Účastníci

Marek Kazimír, syn Mandodarí

Atab, syn Nabuův

Erik, syn Heimdallův

Leo, syn Inleho

Yvonne Ichi, dcera Lughova, adoptivní dcera Šikazawa-kana

Mi Nü-Chai, dcera Kuantiho

Alena, dcera Sutechova

Darea, dcera Luachtaineho

NPC Aelfrída

Cíl: Ostrov Namiseon

Scioni vyrazili do Koree na ostrov Namiseon aby pomohli jisté mladé korejce Kooso-Hee (mimořádně schopná mladá žena, která se dokázala prosadit díky jistému daru, viz dále) vyřešit problém s krádeží čarovného kamene jménem Ču-Čang-Sok, ze kterého teče kouzelná kořalka.

Myslím, že se jednalo o vizi, kterou od své matky dostal Marek Kazimír - dotyčná korejka byla její oblíbenkyní a Mandodarí jí chtěla pomoci.

Před srazem měl Leo vizi od svého otce a šel mě najít do čajovny, kde jsem přebýval a vzal mě ssebou - představil mě tak ostatním scionům a umožnil mi zapojit se do kolektivu a dostal jsem za úkol „prosadit se, aby se za tebe tvůj rodič nemusel stydět“. Což také znamenalo, že to byla moje možnost jak zjistit od koho že to vlastně sakra jsem.

Cesta proběhla bez potíží. Ostrov Namiseon je hrobem generála Namiho - což z něj činí extrémně zajímavou turistickou lokaci (také díky jistému seriálu, jehož jméno jsem již zapomněl, tuším že Winter Sonata - jedna z hlavních scén se odehrávala na ostrově před hrobem). Na místě (krásná lokace, úžasná stromořadí, šílené japonské fanynky atp.) jsme vyhledali slečnu Kooso-Hee - pro nás paní Ko.

Co se nám podařilo zjistit: Kámen zmizel spolu s jejím snoubencem, jedinou další osobou obeznámenou s existencí kamene. Nejedná se o nikoho menšího než o Bae Yong-joona - hvězdu korejského dramatu. Snoubenec ji odmítl těsně před svatbou a opustil ji. Kooso-Hee po nějaké době zjistila že se snoubencem zmizel i kámen - koneckonců byla z toho velmi v šoku na to, nakolik racionální a schopná mladá žena to byla. Musela ho mít opravdu ráda, po odmítnutí byla raněná (což celkem dobře skrývala) a uražená. Ke krádeži muselo dojít v oknu 3 dní a nocí.

Po průzkumu trezoru jsme zjistili a vydedukovali toto: kámen byla v trezoru, ten byl nepoškozený, Bae znal kombinaci. Trezor byl v pokoji s balkónem v 1. patře. Nikde žádné stopy. Hledali jsme v okolí a použili schopnosti kapitána Lea, který zjistil (díky anonymnímu kaprovi) že v jezeru u domu se nachází studená, bahnitá hnusná věc na dně, občas v noci se hýbe. Vskutku odporná věc, která přišla z pevniny. Po krátké diskuzi jsme polemizovali nad možností že se jedná o Gwishina - ducha utonulé dívky. Mezitím čas pokročil a byl večer.

U jezera jsme objevili chaloupku. Vevnitř byl Starý Lovec s jeho vnučkou – jednalo se o lovce v odrbaném sáčku, zdatného lučištníka. A jeho vnučka je ve skutečnosti kočka - přesněji, všechny kočky na území Koree jsou jeho vnučkami. Výměnou za informace jsme slíbili, že nebudeme ubližovat jeho vnučkám a budeme je bránit před agresory (tj pokud by někdo kopnul před námi kočku, máme mu dát po čuni).

Tady se dostáváme k zajímavé informaci: figuruje nám tu mladý, nadaný muž, oblíbený bohy a také jedno zlaté granátové jablko – dar od Ame-no-Uzune pro tohoto mladého muže (Bae Yong-joona samozřejmě) – Starý Lovec jablko pomáhal přesunout přes Koreu do rukou Baeho. Jde o zástavu přízně, darovanou Baemu, která tak zlepšila vztahy Japonsko-Korea (na božské úrovni). Pokud budeme potřebovat v budoucnu dát vědět Lovcovi ohledně čehokoliv, máme kontaktovat jeho vnučky a PŘESVĚDČIT JE ŽE SE JEDNÁ O DŮLEŽITOU VĚC. Výměnou je máme chránit, viz výše.

Po návštěvě chaloupky jdeme k jezeru a potkáváme mladého ducha jménem Park-Yong-Ha. Tento chlapec hrál v Winter Sonatě a spáchal sebevraždu, protože se nemohl přiblížit dokonalým výkonům a slávě Bae Yong-joona, figurujícího v témž seriálu. Pak, aby se pomstil, sebral kámen ve snaze hodit na Baeho špínu. Dokázali jsme mu to vymluvit, kámen nám vrátil. Každý z nás si z něj odčerpal kořalku do nádobek, pak jsme kámen vrátili vděčné paní Ko spolu s radou, aby se spoléhala více na sebe a méně na kámen - ten jí měl hlavně pomoci do začátku a pak si jej opět Mandodarí vezme, aby jej mohla předat někomu dalšímu, hodnému jejího daru, aby také mohl prosperovat.

Téže noci večer se nám dostalo božské návštěvy v podobě muže oděného v hadrech, bosého, opírajícího se o hůl. Jednalo se o mého tatíka, Legbu, jednoho z nejmocnějších Rada Loa. Je to přátelský a vtipkující bůh, který ale rád zvýrazňuje, že ta jeho hůl se používá i k výpraskům v případě neúspěchu. Jeho filozofie zní takto: Take care of little things ´till they are still little… Nadšeně uvítal čutoru s kořalou, kterou jsem si připravil přesně pro takovouhle příležitost a pak zmizel s tím, že se mám držet ostatních scionů z Prahy.

Po návštěvě mého božského rodiče jsme šli vyřešit Parka, kterému jsme slíbili pomoc v podobě nových možností - nabídka práce v uměleckém okruhu v Kyótě. Vyrazili jsme do Kyóta, kde jsme Parka představili Javorovi (duch javoru), který se pokusí najít někoho, kdo by Parkovi pomohl s novým začátkem do (ne)života.

Pozitivně naladěni jsme zakončili tuto výpravu. Je možné že mám v poznámkách nesrovnalosti - kdyby něco, kontaktujte mě nebo někoho z účastníků, případně opravte/přidejte poznámku.

Paul Freeman, syn Legbův