11.9.2015 Alea – Rikka Studená, dcera Tuonetar
Arko – Marek Kazimír, syn Mandodarí
Elvothien – Kiara Worthington, dcera Morrígan
Shanti – Edita Lázňovská, dcera Temazcalteci
Torque – Long-zi/Ondřej Kovář, syn Ekajati, Kanvara Gharian Kvanari
Shaggar - Paul Freeman, syn Legbův
Čeká nás cesta do alternativní reality, nejprve jsme se srazili a věnovali se brainstormingu, kde se každý dozvěděl, co nás zhruba čeká. Proto jen tyto stručné poznámky, psal jsem za běhu.
Španělsko – alternativní realita - divnošpanělsko
Nacidos Brujos – čarodějníci – pálí se (VŠEkinetici = označení pro jakékoliv nadpřirozené a mágy) – KVIZICE
Don Javier – šlechtic, je to boss, chrání lidi před hranicí, vládne brkem (ne moc mečem), náš kontakt
Doktor Extraňo – kámoš šlechtice, taky je to boss, má skilly, vzdělaný, inteligentní (věděl, k čemu je tabák ^^)
Černá paní – zlá? ženština, roznášela mor, nekrodějka, uhořela? Má jí kvizitor? (její otec Ďábel, měla bratra)
Garda – zlí pánové, nosí kyrysy, kopí a křesadlovky, jsou to dobří střelci a čopy, mají i na nás funkční zbraně
V tom světě jsme jiní, jiná podstata. Otázka je jaká přesně, ale schopnosti fungují jinak
Důležité (aneb proč jdeme do 1602, řešíme mor): Mor začal ve městě Santander (přístav) – business city – šířil se mor, ničivější vlna, mor nepřirozený
Černá paní připlula s lodí, rozepře s Monou Santa Cruz – wut happened? → proměna?
Mona se našla u nás, Černá paní se dostala dál, čtvrť v jiném městě lehla popelem
Nakonec se dohadujeme na alternativních identitách, ve kterých nebudeme vzbuzovat moc pozornosti. Níže jsou zapsána jména a i zaměstnání. Rozhodli jsme se pro cestu víry. Haha. Vystupujeme jako františkáni? prostě dobrovolníci co jdou pomáhat bojovat s morem, nabídnout lékařskou a i jinou pomoc.
Sestra Klára (Kiara), Sestra Frederika (Rikka), Sestra Agnes (Edita), Doktor Marek (Marek), Bratr Jan (Lóng-zi), já jsem Saul (Paul)
Přestup do 1602 je možný přes divadlo, cesta byla únavná, ale zvládnutá v pohodě. Vyzvedl nás cápek Pjótr (kočí, korbič). Ten nás také odvezl za svým pánem, Donem Javierem, do jeho sídla. Co jsme se dozvěděli tam: Potřebuje naší pomoc, obává se o bezpečí své dávné známé (a i bývalé lásky), která je nyní v uzavřené zóně, protože tam hrozí morová situace. Situace je prý zatím v klidu, hromadná úmrtí zatím nejsou, infiltrace nám snad vyjde? Uvnitř lokace panuje strach, obavy, napětí (hlavně vojáci, zodpovědní za hlídání toho města a okolí mají nervy). Musíme se dostat dovnitř, do města a pak zachránit slečnu, plus zjistit o co že go.
Na závěr jsem podaroval hostitele tabákem, měli radost (hlavně doktor). Pili jsme víno na zdraví a na španělštinu, jejíž znalost jsme si tak umožnili.
Kontakt a tedy i cíl naší výpravy je Julieta de Foentes. Uvízla ve městě, bylo by kůl dostat jí ven, v pořádku!
Jeli jsme na kozlíku. Vstup bez problému. Město se jmenuje El Valle, kolem něj vojáci hlídající situaci.
Přivítali nás tři cápci a ženská. Jeden je prej kus, jeden intelektuál a jeden bohatě oděný. Ženská je vedle toho nejbohatšího.
Bohatě oděný se představí jako Manuel De Fuentes (pán panství). Prej. Hezoun se tomuto culí. Manželka pána panství je Julietta, tedy náš kontakt. Intelektuál Diego Ruis, hezoun Antonio Monteloupo. Hezoun má mečák a očividně ho umí používat. Taky si rád užívá, na rozdíl od ostatních dvou chlapů. Hned na dálku checkuje naše cudné sestry jeptišky (ehm, ehm, Kiara, ehm).
Po představení jsme briefováni: Jsou tu dva nemocní v celém Valle, zatím se o ně stará na faře. Jsou v péči místního padreho. Šlo o dva stájaře. Náš závěr? Je to celý divný. Proč? Málo nemocnejch za dlouhou dobu, nedává to smysl, celá situace je strašně nafouklá. Asi jsme vlezli do pasti na někoho/něco. Po chvilce pátrání se na panství dozvídáme o třetím stájaři, malém chlapci Thomasovi. Malej prcek byl kámoš dvou stájáků, ačkoliv ti dva ho celkem dost šikanovali. Vzal údajně roha. Nebo ho někdo odkrouh? Proč? Neměl důvod zdrhat, měl se relativně dobře, měl jídlo a kde pohodlně přespat.
Pokračujeme v pátrání, jdeme za stájaři. O místo kde ti dva spali je překvapivě dobře postaráno, zátah na krysy dokonce! Někdo toho asi ví až moc. Mluvíme dále a děláme závěry o Thomasovi. Musel být fakt vylekanej, jestliže zdrhnul z jediného místa kde se měl „slušně“. Vojáci se objevili až po tom, co ti dva onemocněli, tak vznikla karanténa a město bylo uzavřeno.
Setkáváme se s místním doktorem/felčarem. Felčar je divnej. Je zkušenej/vzdělanej, ale působí trochu plachým dojmem. Uděláme šetření později. Jdeme s Lóng-zim na průzkum do vesnice, dva bratři chodící po okolí jsou nenápadní a přece půjdou trochu si popovídat. Je to operace stájaři, chceme si potvrdit své závěry o stájařích a malém Thomasovi. Operace stájaři byla success! Závěry (viz výše) byly potvrzeby.
Pak jsem šel večer uspat padreho, Edita čeká vevnitř fary, hlídá nemocné, čeká na felčara, který v tom asi má prsty. Skutečně přišel doktor. Prožil šok když si všiml Edity. Ta na něj vybalila mocné psychokecy, kvůli kterým se málem složil a začal hysterčit. Vtrhli jsme dovnitř, čímž jsme tomu moc nepomohli. Tak jsme zase rychle vypadli a nechali to na Editě, ať buduje důvěru.
Vypadalo to dobře, tak jsme si za dveřmi začali trochu povídat. Bohužel někdo zmínil slovo Inkvizice, což doktor slyšel. Ihned se zkusil zakuchnout. Edita reagovala rychle a ihned ho vyléčila, on bolestí a překvapením zaječel. Zařval silně, vzbudil vesničany. Lóng-zi vybalí první věc co ho napadne a hlásí, že vymýtáme.
Totální shitstorm, pandemonium, děs a hrůza. Doktor je zatím uzdraven, vysvětluje nám pak, že je bratrem Černé paní a že přenáší dotekem mor, ačkoliv sám nechce. Vymýšlíme plán, jak ráno zakrýt vymýtací průser, rozhodneme se pro oslavnou mši. Zahlazujem stopy, uklidňujem pána domu, ale jsme drženi na faře, protože jsme slíbili, že všichni jsou zdraví a pán domu se o tom chce čekáním přesvědčit.
Edita po třech dnech lehá, má mor, jak zachraňovala doktora. Vypouštíme fámu, že je unavená kvůli péči o pacienty (naštěstí všichni viděli, jak poctivě se o lidi starala, takže tomu věří) Léčíme ji já s Kiarou a doktorem, léčíme ji dlouho a bezúspěšně. Únava max. Taháme čím dál zoufalejší medicínské a jiné triky, ale jsme totálně vyflusaní. Ráno Editě lehaj horečky po tom všem co jsme na ní nasadili (plus horká pára).
Jelikož jsme se o ní starali ve třech a každou noc se střídali u ní po pár hodinách, aby ostatní mohli spát, ráno jsme jí nechali samotnou s doktorem. Proto nás čeká šok. Edita ráno zmizela - i s doktorem. Průser jak hrom.
Pokouším se jí hledat pomocí menšího rituálu a jejích vlasů, Kiara dohaduje situaci s paní domu (ženský talk, paní domu má situaci pevně v rukou, podrobnosti ví Kiara), Marek kouká z věže. Nakonec víme kudy kam za Editou. Ale jak? Jsme v obklíčení armádou. Sami nepronikneme.
Ale paní domu má skilly. Armáda se stáhla protože paní Julieta je hustá a nějak je ukecala. Vyrážíme a hledáme Editu. Našli jsme Editu pod stromem v dece, doktor nikde. Kiara je brutálně nasraná na doktora, ale to teď musí počkat. Bereme Editu, která má mor a řešíme, co s ní. Nakonec jsme jí poslali do Prahy s Markem na koni, s dopravou pomohl místní hezoun Antonio(hodný hezoun Antonio si to fakt užil btw). Stihli to a Edita byla předána do péče Timotheovi (?).
My jsme zatím dorazili k Don Javierovi, bez Julietty, která zůstala s manželem a podali mu report. Divoké spekulace o pacientech nula a šíření moru na lidech s autonekromancií. Nakonec nám Don Javier děkuje a my razíme dom.
Paul Freeman
Kdyby něco, napište poznámku, upravte, dejte mi vědět atp.