Jedná se o propojená místa stejného charakteru, která používáme k cestování. Vždy jsou propojena nějakým mýtickým středobodem, přes který je nutné projít při každém průchodu. Je třeba na každém místě znát správný bod, kde je třeba se dotknout či projít a stejně tak v onom centrálním místě, abychom se dostali, kam potřebujeme. Nikdy nezkoušejte cestovat pomocí úhelných kamenů, aniž by s Vámi byl někdo, kdo ví, jak se na dané místo dostat!!! (Pozn. od Gwen - k divadlům, přes která jsem už procházela, přidávám popisy jejich soch. Pokud by to bylo opravdu nezbytné, řiďte se jimi) Nikdy v centrálním místě nezkoušejte „Kam asi vede tohle“, mohlo by to vést na místo, které bylo už dávno zničeno a vás už by nejspíš nikdy nikdo nenašel.

Známé úhelné kameny:

v „centrálním“ divadle jsou jednotlivé úhelné kameny reprezentovány sochami

Praha - Národní divadlo (Trojspřeží, triga)

Londýn - Divadlo Globe (Shakespearova busta, masky komedie a tragédie)

Peking (Herec představující Sun Wu-kchunga)

Mexiko, město Puebla de Zaragoza, divadlo El Teatro Principal de Puebla, město je cca tři hodiny cesty od Mexico City (městský znak)

Efez - Amfiteátr (socha bohyně s mnoha ňadry, zvířecí motivy)

Epidauros - Amfiteátr (sloup s antickou divadelní maskou, který je omotaný šlahouny břečťanu)

Bombai - Royal Opera house (socha pějícího Othela s šátkem v ruce)

Sevilla - vede do světa 1602!

Centrální hodiny jsou složeny z mnoha ozubených kol, skrze které se prochází dál. Každé kolo je jiné a reprezentuje příslušný úhelný kámen.

Praha - orloj, staroměstská radnice

Zargona - Horologium

Nidavellir

Velká (tj. centrální) knihovna není jako ostatní úhelné kameny. Nechoďte tam.

Následuje popis pro případ, že by se tam nějaký nešťastník přeci jen dostal: Stavebním materiálem velké knihovny je materiál vzhledu mléčného skla. Je osvětlena lampami vydávajícími stálé a poněkud nedostatečné světlo. Součástí vzduchu je zde efekt jakoby mírné mlhy. Knihovnu tvoří místnosti ve tvaru pravidelného šestistěnu se stranou délky cca. 2 m. Do dvou protilehlých stěn ústí spojovací chodby a čtyři zbývající stěny jsou zaplněny každá po pěti regálech, z nichž každý obsahuje dvaatřicet knih. V chodbě mezi dvěma hexagony jsou dvě malé místnosti, z nichž jedna obsahuje točité schodiště s prázdným středem. Knihovna je ve svých čtyřech směrech (dopředu, dozadu, nahoru, dolu) nekonečná. Knihy mají stejný vzhled a jsou bez nadpisu a v místnostech ani v chodbách nejsou žádné poznávací znaky! Samotné místo přechodu je z této strany jedním z nekonečna stejně vypadajících regálů, nemáte-li prostředky, jak ho odhalit.
Knihovna má také všelijaké stálé obyvatele. Od davů fanatických ničitelů 'zakázaného' vědění s pochodněmi a dýkami po Thesaura, jenž vám povolí průchod pouze za cenu toho, že od vás získá jedno slovo. A patrně se tam lze nadít ještě mnoha dalších věcí. Nechoďte tam.

Anglie - Stonhenge

Japonsko - Ōyu Stone Circles - archaický Japonský znak

Indie - Henge se nachází v džungli poblíž vesnice Vangchhia ve ind. státě Mizorám. Z Vangchhia je to ještě cca. den pěšky do nejbližšího většího města Champai. Nedoporučuji tam chodit bez někoho, kdo už tudy šel. Cesta je sice bezpečná, ale kameny jsou zasuté v džungli, nevede od nich žádná jednoznačná cesta do Vangchhia. Poznávací znamení v „centru“ - výlisy býčích a medvědích hlaviček na příslušném kameni.

USA - betonový Stonehenge Memorial, Maryhill, Washington - průchod má geometrické rytiny

Omphalos (z řeckého ὀμφᾰλός [omphalós] - pupek) je kámen zdobený všelijakýmy motivy, „uzly“ atd. které vystupují z jeho povrchu, ačkoliv nedivil bych se, kdyby existovaly i omphaly jiného vzhledu. Předpokládám ale, že se vždy v principu jedná o opracovány kámen. O pár z nich se říká, že je to „střed světa“, nicméně těžko říct, jestli je to tak u všech.

Omphaly se nechovají jako „standardní“ úhelný kámen - henge, divadlo - po průchodu Vás nevysadí u odpovídajícího „vnitřního“ kamene, ale v centru soustředného obrazce tvořeného omphaly, dalo by se říct, že vyjdete z centrálního kamene. Jednotlivé omphaly se sice výzdobou liší, nicméně ta je tak komplexní, že se dost dobře nedají pořádně zapamatovat, nehledě na to, že omphalů je v centru opravdu hodně. Z toho důvodu důrazně nedoporučuju chodit omphaly bez dobrého cestáře, najít správný omphalos „od oka“ není možné (a ano, tím „důrazně nedoporučuju“ myslím, „nelezte tam beze mě nebo jiného cestáře co ví jak na to - Robin).

Dá se skrz něj dostat do Domu Pověsti, zajímavé a zneklidňující místo v řeckém nadsvětí, za správnou (informační) cenu se tam dají získat dobré informace.