Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


ztracene_srdce_aneb_posledni_dil_necropuzzle_-_13.09.2019

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Následující verze
Předchozí verze
ztracene_srdce_aneb_posledni_dil_necropuzzle_-_13.09.2019 [2019/09/14 03:26] – vytvořeno sadakoztracene_srdce_aneb_posledni_dil_necropuzzle_-_13.09.2019 [2024/01/16 17:07] (aktuální) sadako
Řádek 1: Řádek 1:
-__Osoby a obsazení:__ [[mi_nue-chai|Mi Nü-Chai]], dcera Kuan-tiho; [[atab_kolar|Atab]], syn Nabua; Breonika, dcera Miachova; [[petr_helsson|Petr Helsson]] + na začátku v Generické jeho žena Nífla; Iris, dcera Nebthet; [[jan_kovarik|Jan Kovařík]], syn Tezcatlipocův; [[tomas_lin|Tomáš Lin]], syn Kui Xingův; [[paddy_siodhachan_o_sullivan|Paddy]], syn Brigid; Šimon Pěkný, syn Pungův; [[riikka|Riikka Studená]], dcera Tuonetar; Petr Vopička, syn Sun Wu-kungův + NPC Aelfrida +====== Ztracené srdce aneb poslední díl necropuzzle ====== 
 + 
 +**Osoby a obsazení:** [[mi_nue-chai|Mi Nü-Chai]], dcera Kuan-tiho; [[atab_kolar|Atab]], syn Nabua; [[breonica_coll|Breonika]], dcera Miachova; [[petr_helsson|Petr Helsson]] + na začátku v Generické jeho žena Nífla; Iris, dcera Nebthet; [[jan_kovarik|Jan Kovařík]], syn Tezcatlipocův; [[tomas_lin|Tomáš Lin]], syn Kui Xingův; [[paddy_siodhachan_o_sullivan|Paddy]], syn Brigid; [[simon_pekny|Šimon Pěkný]], syn Pungův; [[riikka|Riikka Studená]], dcera Tuonetar; Petr Vopička, syn Sun Wu-kungůvAelfrida, dcera dcera Afrodítina (NPC) 
 +----
  
 SMS od Paddyho: //Výprava za královským srdcem aneb poslední dílek do puzzle. Sraz dnes v 18:00 Generické.// SMS od Paddyho: //Výprava za královským srdcem aneb poslední dílek do puzzle. Sraz dnes v 18:00 Generické.//
Řádek 7: Řádek 10:
 Rozhodneme se tedy vyrazit do Francie. Níflu naše výprava příliš nezaujala, tak se s námi rozloučí, zbytek naskáče do vlaku a vyrazíme do Paříže. Na místě zjišťujeme, že zrovna vykopali nějakou urnu a bude k ní odpoledne nějaká přednáška, jako na zavolanou.  Rozhodneme se tedy vyrazit do Francie. Níflu naše výprava příliš nezaujala, tak se s námi rozloučí, zbytek naskáče do vlaku a vyrazíme do Paříže. Na místě zjišťujeme, že zrovna vykopali nějakou urnu a bude k ní odpoledne nějaká přednáška, jako na zavolanou. 
 Vzápětí nastane menší pozdvižení, když se Šimon krokem jistým vydá směrem pryč a nikomu ani slova. Po důkladném vysvětlení, že si samozřejmě může zajít do nedalekého Musée national de la Marine, ale má to sakra říct a půjdeme s ním, se vydáme očumovat mořské potvory. Vzápětí nastane menší pozdvižení, když se Šimon krokem jistým vydá směrem pryč a nikomu ani slova. Po důkladném vysvětlení, že si samozřejmě může zajít do nedalekého Musée national de la Marine, ale má to sakra říct a půjdeme s ním, se vydáme očumovat mořské potvory.
-Při odchodu se opět Šimon zasekne u akvária s rejnoky a po přátelském Paddyho naléhání opouští své stanoviště a kráčíme na přednášku.+Při odchodu se opět Šimon zasekne u akvária s rejnoky a po nepřátelském syčení většiny zdepřítomných Scionů a přátelském Paddyho naléhání opouští neochotně své stanoviště a v plném počtu kráčíme na přednášku.
  
 Tu vede sympatická mladá akadamička Michelle Revenue a nadšeně povídá o nalezené urně – je kamenná a hladká, nezdobená, nepopsaná, není jednoduché určit, kdo by v ní mohl být, jasně funerální nádoba. Dá se předpokládat, že by to mohlo být nějaké 17. století, ale čí ostatky uvnitř spočívají, toť otázka. Ornamenty to nemá, ale je to moc pěkná prácička. Pravděpodobně tam neodpočívá mezní nýmand, ale někdo bohatý a vlivný. Vzhledem k historii toho místa nadšenci a optimisti spekulují, že by to mohl být James II. nebo jeho matka Henrieta Marie. Odbočí k historii krále Jamese II - byl král ve vyhnanství, Henrieta měla pohnutý osud, jako katolička se přivdala do Anglie (vzala si Charlese I.) a měla svůj malý dvůr a svoje kněžstvo. Angličani ji neměli rádi, jak se dá čekat, když je člověk katolík. Míchala se do politiky, ne úplně hloupě, dost její pozici pomáhalo, že byla matkou pozdějších králů a pak měla dceru, která se jmenovala Henrieta (Minet), tu vychovávali jako katoličku. Asi rozmazlená slečinka, nejmladší dceruška. Co se týče náboženství, snažila se ovlivňovat své okolí a syny, setkávalo se to s různými reakcemi. Pak se dost stěhovala, neb když začalo Charlesovi I. téct do bot, zahla kramle do Francie, pak se u příležitosti restoration vrátila, před morem zase zdrhla do Paříže, tam byla naopak velmi oblíbená a vítaná, založila klášter, na jehož půdorysu stojíme. Henrieta byla velmi zajímavá osoba, žijící ve velmi turbulentní době. Charles II. byl značně populární, pravděpodobně, Angličané, kteří měli už dost situace po smrti Charlese I. si ho prostě pozvali zpátky. James zemřel jako král ve vyhnanství, jeho matka ho předešla.  Tu vede sympatická mladá akadamička Michelle Revenue a nadšeně povídá o nalezené urně – je kamenná a hladká, nezdobená, nepopsaná, není jednoduché určit, kdo by v ní mohl být, jasně funerální nádoba. Dá se předpokládat, že by to mohlo být nějaké 17. století, ale čí ostatky uvnitř spočívají, toť otázka. Ornamenty to nemá, ale je to moc pěkná prácička. Pravděpodobně tam neodpočívá mezní nýmand, ale někdo bohatý a vlivný. Vzhledem k historii toho místa nadšenci a optimisti spekulují, že by to mohl být James II. nebo jeho matka Henrieta Marie. Odbočí k historii krále Jamese II - byl král ve vyhnanství, Henrieta měla pohnutý osud, jako katolička se přivdala do Anglie (vzala si Charlese I.) a měla svůj malý dvůr a svoje kněžstvo. Angličani ji neměli rádi, jak se dá čekat, když je člověk katolík. Míchala se do politiky, ne úplně hloupě, dost její pozici pomáhalo, že byla matkou pozdějších králů a pak měla dceru, která se jmenovala Henrieta (Minet), tu vychovávali jako katoličku. Asi rozmazlená slečinka, nejmladší dceruška. Co se týče náboženství, snažila se ovlivňovat své okolí a syny, setkávalo se to s různými reakcemi. Pak se dost stěhovala, neb když začalo Charlesovi I. téct do bot, zahla kramle do Francie, pak se u příležitosti restoration vrátila, před morem zase zdrhla do Paříže, tam byla naopak velmi oblíbená a vítaná, založila klášter, na jehož půdorysu stojíme. Henrieta byla velmi zajímavá osoba, žijící ve velmi turbulentní době. Charles II. byl značně populární, pravděpodobně, Angličané, kteří měli už dost situace po smrti Charlese I. si ho prostě pozvali zpátky. James zemřel jako král ve vyhnanství, jeho matka ho předešla. 
Řádek 26: Řádek 29:
  
 V jedné z veřejných knihoven v Saint German se zastavíme za Terrencem, předáme mu urnu. Otevře ji, ven se rozlije velmi příjemná květinová vůně, žádná hniloba. Ptám se ho, jestli ho zajímá, jak jsme ji dostali, prý stručný přehled, je mu to tedy stručně převyprávěno, vypadá, že se mu náš postup docela zamlouvá. V provoněné atmosféře se přátelsky rozloučíme a vypadneme.  V jedné z veřejných knihoven v Saint German se zastavíme za Terrencem, předáme mu urnu. Otevře ji, ven se rozlije velmi příjemná květinová vůně, žádná hniloba. Ptám se ho, jestli ho zajímá, jak jsme ji dostali, prý stručný přehled, je mu to tedy stručně převyprávěno, vypadá, že se mu náš postup docela zamlouvá. V provoněné atmosféře se přátelsky rozloučíme a vypadneme. 
 +
 +Poznámka (Paddy): Byl jsem ujištěn od Terrence, že jakýkoliv závazek daný přísahou je splněn. 
ztracene_srdce_aneb_posledni_dil_necropuzzle_-_13.09.2019.1568424404.txt.gz · Poslední úprava: 2023/05/08 10:20 (upraveno mimo DokuWiki)