Účastníci: Alena, Lóng-Zi, Lucie, Anna, Setsu, Gwen, Nataša, Marek, Kiara, Havran, Vopička, Juan

Rozhodli jsme se, že nemáme co dělat a tak zkusíme přiložit ruku k dílu tam, kde by to mohlo být potřeba. Kiara poslala „sms“ a vyrazili jsme…

Přijal nás sám král Mótsognir (Vždycky! a Všichni! kleknout až na zem!) aby nás pak předhodil Litovi, který nás odvedl do podzemí, kde jsme měli vyčistit nějaké místnosti a chodby.

S Litem, Syrgijou a bratry Brisingery jsme omrkli jak by mělo vypadat místo, kam máme jít a vyrazili jsme. Čekalo tam na nás pár opravdu ohavných oblud - konkrétně pět Hnuso-hromado-zubato-konstruktů a jedna kostěná kudlanka. (poznatek - není dobré vařit hnuso-hromadu, když jsou v ní kamarádi) Postupně se nám podařilo hromady více-méně dezintegrovat, rozházet a tím zabít, aby když na nás vyběhla kudlanka mohli se ti, co byli méně zranění pustit do ní.

Někdy v té době, zřejmě pod dojmem toho, že někteří z našich už stihli inkasovat poměrně zásadní zranění, se Lóng-Zimu podařilo vyvolat 3 strážné duchy - trpaslíky a tak jsme se raději ihned klidili do bezpečí. Když jsme se dali trochu dohromady, rozhodl se Vopička zkontrolovat, jestli tam ti duchové zůstali, nebo jestli po dobití té kostěné potvory odešli pryč.

Zůstali tam a netvářili se nijak přívětivě - resp. Vopička, když na něj bafli, raději takticky vyklidil pole. No, můžeme doufat, že jsme tím místní moc nenaštvali. Na druhou stranu, tudy už zřejmě žádná potvora do Nidavelliru nedojde…

Hnuso-hromado-zubato-konstrukt (thx Alrika): http://i.nyx.cz/files/00/00/11/54/1154844_e1e7533521f46e8cad47.png?name=konstrukt.png