ScionWiki

Sonova verze události

Osoby a obsazení: Smith Wu Son, syn Trần Hưng Đạa; Gíslaug Heljardóttir, dcera Helina; Zaiaku, syn Susanoo-no-Mikoto; Cara, dcera Mug Ruithova; Dana Kobrová, dcera Višnuova; Vlasta Pokorná, dcera Černého Paa; Kawa, dcera Raidenova; Hari Wagh, syn Waghobův

“A tato výprava je důkaz toho, že nejenom polobohové nikdy nemohou mít nic hezkýho.”

Svolává Gíslaug, sešla se tato banda:

Zaiaku, syn Susanoo-no-Mikoto Cara, dcera Mug Ruithova Dana Kobrová, dcera Višnuova Gíslaug Heljardóttir Vlasta Pokorná, dcera Černého Paa Kawa, dcera Raidenova Hari Wagh, syn Waghoby

SMS zní zhruba takto: “HEPL! Potřebuji asap lidi na Island, nějaký průšvih, prý vražda. Gear s sebou, sraz u Browna.

Byli jsme povoláni na žádost Mary, abychom rychle přijeli vyřešit vraždu, soudci jsou žádoucí, ale hodit se bude kdekdo. Na místě jsou prometheánci, bude třeba být diplomatický. Souřadnice nás posílají na Alfholl, můžou tam tedy být elfové, trollové, nebo kdo ví co další. Obdržíme informace o tom, co nezmiňovat, co s sebou netahat, jak se zhruba chovat, dovybavíme se a vyrážíme.

Cesta tam proběhne bez komplikací, skončíme před rámem dveří mířícím dovnitř do svahu na zeleném kopci. Gíslaug slušně pozdraví a požádá o vstup, načež se před námi objeví vysoký, plavovlasý, modrooký elf ve stříbřité fantastické zbrojí, vyzbrojen kopím s hlavicí ve tvaru listu. Nevypadá z nás nadšen, asi čekal něco víc. Vyzve nás dál (pojďte za mnou), skála se rozestoupí a jdeme. Uvnitř, jen co se dostaneme do jakési studovny, uslyšíme dva hlasy uprostřed verbální roztržky. Vidíme magickou klec, v níž leží kdosi schoulený, před klecí stojí Íshalla, místní prometheánka. Vedle se nachází Mary, naproti nim stojí tmavovlasý elf v šedé tunice s mečem u pasu. Nás příchod přeruší konflikt těsně před tím, než přejde z verbální roviny dále.

Ani druhý elf z nás není nadšen. Představí se jako Kjartan, byl zavražděn jeho bratr, údajně osobou v kleci. Íshallah nesouhlasí s tím, že by osoba v kleci byla vrahem. Osoba tedy byla nalezena s vražednou zbraní v ruce nad tělem, ale naší prací bude vyšetřit co a jak. Pokud by opravdu podezřelý byl vrahem, mimo jiné by i porušil zákon pohostinství, protože přišel jako host. Íshallah zde byla protože probírala cosi s Thorarinem, oním světlovlasým elfem. Naštěstí se obě strany závaží dodržet případnou vinu či nevinu podezřelého dle výsledků našeho vyšetřováni.

Jak se vzápětí dozvíme, nacházíme se v síních Huldufolk. Zavražděný bratr se jmenoval Colbrun. Thorarin se věnuje umění, lovu a smrti. Kromě všech co jsme viděli se v síních nachází ještě Thorarinova sestra Soleil, která se věnuje tomu co roste a navrací zdraví. Colbrun byl učenec, zajímal se o dávnou historii a mystiku. Kjartan je básník, zajímá se o poezii, hudbu a pití. Dostaneme povolení se podívat na zadrženou osobu. Tento host se hlásil paní Íshallah, žádal tedy o svolení k návštěvě a není místní. Vražedná zbraň byla dýka.

Zai je vpuštěn dovnitř k podezřelému, načež dle jeho nadávek poznáme, že se jedná o Číňana a příslušníka Wulinu. Záda, rukávy a pravou ruku má od cizí krve, v obličeji má podlitiny, je napůl mimo. Jedná se o beastmastera Ember of Sorrowful Seal (Řeřavý uhlík Smuteční pečeti), je některým známý ze San Francisca, kde už jednou byl křivě obviněn.

Zatímco Zai pracuje na podezřelém v kleci, Mary popisuje co se stalo. Jednalo se o společenskou situaci, účelem bylo udržování dobrých vztahů mezi sousedy. Ember dorazil později, prý se chtěl bavit s Colbrunem o místní primordiální fauně a endemických životních formách. Během návštěvy Mary uslyšela Kjartanův křik, všichni přiběhli k místnosti, Thorarin otevřel dveře, uvnitř nalezli mrtvého mistra Colbruna, vedle něj s dýkou v ruce byl Ember, Kjartan mu ubalil, vypukla mela, načež Mary přislíbila přivolání vyšetřovatelů dříve, než se všichni servali.

Zai nás obeznámil s tím, že Ember je pod vlivem medoviny. Prohodíme si místa, takže já přidržuji Embera, zatímco Dana jej dostane zpod vlivu medoviny a taky nám dá vědět, že byl zdrogovaný. Po procitnutí s námi Embera spolupracuje a nepokouší se utéct. Po pozvání a přivítání se dostal do pracovny, zatímco Colbrun řekl že něco potřebuje dopsat a odešel. Ember se zatím napil medoviny a dále si prý nepamatuje nic. Na místě nenajdeme žádné poháry, mrtvému prý chyběla pelerína.

Začneme prohledávat místnost. Gíslaug najde spisy o kterých se pravděpodobně chtěl Colbrun bavit s Emberem, ale nenajde žádné zápisky, které prý Colbrun dělal. Já si všimnul truhly v místnosti. Cara najde temný koutek, ve kterém by se dalo schovat. Dana rozvine teorii, že do místnosti ten kdo pozval Embera dost možná už nebyl Colbrun, protože ten by se Embera neptal “ještě jsme se nepotkali, že”. Embera popisuje tmavovlasou osobu s tmavýma očima s modravou pelerínou a v šedé tunice.

V truhle, kterou nám otevře Thorarin, najdeme kožešiny a knihy, které uvnitř jsou shrnuté stranou, což v truhle udělalo dost místa na tělo. Poznámky prý zapisoval pravou rukou. Na naše dotazy Thorarin prozradí, že schopnost měnit podobu není typická pro jeho druh. Island je země požehnaná titány a prokletá nohy, tedy i když jde o jejich sídlo, dovnitř by se něco mohlo dostat,, i když standardem je že to vyžaduje schopnost vstoupit do hory.

Jdeme ohledat tělo zesnulého. Odpovídá popisu co dodal Ember. Někdo ho důkladně pětkrát pobodal. Dana, Gíslaug a Cara se pokusí spojit své síly a ještě jednou pomocí schopností ohledají jeho tělo. Cara zjistí, že tělo bylo v kontaktu se vzácným dřevem (později po čichu potvrdí, že se jedná o již zmíněnou truhlu) a co neřekne před Thorarinem, ale sdělí nám později, že Colbrun taky měl temné tajemství, pocit viny za to, že někomu něco odcizil a vydal to za své. Dojde nám pak, že se jedná o báseň, kterou ukradl svému bratrovi poté, co byl hecován, aby se předvedl (jak nám poví Thorarin během přesunu k truhle). I požádáme, aby byl Ember ohlídán a vyrážíme ven vyslechnout si Soleil.

Cestou si posdílíme své názory a dospějeme k tomu, že nás čeká extrémně náročná záležitost jak si pokrýt záda, aniž bychom vyvolali konflikt s Kjartanem. Chvíli poté uvidíme u statku na svahu mladého muže hrajícího na flétnu a kolem něj tančí světlovlasá slečna. Představíme se jako Gíslaug a její družina, mladý pán Asvaldson nás nechá, ať si s Lady Soleil popovídáme, ale neodejde.

Soleil si přeje, abychom byli struční, takže Vlasta odpoví, že vyšetřujeme smrt Colbruna. Záhy zjistíme, že tato informace nedoputovala k sousedům, když se Asvaldson optá, proč to neví. To nám jen potvrdí, že se tu rozhodně vůbec nic neděje mezi “mládeží”. Soleil se podělí o svou verzi, kterou s Asvaldsonem nesdílela, protože ji rozhněval její bratr se svým přístupem, kdy se snažil “ochránit její křehkou duševní rovnováhu”.

Soleil narovinu řekneme, co víme, ale formulujeme to opatrně a dávkujeme postupně, takže Soleil doplní informace navíc. Byla by schopná poznat, pokud jí chybí nějaké bylinky či tinktury. Řekne nám taky, že báseň zněla jako Kjartanova. Dohodneme se na dalším postupu, Soleil se rozhodne nám pomoct, protože Kjartanovi nehodlá odpustit, pokud to provedl. Soleil půjde zjistit, zdali jí chybí tinktura, která v kombinaci s alkoholem omamuje. My zatím prohledáme Colbrun pokoj a zkusíme najít důkazy. Zároveň se musíme vyvarovat špatných možností, jak tohle může dopadnout. Nechceme, aby vina padla na lidi, nebo na prometheánce. Takže to holt provede banda hrdinů.

Jsme vpuštěni dovnitř. Soleil jde kontrolovat, my jsme Thorarinem vpuštěni po pokoje Colbruna. Naše pátrání nese ovoce, nalezneme v truhle pod pohozeným oblečením oba poháry a zkrvavenou pelerínu. Thorarinovi všechno dojde, ale je ochoten s námi spolupracovat. Pak se objeví plačící Soleil a naše teorie je potvrzena.

Najdeme taky báseň věnovanou Soleil, plus taky vzkaz pro Gíslaug, který před smrtí napsal Colbrun, když seznal, že jeho dny se krátí (nějaká forma proroctví či co). S tím sebereme zbytek místních a jdeme za Kjartanem. Je ve svém pokoji. Pije medovinu. Ptá se nás, co jsme zjistili. Tak mu povyprávíme celý příběh, který vyplňuje pochybami a zvuky. Z postele ho zvedne až když Gíslaug vytáhne jeho báseň, kterou okamžitě sebere a následně se přizná k tomu, že sveho bratra opravdu zabil, protože si to přece zasloužil. A po chvilce monologu se na nás vrhá.

Boj je v jeho doméně, uvnitř nepříliš velké místnosti, proti extra silnému a rychlému protivníkovi. Nechá se porůst lišejníkem či co a svými útoky, kterými by nás mohl zabíjet, nás pouze vyřazuje z boje. Dana nakonec cosi vyzjistí poté, co si na něj sáhne, načež svůj boj s ním pojme spíše jako tanec. Kawa ho zatím praží blesky a Gíslaug ho nakonec propere ledem, zrovna v okamžiku, kdy chytil Danu. Pak se rozpadne na prach. Léčitelé spraví zraněné, elfové nám poděkují za záchranu jejich domu a od Soleil každý dostaneme bělavý lístek, který po rozžvýkání pomůže s léčením. Íshallah s Thorarinem potvrdí, že mezi nimi je všechno v pořádku a rozjedeme se po svých.

Závěrečný debrief nám jenom potvrdí, že se o nás rozhodl se zabít. Došlo mu, co udělal, že si potopil vztahy a zabil svého blízkého a tak nakonec ušetřil zbytek svých spolubydlících bolesti toho, že by ho museli zabít.