Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


vietnam2

Vietnamská neštěstí

Účastníci: Paddy Siodhachan O'Sullivan, syn Brigid; Otakar Njordsson, syn Njordův; Nela, dcera Neith; Elena, dcera Anubisova; Radim Habarta, syn Cortézův; Veronika Dušková, dcera Hádova; Tomáš Lin, syn Kui Xinga; Kérka, zasvěcenec Hádův.


Ota se ozval SMSkou: „Mám kontakt s vyděšenou spiritkou ze Sajgonu. Sraz u Browna. Zn. Spěchá.“

A tak jsme se opravdu sešli u pana Browna uprostřed noci, kde nám Ota řekl, jak ho nejspíše spiritka vydající jako vietnamská dívka se jménem Šťastná mince probudila naléhala, aby dorazil i s pomocí do Sajgonu do nejvyššího patra Garden Mall. A že hrozí nebezpečí z prodlení. Víc nevěděl a tak jsme zařídili letenky a letěli jsme vlastně hned. Dospávali jsme cestou. A cestou vlastně vše šlo podivně hladce. Žádné zádrhely při odbavování, vyzvedávání kufrů či na imigračním oddělné ve Vietnamu. I v hotelu Avanti jsme byli ubatování až překvapivě rychle. Tam si Ota všiml, že na oltáři bohů a bůžků je i ta dívka. Když se zeptal, co je zač, tak mu bylo řečeno že bohyně štěstí a peněz. Víc se z místních anglicky vymámit nedalo a Google byl velmi neurčitý (i když funkční).

I vydali jsme se do Garden Mall, opuštěného obchodního centra, o kterém se povídá, že je prokleté. Cesta skrze prázdný obchoďák je lehce strašidelná. Na střeše pak v povadlé a uschlé zahradě potkáváme Šťastnou minci, která nám vysvětluje, o co se jedná. Její pán Than Tai, bůh bohatství, je nešťastný. Když nás k jejímu pánovi dovede, jedná se o mladíka v bohatém oblečení a s jemným parfémem. Ten nás nakonec požádá, abychom odnesli jeho prsten do hotelu President. Ten měl být stržen pro blaho města a kdyř do středu 13. patra odneseme jeho prsten, vyřešíme zádrhely s demolicí. Máme čekat odpor „major misfortunes“ a nesoudim očima, ale srdcem. Jak zjistíme krátce po odchodu, hotel byl již stržen, ale je tam jen holý prostor, takže nejspíš hotel duchů. A doufáme, že nebudeme muset řešit nic s pannami, které měly být údajně pohřbeny ve 4 rozích hotelů.

Vzhledem k tomu, že jsme s Radimem v Sajgonu už byli, vydáme se do chrámu, kde nás znají požádat o pomoc. Jak poradit, tak případně nějaké amulety či ochrany, které můžeme získat. V chrámu jsme ihned identifikováni se zvořilostí na bodu kapalnění dusíku. Prý můžeme očekávat všechny druhy smůly - neštěstí v boji, nehody, nemoci a útoky na duševní integritu. Když platíme nějaké „drobné“ do chrámových kasiček, dostaneme nakonec 3 amulety - 2 proti nehodě a 1 proti smůle v boji. Víc, bohůmžel, nemají a výroba trvá příliš dlouho. I tak ale velmi děkujeme a Ota klášteru věnuje sněhovou vločku ze Slunovratového tržiště, čímž si vysloužíme požehnání pro celou skupinu.

Tomáš se rozhodne poslat žádost o pomoc k jednomu nesmrtelnému Taoistovi, který je trochu šílený, ale je spojený se štěstím a duševní integritou. Ten nakonec dorazí osobně poté, co jsme dali trochu krve Radimovi do jeho „blood poolu“. Taoista se nicméně rozhodl uchopit žádost po svém a kromě toho, že přišel úplně namol, vzal svou holí Tomáše a Otu po hlavě. Ale jak se jim to nakonec hodilo!

Po setmění jsme totiž opravdu došli k hotelu, který tam stál. Tomáš nám svítí na cestu dečkou a zbytek postupuje opatrně nahoru. Všude je nepříjemné ticho a záhrobní chlad. Ve 4. patře potom nastane „párty“. Postupně se setkáváme s něčím, co připomíná kometu mašlí, kouli przádných peněz, větrný vír a hejno barvných konfetů. Všechno to na nás hází neštěstí, smůlu, nemoci a konfety se snaží hrabat v hlavě. A do toho mlátí ještě drápy nebo silou větru. Kérka je notně podrápán, Veronika se málem proletěla z balkónu ve 4. patře. Ota a Tomáš jsou rádi z ránu do hlavy, protože konfety se sice snaží, ale ani jeden se nedají rozhodit. Nakonec všechno končí zničené. Především díky Nele, Otovi a Radimovi. Elena se pouští do ošetřování přítomných, protože já mám třeba zloměnou holeň, Kérka je podrápaný a Veronika má střepy v zádech. Nebýt amuletů a požehnání, skončili bychom asi hůř.

I tak notně unavení se nakonec doplazíme do 13. patra. Bylo to asi nejdelších 9 pater n vašich životech a všichni jsme začali chápat kung-fu pandu Poa, když mluvil o tom, že schody jsou jeho úhlavní nepřítel. Nakonec jsme ale v 13. patře (na střeše) našli mladíka oblečeného jako žebráka, který se jmenoval „Plýtvání rýží“. Předáme mu prsten a ten se zdá velmi potěšen. Ptá se nás na Than Taie a my mu popíšeme, že jeho družina je skoro pryč a kde je. Plýtvání rýží se rozhodně nečekat a přenese nás všechny na střechu Garden Mall.

Than Tai se zdá velmi potěšen a všem nám doruje minci, která nás ihned uzdravuje a doplňuje naše síly. Jen Ota a Elena si ji nechají, protože vlastně zranění nejsou a nebyli ani v kontaktu s vírem-morem. Zároveň dává požehnání našim finančním fondům. Především těm, které slouží na pomoc druhým. Na odchodu si nás ještě uloví Šťastná mince, která nám dá křišťálovou minci a s úsměvem poděkuje…

vietnam2.txt · Poslední úprava: 2023/08/09 13:38 autor: paddy