Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- nemeansky_vlk_v_polsku_-_26.4.2014 [2016/02/07 23:08] – doplnění helsson
+++ nemeansky_vlk_v_polsku_-_26.4.2014 [2023/05/08 10:22] (aktuální) – upraveno mimo DokuWiki 127.0.0.1
@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 ----
-Pokud si dobře vzpomínám, celé to začalo, když nám přišla SMS od Soni. Psala v ní, že v Deadly mambo je nějaký muž, který s námi chce dost neodkladně mluvit - Kohout George, syn Kalfua (voodoo pantheon). Nedávno se vrátil z Polska, konkrétně z vesnice Za kopcem. Celá vesnice vypadala docela obyčejně, ale když se pak navečer ubytoval v místním hostinci, jakýsi cizinec se zlatými severskými nůžkami ([[lokisson|Lokisson]]) ho varoval, ať se tam nezdržuje a vezme nohy na ramena. George ho tehdy z nějakého důvodu poslechl a to mu nakonec zachránilo krk. Když odtamtud utíkal, pronásledoval ho rozzuřený dav vesničanů a slyšel za sebou vlčí vití. To proto se teď stavoval v Praze - chtěl po nás, ať to prošetříme.
+Pokud si dobře vzpomínám, celé to začalo, když nám přišla SMS od Soni. Psala v ní, že v Deadly mambo je nějaký muž, který s námi chce dost neodkladně mluvit - Kohout George, syn Kalfua (voodoo pantheon). Nedávno se vrátil z Polska, konkrétně z vesnice Za kopcem. Celá vesnice vypadala docela obyčejně, ale když se pak navečer ubytoval v místním hostinci, jakýsi cizinec se zlatými severskými nůžkami ([[lokisson|Lokisson]]) ho varoval, ať se tam nezdržuje a vezme nohy na ramena. George ho tehdy z nějakého důvodu poslechl a to mu nakonec zachránilo krk. Když odtamtud utíkal, pronásledoval ho rozzuřený dav vesničanů a slyšel za sebou vlčí vytí. To proto se teď stavoval v Praze - chtěl po nás, ať to prošetříme.
 Možnosti, na co tam narazíme, jsme si podle jeho popisu odvodili dvě - buď [[teriantropove|vlkodlaci]] a nebo [[nemeanske_bestie|nemeánský vlk]]. Podle toho jsme se i snažili vyzbrojit. Půjčili jsme si zbraně od Gangleriho, Lucinka s Hanwim také vyzkoušeli použít své síly na přeměnu obvyklých stříbrných zbraní na měsícem dotčené stříbrné zbraně. Mluvili jsme s panem Brownem, zjišťovali jsme informace pro oba případy. Taky jsme si prošli zprávy o tom místě, na které jsme se hodlali vypravit. Že je tam kousek hornické muzeum, nám poskytlo dobrý důvod, proč že to tam jedeme, ale našli jsme i ne příliš pozitivní zprávy. V tamních lesích se před nějakou dobou ztratili turisti. A Martin těsně před odjezdem kontaktoval svého božského otce, Taranise. Už si nepamatuju, o co přesně ho žádal, snad o ochranu či štěstí při výpravě, ale odpověď byla stručná - poskytne mu to, ale za to si žádá zápalnou lidskou oběť. Tím bůh rozhovor skončil a tak jsme se vydali do Polska ještě zkroušenější, než jsme byli prve.