Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- tenebrie_-_9._12._2023 [2023/12/11 11:01] – riikka
+++ tenebrie_-_9._12._2023 [2023/12/15 00:18] (aktuální) – lindkvist
@@ Řádek 5: / Řádek 5: @@
 ----
-//Zápis je stále WIP//
 SMS: //“Přijďte do květinářství Bujné Květy. Máme výprodej podzimních azalek. P.S.: Žeryk vyrazil na procházku.”//
@@ Řádek 28: / Řádek 26: @@
 Za doprovodu jednoho z trhanstva se propleteme spletí chodeb a vyjdeme na povrch. Pod námi leží město mnoha střech, věží, korouhviček, měřáků, bleskosvodů a stále kouřících komínů. Některé části města jsou kryty sítěmi, pod sebou vidíme i koleje a tunely a blikotající světla pochodní, luceren a plynových lamp. Naše pozice je zatím docela v závětří, ale je zřejmé, že jiné části města jsou zmítány silnými poryvy větru.
-Vydáme se směrem, kterým by měla ležet meteorologická stanice, a světlo luceren se začne brzy zbarvovat do červena - tady je Carnalisovo. Míjíme bary, tančírny a a restaurace, u divadla si nás vyvolávač dokonce odchytne a začne nás lákat na milostnou tragédii s hvězdným obsazením a my jen smutně zanecháváme zábavu a krasavectvo za sebou. Nejdřív práce, potom flamenco.
+Vydáme se směrem, kterým by měla ležet meteorologická stanice, a světlo luceren se začne brzy zbarvovat do červena - tady je Carnalisovo. Míjíme bary, tančírny a restaurace, u divadla si nás vyvolávač dokonce odchytne a začne nás lákat na milostnou tragédii s hvězdným obsazením a my jen smutně zanecháváme zábavu a krasavectvo za sebou. Nejdřív práce, potom flamenco.
 Další části města už tak veselé nejsou a vstupujeme do postapokalypticky vyhlížejícího pobodákova místních doků. Proplétáme se mezi vraky a rozestavěnými trupy vzducholodí až k děsivě vyhlížejícímu přístupu k majáku meteorologické stanice. Polorozpadlé zábradlí, vrzání svařených traverz a létající trosky v nás nebudí zrovna pocit bezpečí a tak se snažíme vymyslet nejlepší postup, když se za námi náhle objeví mohutný, vysoký muž s divokým vousem a pruhovaným námořnickým tričkem. Představí se jako Mariner a po chvíli špičkování se se zhruba polovičně velkou Omari nás pozve na panáka a páku do svého domova.
@@ Řádek 57: / Řádek 55: @@
 Muž se představí jako Carnalis a moc nám nežere, že jsme si sem přišli jenom pokecat, ale když mu vysvětlíme, co tady opravdu chceme, dostaneme jeho svolení si odnést počítací stroj - pokud mu ovšem z majáku doneseme knihu meteorologických záznamů. S tím rádi souhlasíme a pak už se s dobře vymyšleným plánem a Marinerovou pomocí vydáváme na kovový most.
-Tarik s Omari se plazí první a upevňují cestou provaz ke zbytkům zábradlí. Pod nimi se téměř vaří mračna blížící se bouře, most drnčí, namáhaný kov téměř zpívá a mráz se nám zakusuje do těla. Přesto se brzy dostaneme na druhou stranu a do relativního bezpečí majáku. I tady kvílí meluzína a dostává se sem šílený chlad, navíc nás tu ale potkávají i odrazkovité oči pavouků zhruba o velikosti kočky. Zatímco Tarik s Omari balí knihu a počítací stroj, Riikka s Norou přemítají, co tady mohou pavouci jíst, ale vzhledem k tomu, že množství očí nad námi se násobí, se radši rychle sebereme a vydáme se zpět.
+Tarik s Omari se plazí první a upevňují cestou provaz ke zbytkům zábradlí. Pod nimi se téměř vaří mračna blížící se bouře, most drnčí, namáhaný kov téměř zpívá a mráz se nám zakusuje do těla. Přesto se brzy dostaneme na druhou stranu a do relativního bezpečí majáku. I tady kvílí meluzína a dostává se sem šílený chlad, navíc nás tu ale potkávají i odrazkovité oči pavouků zhruba o velikosti kočky. Zatímco Tarik s Omari balí knihu a počítací stroj, Riikka s Norou přemítají, co tady mohou pavouci jíst (pozn.: tady nic, ty potvory lezou po spodku mostu na "pevninu", kde loví), ale vzhledem k tomu, že množství očí nad námi se násobí, se radši rychle sebereme a vydáme se zpět.
+Tarika hřeje lotosový květ, Riikku s Norou skandinávská krev, ale Omari začíná ztrácet cit v prstech a navíc ji tíží stroj na zádech a v jeden moment ji silný poryv větru strhne přes okraj mostu. Držíme ji jak nám to lano a vítr dovolí a naštěstí se nám ji brzy podaří dostat zpátky. Těsně po tom, co se poslední z nás vyplazí na půdu ostrova, zasáhne kovovou konstrukci blesk, ale to už nás máma kvočna Mariner vede do bezpečí, do tepla a na grog. Když se trochu zahřejeme, předáme Carnalisovi knihu, poděkujeme Marinerovi a cestou zpět si s lítostí slibujeme, že se sem někdy vrátíme na plánovaný pub crawl.
+**Zpět v jeskyních**
+Vracíme se do útrob ostrova, do něčeho, co vypadá jako alespoň částečně přírodní jeskyně s jezerem a mnoha světly. V místnosti je kromě nás i celá skupina zdejších mocných, Letifer, Carnalis a další (viz níže), spolu s prestižněji vypadajícími služebníky, ale ústřední postavou je Infaustus Tenebris. Je to upravený starý muž s delšími vlasy a kotletami, na očích má brýle se zdobením kozlích rohů, v ruce má hůl, která určitě ukrývá čepel a různé další mechanismy a vypadá cestovně oblečen. Stojí před něčím, co vypadá jako komplikovaný mechanický rám (asi dveří?) vedoucí nikam. Do rámu zakomponuje součástky, které jsme mu donesli, zarazí hůl do země v místě, kam perfektně sedne, a mechanismus se rozjede. Rám se zaplní neprůhlednou šedí a Infaustus projde skrz.
-Tarika hřeje lotosový květ, Riikku s Norou skandinávská krev, ale Omari začíná ztrácet cit v prstech a navíc ji tíží stroj na zádech a v jeden moment ji silný poryv větru strhne přes okraj mostu. Držíme ji jak nám to lano a vítr dovolí a naštěstí se nám ji brzy podaří dostat zpátky. Těsně po tom, co se poslední z nás vyplazí na půdu ostrova, zasáhne kovovou konstrukci blesk, ale to už nás máma kvočna Mariner vede do bezpečí, do tepla a na grog. Když se trochu zahřejeme, předáme Carnalisovi knihu, poděkujeme Marinerovi a cestou zpět si s lítostí slibujeme, že se sem někdy vrátíme na plánovaný pub crawl.
+Když se tak stane, obraz se náhle rozjasní - na druhé straně je prosluněná louka na které stojí stará žena, Infaustus k ní vztáhne ruce, usměje se a rozeběhne se jejím směrem. Stará dáma ho jednoznačně poznává, usmívá se a gesto opětuje. V tu chvíli už rám jiskří a skřípe - zcela zjevně byl na jedno použití - a obraz se nám ztratí. My se pak rozloučíme se všemi přítomnými a po Žerykově kmeni sešplháme zpátky do našeho světa.
 {{:img_20231211_104202.jpg?200 |}} {{:img_20231211_104240.jpg?200 |}}