Účastníci: Paddy Siodhachan O'Sullivan, syn Brigid; Gwen Skřivánková, dcera Apollónova; Tomáš Lin, syn Kui Xinga; Petr Helsson Kroupa; Riikka Studená, dcera Tuonetar; Marek Kazimír, syn Mandodarí; Eulogos (CP) a Jack Směje-se-s-vránami (CP).

I tu nám brnkla SMSka od Gwen: „Pojedeme se účastnit honu, slash stavět palisády na Emain Macha. Bereme hlavně chlapy, ale děvčaty nepohrdneme. Sraz u pana Browna co nejdřív. Možná budeme vyrážet ihned. Gwen“

I sešli jsme se v hojném počtu u pana Browna, kde nám Gwen vysvětlila, že Eulogos a Jack dluží Zlatorukému se stříbrnýma očima a ten si jejich dluh vybere účastí na rituální stavbě palisády, která probíhá na Emain Macha dle pověsti, kdy Macha nechala postavit palisádu tři „prince“. Inu, původně se jim do toho nechtělo, tak je Macha lovila po lese se svým bičem. A jelikož je to Macha, tak je ulovila a stejně stavěli. A tato tradice se udržela dodnes. Zároveň Hellson řešil, že má přeci jenom určitý problém, protože jako král honu by se této kratochvíle měl účastnit, ale jako čarodějka asi úplně nikoliv. Bylo tedy určeno, že se poradíme ještě přímo ze Zlatorukým. Zároveň měl Hellson i záložní plán.

Vydali jsme se tedy letecky do Irska, kdy Gwen vše zařídila. U Zlatorukého jsme se zastavili při západu slunce hned poté, co jsme nepotřebná zavazadla odhodili na hotelu. Zlatoruký nám objasnil úlohu tohoto rituálního procesu. Stavění palisády je vlastně krocení místního kraje. A zároveň přišel s myšlenkou, že by bylo dobré toto krocení posílit další činností. Navrhl tedy oheň, který zapálí ze svého, a u něj oslavu s hudbou a vším, co k pořádné oslavě patří. Dále se zmínil, že se blízko na pastvinách objevuje dobytek a ten by bylo dobré prohnat mezi dvěma ohni. Bavili jsme se i o dalších možnostech posílení, ale na nic konkrétního jsme neměli na místě vhodné lidi. Zůstali jsme tedy u tohoto plánu. Hellson dále přednesl Zlatorukému svou záležitost a ten nám řekl, že tuto záležitost jistě dokáže vyřešit, když bude Hellson muset o udržení titulu bojovat. Nebude tedy muset stavět palisádu a zároveň bude titul se všemi náležitostmi předán. S tím jsme se rozloučili a rychle udělali v místní samoobsluze nájezd na proviant.

Proviant vyndaný z plastů a všech umělotin jsme donesli k táboru, kde jsme vše nachystali. Nanosili dříví, přichystali vodu, další pití a veškeré pohoštění. Zlatoruký přišel a zapálil žhavými uhlíky oba nachystané ohně. Jako první z místních se objevil Plamínek, duch domácího ohně z blízké vesnice. Občertvil se bochníkem chleba, což mu trochu zvedlo náladu.

Jako další se na místo dostavil Pán krvavého listí, elf s rudými vlasy a loveckou výbavou v podobě luku i loveckého rohu. Vyzval Hellsona o titul „krále lovu v údolí řeky Boine“, s čímž Petr souhlasil. Pán krvavého listí následně zavolal zosobnění místní země, které měli ulovit. Ze země - z hlíny a kamení - se zformoval mohutný divočák, který se následně pokryl listím. Z řevem se vydal do lesa. Za ním Hellson a elfí lovec.

My ostatní jsme se ihned následně setkali s Machou. Zjevila se oděná jen v jednoduché říze sepnuté broží a pokrytá krví. Následně nás vyzvala, abychom utíkali, k čemuž byla pánská část osazenstva již připravena. Macha mezitím svou broží vyznačila kruh, kde má palisáda stát. Až poté se pustila do lovu na utíkající pánskou kořist. Jako prvního ulovila Tomáše, kterému Plamínek hodil větev na hlavu. Následně se pustila za Markem, který ji na sebe nalákal. Já se však setkal s divočákem, kterého lovil Hellson a Pán krvavého listí. Utíkal jsem, jak jen to šlo. Kličkoval mezi stromy, abych jej zbrdil. Stromy divočáka sice zpomalili, ale v zádech mi skončila nepříjemní tříska velikosti nože. Když to vypadalo, že mě dožene, vrhl se na divočáka Jack. Od toho zase nalákal pozornost Eulogos, který utekl přes strom. Já na sebe divočáka opět nalákal halekáním. V tom odněkud přilétl Marek a divočáka vzal svou zbraní po hřbetu, takže mi dal šanci utéct. Do toho přiběhl Hellson a kance si přebral. Macha si následně na to ulovila jak Marka, tak mě. Jack byl uloven až o něco později, následně Plamínek a Eulogos až nakonec.

Mezitím Hellson utíkal před kancem, kterého střelil Pán krvavého listí. Jeho šíp však nestačil a musel tedy vzít své kopí, kterým kance udolal tím, že si počkal a kanec se na něj nabodl sám. Přitom však elfa ošklivě zranil na boku. Hellson mu tedy pomohl až do základního tábora.

V táboře a na stavbě se dělo spousta věcí mezitím a přitom. Riika a Gwen udržovaly oheň a snažily se přilákat blízké stádo, které vedl opravdu velký býk. Nakonec toto stádo opravdu proběhlo mezi oběma ohni, kdy Riika jela na hřbetu býka, který se nezdál být zcela obyčejným. I krvavá slza skanula. Tomáš si povolal na pomoc nebeské kopáče, kteří nám ušetřili spoustu práce a Tomáš je celou dobu řídil a vedl. Gwen spolu s Markem ošetřili mou ránu a dále se Gwen věnovala Pánovi krvavého listí, který mezitím přišel i s Petrem, který se šel následně převléct. Riika se vrátila v doprovodu mohutného pastýře, který se přidal k oslavě. Postupně ulovení se dávali do práce, kdy jsem si práci zpříjemnil písní, aby to šlo dobře od ruky. Dole se mezitím Riika, Gwen a Gísla Heljardóttir pustili do pořádné párty, kdy přeskakovaly oheň, hrály a zpívaly. Dokonce místní skřítci se objevili. A jelikož jsme se stavbou palisády byli dokonce hotovi ještě před svítáním, přidala se i pánská část k oslavám. Skákali jsme přes oheň, zpívali a hráli.

Pán krvavého listí pozval před svým odchodem Gíslu k sobě a následně v proudu rudého listí zmizel. Skřítci, kteří s námi slavili, se také začali ukrývat zpátky do země. Přicházelo svítání plné zvláštního pocitu. Macha se zjevila na kopci, zkontrolovala stavbu a potěšena opět zmizela. Tomášovi v tu chvíli přišel účet a poroučel se k zemi, kde jsme jej chvíli nechali. Já si mezitím popovídal s Plamínkem o Haatovi. O tom, jak se ho snažím zachránit a jak bych to chtěl udělat. Plamínek mi několik šikovných doporučení přeci jen dal, i když sám o sobě si připadal malý a jednoduchý. Prý jen vesnický domácí oheň.

Přesunuli jsme se tedy řádně odpočinout do hotelu a když jsme nasbírali opět dost sil, hlavně Tomáš, vydali jsme se ještě za Zlatorukým. Tam s ním Gwen mluvila o budoucím možném obchodu a její budoucnosti. Já jsem se opět zeptal na Haata a jak mu pomoci. I zde jsem se několik postřehů dověděl.

Spokojeni z dobře odvedené práce jsme se následně vrátili do Prahy.