Jedná se o propojená místa stejného charakteru, která používáme k cestování. Vždy jsou propojena nějakým mýtickým středobodem, přes který je nutné projít při každém průchodu. Je třeba na každém místě znát správný bod, kde je třeba se dotknout či projít a stejně tak v onom centrálním místě, abychom se dostali, kam potřebujeme. Nikdy nezkoušejte cestovat pomocí úhelných kamenů, aniž by s Vámi byl někdo, kdo ví, jak se na dané místo dostat!!! (Pozn. od Gwen - k divadlům, přes která jsem už procházela, přidávám popisy jejich soch. Pokud by to bylo opravdu nezbytné, řiďte se jimi) Nikdy v centrálním místě nezkoušejte „Kam asi vede tohle“, mohlo by to vést na místo, které bylo už dávno zničeno a vás už by nejspíš nikdy nikdo nenašel.

Známé úhlené kameny:

v „centrálním“ divadle jsou jednotlivé úhelné kameny reprezentovány sochami

Praha - Národní divadlo (Trojspřeží, triga)

Londýn - Divadlo Globe (Shakespearova busta, masky komedie a tragédie)

Peking (Herec představující Sun Wu-kunga)

Mexiko (městský znak)

Efez - Amfiteátr (socha bohyně s mnoha ňadry, zvířecí motivy)

Epidauros - Amfiteátr (sloup s antickou divadelní maskou, který je omotaný šlahouny břečťanu)

Bombai - Royal Opera house (socha pějícího Othela s šátkem v ruce)

Sevilla - vede do světa 1602!

Centrální hodiny jsou složeny z mnoha ozubených kol, skrze které se prochází dál. Každé kolo je jiné a reprezentuje příslušný úhelný kámen.

Praha - orloj, staroměstská radnice

Zargona - Horologium

Nidavellir

Velká (tj. centrální) knihovna není jako ostatní úhelné kameny. Nechoďte tam.

Následuje popis pro případ, že by se tam nějaký nešťastník přeci jen dostal: Stavebním materiálem velké knihovny je materiál vzhledu mléčného skla. Je osvětlena lampami vydávajícími stálé a poněkud nedostatečné světlo. Součástí vzduchu je zde efekt jakoby mírné mlhy. Knihovnu tvoří místnosti ve tvaru pravidelného šestistěnu se stranou délky cca. 2 m. Do dvou protilehlých stěn ústí spojovací chodby a čtyři zbývající stěny jsou zaplněny každá po pěti regálech, z nichž každý obsahuje dvaatřicet knih. V chodbě mezi dvěma hexagony jsou dvě malé místnosti, z nichž jedna obsahuje točité schodiště s prázdným středem. Knihovna je ve svých čtyřech směrech (dopředu, dozadu, nahoru, dolu) nekonečná. Knihy mají stejný vzhled a jsou bez nadpisu a v místnostech ani v chodbách nejsou žádné poznávací znaky! Samotné místo přechodu je z této strany jedním z nekonečna stejně vypadajících regálů, nemáte-li prostředky, jak ho odhalit.
Knihovna má také všelijaké stálé obyvatele. Od davů fanatických ničitelů 'zakázaného' vědění s pochodněmi a dýkami po Thesaura, jenž vám povolí průchod pouze za cenu toho, že od vás získá jedno slovo. A patrně se tam lze nadít ještě mnoha dalších věcí. Nechoďte tam.

Anglie - Stonhenge

Japonsko - Ōyu Stone Circles

Indie - Henge se nachází v džungli poblíž vesnice Vangchhia ve ind. státě Mizorám. Z Vangchhia je to ještě cca. den pěšky do nejbližšího většího města Champai. Nedoporučuji tam chodit bez někoho, kdo už tudy šel. Cesta je sice bezpečná, ale kameny jsou zasuté v džungli, nevede od nich žádná jednoznačná cesta do Vangchhia. Poznávací znamení v „centru“ - výlisy býčích a medvědích hlaviček na příslušném kameni.