Účastníci: Robin Svoboda; Riikka Studená; Tomáš Lin; Alexis; jeho sestra Kassandra dcera Alaly; Iris dcera Nephtina; Martin Škrábal syn Saramy + Chňapal; Nora dcera Heimdallova

Svolala nás Riikka, které se zdál ošklivej sen o velkým ohni, ve kterám byla a ve kterém volala spousta lidí japonsky o pomoc. Sen byl toho typu, u kterého si je jeden jistý, že se bude opakovat. Zatímco jsme diskutovali v Generické, prolétla dveřmi ohnivá koule, připálila Riicce konečky vlasů a zmizela stropem, aniž by se její přítomnost jakkoli podepsala na čajovně, nebo vzbudila pozornost místních.

Hned za koulí vešla do čajovny studentka, zamířila rovnou k nám a kvalitně nás pohrotila, co že to je za blbé vtipy a skrytou kameru. Ukázalo se, že dotyčná kouli také viděla a nakonec slovo dalo slovo a Nora se (byť velmi skepticky) zapojila do diskuze (zalehnutí Chňapalem pomohlo).

Poté jsme dali hlavy dohromady a ukázalo se, že jedinej opravdu velký fajrák v Japánu poslední dobou byl požár v Kyoto Animation, kde zůstalo přes 30 lidí. To Noru vyděsilo, protože v Kyotu bydlela její kamarádka, která se jí už týden (od požáru) neozývala. Jako správní v náhodu nevěřící SCIONi jsme usoudili, že to už je fakt divné a rozhodli se to prověřit. Tomáš roztočil kola byrokracie a zbytek se zatím jal shánět co zrovna potřeboval.

Za pár dní byly letenky a víza připravené a letěli jsme. Nora se k nám nakonec také přidala. V Kyotu jsme jako první zašli k domu, kde Nořina kamarádka bydlela. Nora šla zaklepat, zatímco my ostatní, majíce zlou předtuchu, jsme jí nechali soukromí. Neslyšeli jsme proto, co si Nora povídala s japonkou, která jí otevřela, její bílé kimono ale bylo výmluvné samo o sobě. Nořina kamarádka zemřela při požáru.

Potom, co to Nora trochu rozdýchala, jsme hodili bagáž na ubytko a vyrazili jsme ke studiu. Barák byl značně zdevastován, celá jedna část byla na spadnutí a celkově velký špatný. Vlezli jsme do areálu, Rikka zavolala na kamarádku a ejhle, ohnivá koule se vrátila. Tentokrát už ale nevyfičela pryč, místo toho zůstala s náma a dal se v ní zahlédnout i obličej Nořiny kamarádky. Podařilo se nám od ní vyzjistit, že v baráku je někde kanistr na benzín, který z nějakého důvodu mysticky vadí a bylo by fajn ho zničit.

Ohnivá dušička nás vedla barákem, samozřejmě do té nejvíce zdevastované části, až se zastavila u hromady suti, která se táhla až do prvního patra (a že stropy byly vysoko). Já s Alexiem jsme začali každý po svém šplhat nahoru, zatímco zbytek skupiny se stáhnul zpátky. Nakonec jsme se opatrně vydrápali až na vršek a dorazili tak k (naštěstí prázdnému) kanistru. Po krátké poradě jsme usoudili, že ho zkusíme pomalu vytáhnout a pak poslat dolů po sutinách (kanistr byl válcovitý).

Bohužel, barák se rozhodl nám do plánu hodit vidle a začal se nám sypat na hlavu hned, jak jsme kanistr vytáhli. Kanistr letěl dolů a s grandiózním rachotem se valil barákem, následnován zbytkem skupiny… a celkem sedmi spektrami, které se vyřítily z horního patra.

Od té chvíle toho moc nevím o zbytku skupiny, měl jsem co dělat, abych se dostal ven z baráku a pomohl Noře vytáhnout kanystr ven. Co jsem pochopil, tak Alexis vyskočil ven dírou ve zdi, Rikka s Tomášem a Martinem se z nějakého důvodu zasekli v baráku, nicméně ven se dostali, byť potrhaní od spekter. Iris se dostala ven pokud vím bez úhony, Chňapala zachránila Ohnivá dušička kamarádky a Kassandru… jakýsi černý mnich z nadpřirozené Yakuzy. Dušička potom roztavila kanystr, rozloučila se a vyvanula, načež jsme se vypakovali, protože byly slyšet sirény.