Účastníci: Tomáš Lin, potomek Kui Xingův, Mi Nuchai, dcera Guan Diho, Atab, sym Nabuův, Jan Kovařík syn Tezcatlipocův, Stříbrná struna, Teodor, syn Jahi, Aelfrida, dcera Afrodity, Pavel Altýr Týrson, Zrzavá pila

Výprava s cílem prověřit medvědí útoky v Rumunsku, byla svoláno Pavlem, neboť se obával, že by mohli být způsobeny výskytem teriantropů. Dle zpráv bylo totiž v rumunské Harghitě, za tento rok již bylo hlášeno dvojnásobné(77) množství napadení medvědem, než za cely minulý rok.

Naše pátrání jsme zahájili ve městě Miercurea Ciuc a to studiem tamních novin. Na jejich základě jsme se vydali navštívit ekoložku Gracielou Gabrieli, která se k těmto útokům v novinách vyjadřovala.

Od té jsme se dozvěděli, že za útoky jsou podle všeho způsobena především úbytkem medvědích teritorií, pastvou ovcí v lese a nadměrným sběrem lesních plodů místními minoritami. Krom toho jsme se dozvěděli pár zásad pro setkání s medvědem a co je nejdůležitější, místa kde k útokům většinou dochází. Krom celkem logického okolí města, se také jednalo o okolí jezera Sfânta Ana.

Po rozloučení s Gracielou jsme si tedy vypůjčili auto a vydali se k jezeru. Při rychlém průzkumu okolí, nás zaujala především mýtina v lese s pár desítkami hrobů. Také jsme narazili na kapličku zasvěcenou sv. Aně, která je zmiňovaná v legendách o pojmenování jezera.

Když se začalo stmívat vydali jsme se zpátky k mýtině s hroby. U ní jsme potkali muže, který se představil jako Mircea, syn Mircey, syn Mircey. Tvrdil, že za medvědy si lidé mohou samy tím, že lezou kam nemají. Ale náš přístup, prezentovaný Pavlem se mu zamlouval a tak se uvolil, že pro nás přivolá místní duchy, pokud mu dodáme trochu krve.

S naší krví pak duchy opravdu přivolal. Když jsme se jich ptali na příčiny medvědích útoků, odpověděli třemi slovy: lidé, moroi a Iele. A ukázali obrazy nám známé kaple, jakéhosi kamene u jezera a vesnice.

Mircea nám potvrdil, že se jednalo o nejbližší vesnici. Jejíž starosta podporuje pastvu v lese, aby pomocí napadených vesničanů vymohl povolení odstřelu medvědů.

Také nám řekl, kde se dá nalézt kámen který jsme viděli.

S Mirceou jsme se rozloučili a vzhledem k tomu, že kaple byla k naší momentální pozici nejblíže vydali jsme se jako první tam.

Před kaplí jsme pruhy spálené trávy. Než jsme stihli najít něco, co by napovědělo co by je mohlo způsobit, objevila se na místě žena a vyzvala Tea k tanci.

Ten souhlasil a začali tančit za hudbu kterou vydával okolní les. Také se ukázala původ spálené trávy, neboť ji spaloval jejich tanec. Po překrásné taneční exhibici, ve které se střídali jak rumunské tak perské tance a v rámci, které se dokonce v jisté chvíli vznášeli několik metrů nad zemí a lístcích se vrátili na zem.

Iele si postěžovala na vesničany, kteří lezou kam nemají. Když jsme jí slíbili „prokletí“ starosty, byla celkem potěšena. Když jsme se ale pokoušeli zjistit co ví o kameni, neměla tušení co by se tam mohlo nalézat a v okamžiku, kdy jsme zmínili slovo moroi se s výkřikem rozplynula.

Chvíli na to se Jan rozběhl směrem ke kameni s tím ať jdeme co nejrychleji za ním.

Po cestě došlo k menší potyčce se třemi medvědy (všichni dospělí, což samo o sobě napovídalo, že něco není v pořádku). Mini jednoho z nich zabila, zbylé dva se Pavlovi zahnal.

Když jsme dorazili ke kameni, našli jsme tam omráčeného Mirceu a nad ním postavu s mečem.

Po troše vyjednávání, které naštěstí neskončilo krveprolitím, neboť Janovi se podařilo dotyčného přesvědčit, že boj není příliš výhodný ani pro jednu stranu. Se nám podařilo zjistit, že dotyčný je kníže Mircea (syn Vlada Dracula). Mircea (syn Mircey), je jeho vzdálený příbuzný, ale udělal tu chybu, že se ho pokusil zabít jako upíra.

Nakonec se nám ho ale podařilo přesvědčit, aby Mirceu ušetřil.

Následujícího dne jsme se dali do řešení posledních zbývajících problémů. Jan vystrašil vůdce zdejších Srbů, aby ho odradil od sběru plodů. „Prokletí“ místního starosty, které jsme slíbili Iele nakonec mělo formu anonymní žaloby na berní úřad a Tomášovy modlitby ke Kui Xingovi, za to, aby se kolečka spravedlnosti otáčela jak mají.

Medvědí útoky by se tedy v blízké době měli vrátit na běžnou úroveň. Navíc máme v Rumunsku nového spojence (Mirceu). Přeci jen, zachránili jsme mu tam život.