |
| Když jsme si konečně byli jistí tím, s kým máme tu čest (a že to rozhodně nebyl nikdo od Thora!), vydali jsme se zpátky za Ganghyrem a tentokrát jsme začali slovy “Posílá nás Sinmara!” protože začít s božskými rodiči by nám spíš vysloužilo kousanec od spektrálního vlka. Pak jsme mu vysvětlili, co hledáme a nabídli mu protislužbu. Úplně nadšený z nás nebyl, ale zmínil, že by rád přilepšil své matce v zásvětí, aby se měla lépe a získala lepší postavení. Dana se zeptala, zda jí máme poslat něco osobního a bylo dobře, že se zeptala ona, protože na ni v dalším okamžiku přiletěl od Ganghyra had. | Když jsme si konečně byli jistí tím, s kým máme tu čest (a že to rozhodně nebyl nikdo od Thora!), vydali jsme se zpátky za Ganghyrem a tentokrát jsme začali slovy “Posílá nás Sinmara!” protože začít s božskými rodiči by nám spíš vysloužilo kousanec od spektrálního vlka. Pak jsme mu vysvětlili, co hledáme a nabídli mu protislužbu. Úplně nadšený z nás nebyl, ale zmínil, že by rád přilepšil své matce v zásvětí, aby se měla lépe a získala lepší postavení. Dana se zeptala, zda jí máme poslat něco osobního a bylo dobře, že se zeptala ona, protože na ni v dalším okamžiku přiletěl od Ganghyra had. |
| |
| Domluvili jsme se, že postavíme Hyrrokkin hranici a vystrojíme jí pohřeb hodný vznešené paní domu. Altýr sehnal dřevo a jedno zvlášť smolné poleno vybral jako reprezentaci Hyrrokkin. Dali jsme dohromady velký svazek klíčů, pár šperků a drahých kusů látek a pak jsme se ještě skočili podívat co by nám mohla prodat Bergit. Nejdřív na nás trošku koukala, ale za chvíli jí došlo, po jakém typu věcí jdeme a začala nám sama nabízet příbory, deky, zdobené nádobí a podobně. | Domluvili jsme se, že postavíme Hyrrokkin hranici a vystrojíme jí pohřeb hodný vznešené paní domu. Altýr sehnal dřevo a jedno zvlášť smolné poleno vybral jako reprezentaci Hyrrokkin. Dali jsme dohromady velký svazek klíčů, pár šperků a drahých kusů látek a pak jsme se ještě skočili podívat co by nám mohla prodat Berit. Nejdřív na nás trošku koukala, ale za chvíli jí došlo, po jakém typu věcí jdeme a začala nám sama nabízet příbory, deky, zdobené nádobí a podobně. |
| |
| S výbavou jsme se vrátili zpátky ke kameni na pláži - had nám prozradil, že pod kamenem je hranice mezi světy tenká a že tudy pak zvládne projít na druhou stranu. Připravili jsme hranici a začali rituál. Nechyběl zpěv, bubny ani smuteční průvod, jak se pro někoho, jako byla Hyrrokkin slušelo. Had slezl Daně z ruky, propletl se mezi plameny a zmizel. Ze tmy pak přišlo i druhé zvíře - ačkoli vlk nevypadal, že by mu to jakkoliv vadilo, byl olysalý, pokřivený a polámaný. Když se ale přiblížil k hořící hranici, jeho rány se začaly zacelovat, dokud se zcela neuzdravil. Poslal své paní poslední pozdrav a pak se vrátil zpátky k domu na vinici. | S výbavou jsme se vrátili zpátky ke kameni na pláži - had nám prozradil, že pod kamenem je hranice mezi světy tenká a že tudy pak zvládne projít na druhou stranu. Připravili jsme hranici a začali rituál. Nechyběl zpěv, bubny ani smuteční průvod, jak se pro někoho, jako byla Hyrrokkin slušelo. Had slezl Daně z ruky, propletl se mezi plameny a zmizel. Ze tmy pak přišlo i druhé zvíře - ačkoli vlk nevypadal, že by mu to jakkoliv vadilo, byl olysalý, pokřivený a polámaný. Když se ale přiblížil k hořící hranici, jeho rány se začaly zacelovat, dokud se zcela neuzdravil. Poslal své paní poslední pozdrav a pak se vrátil zpátky k domu na vinici. |
| Hranice dohořela a po věcech, které jsme na ni naskládali, nezbylo vůbec nic, jen v popelu ležela čerstvě svlečená hadí kůže. Pak se nám zjevil obraz Hyrrokkin, jak krásně oblečená, s dary od nás a hadem kolem krku stojí v zásvětí a usmívá se. Z domu pak vyšel Ganghyr s vlkem a při pohledu na svou matku měl v zarostlé tváři téměř dojetí. Vyzval nás, abychom ho následovali, naskládali se do malé veslice a neskutečnou rychlostí odpluli do chladu a zásvětní mlhy, ze které nad hladinu vystupoval zbytek ozdobné přídě potopené lodi. Spolu s Danou se nám podařilo kus odlomit, ale v ten moment se po okolí začala šířit námraza, která páchla smrtí na sto honů. Naštěstí Ganghyr vesloval dostatečně rychle a jakmile se naše loď dotkla břehu, zmizela mlha, námraza i smrt. | Hranice dohořela a po věcech, které jsme na ni naskládali, nezbylo vůbec nic, jen v popelu ležela čerstvě svlečená hadí kůže. Pak se nám zjevil obraz Hyrrokkin, jak krásně oblečená, s dary od nás a hadem kolem krku stojí v zásvětí a usmívá se. Z domu pak vyšel Ganghyr s vlkem a při pohledu na svou matku měl v zarostlé tváři téměř dojetí. Vyzval nás, abychom ho následovali, naskládali se do malé veslice a neskutečnou rychlostí odpluli do chladu a zásvětní mlhy, ze které nad hladinu vystupoval zbytek ozdobné přídě potopené lodi. Spolu s Danou se nám podařilo kus odlomit, ale v ten moment se po okolí začala šířit námraza, která páchla smrtí na sto honů. Naštěstí Ganghyr vesloval dostatečně rychle a jakmile se naše loď dotkla břehu, zmizela mlha, námraza i smrt. |
| |
| Rozloučili jsme se s Ganghyrem i Bergit a byl čas vyrazit do Švédska na Örebro za Sinmarou. Tentokrát jsme Saurona našli hned a cestou za popelavou obryní už na nás nečekala žádná zákeřná překvapení. Dala nám uhlík a důkladné instrukce k tomu, jak ho přenést - v nehořlavé misce, zalitý vodou, nést by ho měla Kalen a než ho Odinsonům předáme, máme vodu vylít. Voda s uhlíkem sice nevřela, ale držela si od uhlíku zhruba centimetrový odstup, takže jsme instrukce radši brali vážně. Vzhledem k situaci jsme tedy do Anglie dopluli trajektem, protože s něčím takovým by nás švédská letištní kontrola asi vyhostila. | Rozloučili jsme se s Ganghyrem i Berit a byl čas vyrazit do Švédska na Örebro za Sinmarou. Tentokrát jsme Saurona našli hned a cestou za popelavou obryní už na nás nečekala žádná zákeřná překvapení. Dala nám uhlík a důkladné instrukce k tomu, jak ho přenést - v nehořlavé misce, zalitý vodou, nést by ho měla Kalen a než ho Odinsonům předáme, máme vodu vylít. Voda s uhlíkem sice nevřela, ale držela si od uhlíku zhruba centimetrový odstup, takže jsme instrukce radši brali vážně. Vzhledem k situaci jsme tedy do Anglie dopluli trajektem, protože s něčím takovým by nás švédská letištní kontrola asi vyhostila. |
| |
| Hengist s Horsou byli trochu překvapení, že se nám celá akce podařila, ale dohodu dodrželi. Dovedli nás k jednomu z mnoha kopců v okolí, otevřeli jej a nechali nás vyzvednout si “odměnu” sami. Kopec zevnitř připomínal spíš vlhkou hrobku než cokoliv jiného a na podlaze ve špíně tam leželo dvanáct zubožených víl. Byly v hrozném stavu, špinavé, hubené a pomlácené, pokusili jsme se na ně promluvit, dát je trochu dohromady a aspoň základně obléknout a po kdovíjaké době je vyvést z jejich vězení ven. | Hengist s Horsou byli trochu překvapení, že se nám celá akce podařila, ale dohodu dodrželi. Dovedli nás k jednomu z mnoha kopců v okolí, otevřeli jej a nechali nás vyzvednout si “odměnu” sami. Kopec zevnitř připomínal spíš vlhkou hrobku než cokoliv jiného a na podlaze ve špíně tam leželo dvanáct zubožených víl. Byly v hrozném stavu, špinavé, hubené a pomlácené, pokusili jsme se na ně promluvit, dát je trochu dohromady a aspoň základně obléknout a po kdovíjaké době je vyvést z jejich vězení ven. |
