Osoby a obsazení: Mi Nü-Chai, Scion Kuan-tiho; Atab Kolář, syn Nabua; Ching Kue, dcera Yakushi Nyorai; Kaia, dcera Tinirauova; Leo, syn Inleho; Paddy Siodhachan O'Sullivan, syn Brigid; Štefanka, dcera Locova; Tarik, syn Neith

SMS: „Work and suffer, směr Japonsko. Sraz v Generické.“

V čajovně přítomné seznámíme s tím, že máme za úkol pomoci ve vesničce Koya nedaleko chrámu Kongobu, konkrétně nastolit mír a stabilitu. A protože o místě nic nevíme, kromě rychlého vygooglení, že Kongobu je starý a slavný chrám, rovnou se vydáme za slepým masérem Shimozavou Kanem, jestli by nám k němu nemohl něco říct. Před masérnou se skoro srazíme s nevysokou slečnou částečně japonského vzevření s tmavými vlasy v copu, před kterou stojí malá bílá opička, takový akoby kosman. Okamžitě vytušíme nový přírůstek a optáme se slečny, která se představí jako Ching Gue, jestli ji sem opička dovedla, inu ano. Potkala opičku, která jí dala nefritový lístek a naznačila, že si ho má pověsit na krk a pak ji dovedla sem. Po otázce, jestli opičku poslal slečnin božský rodič se opička se sepjatýma rukama ukloní… a pak prostě zmizí a je pryč.

Zaklepeme, protože tohle bude lepší rozebírat vsedě a představíme slepému masérovi ty, koho ještě nezná a jako první věc se zeptáme Ching Gue, jestli se jí nestalo poslední dobou něco divného, potvrdí, že se jí zdál divný sen a pak dostane klasickou Scion 101 nalejvárnu na téma, co to znamená být polobůh.
A pak se slepého maséra vyptáme na chrám a vesničku; chrám je zasvěcen Yakushi Buddhovi (Yakushi Nyorai), který je Buddha lékařství a je nekonečně milosrdný, složil dvanáct posvátných přísah o tom, že bude pomáhat jiným bytostem. Tedy v chrámu přijmou jako prosebníka každého, kdo se zvládne chovat slušně, i kdyby to byl ten poslední gamblující tengu. V chrámu mají zajímavou bylinkovou zahrádku a taky velkou kamennou zahradu, kterou asi aranžoval někdo spíš nemundánně (a asi by tam šlo běžet a volat o pomoc, když velký špatný, ale muselo by to být VELKÝ ŠPATNÝ a není nikde zaručeno, že by to i tak fungovalo). Vesnička pomáhá zajišťovat chrámu provoz a na nějaké problémy se máme informovat spíš v ní, neb prostí lidé mají dobře vyvinutý instinkt pro přežití, v chrámu by se mohli víc zdráhat.

Rozloučíme se a chytíme letadlo do Tokya, půjčíme si sdostatek velké auto a dorazíme do vesničky, nad kterou se tyčí krásný velký chrám. Vesnice působí, že se v ní zastavil čas, tradiční domky, jeden z nich je čajovna. Zamíříme tedy do ní a tam je vysoký nařachaný týpek, ve kterém někteří z přítomných poznají Kami-no-tora, yokai, který dělá vyhazovače v jedné velmi tradiční čajovně v Tokyu a jdeme se s ním družit s tím, jestli neví o nějakém místním problému. Kami-no-tora prohlásí, že by začal u majitele čajovny, respektive jeho ženy, která je prý nemocná. A Kami-no-tora vidí do lidí a majitel se mu překládá jako nanicovatý zbabělec. Ne že by své ženě sám ublížil, ale nepomůže jí. O ničem jiném neví, potřebuje se tu kontinuálně modlit a tedy netrajdá kolem, navíc zrovna jemu se případní troublemakeři asi moc ukazovat nebudou. Rozloučíme se s ním a jdeme najít majitele.
Toho naše představení a zejména jméno Kuan-ti poněkud stunuje a bez keců nás odvede za nemocnou manželkou a odčerví se někam do háje.

Paní je pochopitelně Japonka, bledá, vypadá vyčerpaně, zvláštní je, že je tam cítit pach rybiny. Vyptáme se jí, co se jí stalo – před pár dny se probudila a bylo jí špatně, špatně se jí dýchalo, tak si vzala léky a doufala, že se z toho vyspí, což se bohužel nestalo. A teď je jí opravdu hodně zle, neví, jestli spí nebo bdí a potřebovala by se uzdravit. Zeptáme se, jestli jí bude vadit, když ji prohlédnou naši medici – nebude, ale nemá nám jak zaplatit, to odmávneme s tím, že za to stejně žádné peníze vzít nesmíme. Leo si poleje ruce a proskenuje nemocnou; nevidí tam žádné zranění, ale přijde mu, že je v ní všechno zpomalené a běhá to nějak špatně a taky si ověří, že je člověk a ne ryba. Štefanka ji prohmatá a zjistí, že sice není v bezprostředním ohrožení života, ale pokud tohle bude pokračovat, tak bude slábnout dál a může umřít. Ching Gue jí nejprve změří tep a zkontroluje dech, dýchá namahávě, tlak slabý. Pak se dotkne reliku a vnímá, že má paní jakoby málo dechové čchi, která jí zároveň nikde neubývá, ale zároveň se tělo snaží nějak regenerovat, což znamená, že jí nějak ubývat musí. A má dost pocit, že to není nemoc, ale že ji někdo vysává.
Kaia zkusí doménu Water a pátrá po rybině; ale tohle není ryba jako živá ryba, spíš ryba mezi odpadky, něco špinavého a ani ne rybího, pach rybiny je jenom výraznější ve skrumáži odpadků a taky má dojem, že se to nějak vznáší kolem nemocné, ale nevzlíná to z ní.
Zeptáme se na vynášení odpadků, paní řekne že ano, že odpadky vynášela do popelnice u domu, ale to dělá pořád.
Mini si v mezičase zajde odchytit pana manžela a významně mu sdělí, že se má svou ženu řádně starat, že si to přijdeme zkontrolovat.
A pak se Tarik koukne očkem, paní působí tak jakoby okousaně a pak Tarik chytí stopu. V rychlostí se s nemocnou rozloučíme a vyrazíme za Tarikem. PING hlásí oranžovou.

Chrtíme za Tarikem přes zahradu, zadní brankou ven, vede nás přes vesnici, začne to tam zavánět, jako kdyby tam někdo protáhl popelnici a záhy jsme u jezírka, ze kterého se to line.
Kaia strčí ruku do vody, aby ji prověřila, Mini si dá ready akci na to, kdyby ji chtělo něco stáhnout. Kaia vnímá, že tady byla voda, pak vyschla, a to přilákalo něco, co není zdejší, ta voda tu není sama. A pak z bordelu vyjede černá ruka a chytí Kaiu, Mini sekne do ruky nezapáleným mečem, pařáta se pustí. Vynoří se postava, bledá, s hlavou vyholenou jako mnich, je celá černá, jenom vyplazený jazyk je krvavě rudý. A rovnou s ním jebne Atabovi do štítu, rozjede se bitka.
Mini seká po pazourách (jazyk si parchant zatahuje), Paddy, Štefanka a Ching Gue svítí (což vypadá, že věci výrazněji vadí) Kaia s Leem se snaží vyrozumět něco z vody, žel hajzl cásne Lea do obličeje a taky zvládl škrábnout Ataba, Leo v rychlosti zalepí Ataba a pak je Paddym podán k vyléčení Štefance, neb tam chceme co nejméně krvácet, neb Kaia hlásila, že dojem z vody má ten, že je to spíš bláto a špína, něco monstrózního. Ching Gue si rukou, kterou nedrží světlo, chytí relik, pak na ni příšera skočí a rozplácne se před ní, Tarik mezitím nabil střelu měsíčním svitem a napálí to do špíny a Mini věci usekne hlavu… a pak se věc rozpustí na bláto.
Kaia prozkoumá jezírko, teď jí přijde už jako normální jezírko, špína byla zjevně ta věc.

A pak se mezi stromy objeví zlatá záře, která se poskládá do takové buddhovské postavy sedící na lotosovém květu. Drží buddhistický růženec. Představí se jako Yakushi Buddha, Buddha uzdravení, přihlásí se k Ching Gue a doporučí jí následovat cestu dharmy a pak zmizí.

Zajdeme poreferovat Kami-no-tora; ten nám osvětlí, že věc byla Kuro bozu, černý mnich, yokai, co vysává lidem dech a způsobuje nemoc. Občas se najdou civilizovaní, ale tenhle se sem očividně přišel dělat krmítko. A taky to vypadá, že se majiteli čajovny dostalo náhlého osvícení, neb to působí, že měl náhlé prozření, že by se měl o svou choť víc starat. Což je dobře, neb paní teď potřebuje klid a péči, aby se zase srovnala.
Ještě zajdeme do chrámu za bratrem správcem informovat o zneškodnění zločinného yokai; před Ching Gue pobijí mniši čelem o zem a dostane od nich chrámovou lampičku.
Prohlédneme si ještě kamenné draky v zahradě, nakoupíme tyčinky a ofudy a vypadneme zpět do Prahy.