Účastníci: Aurora Black, dcera Thovtova; Alena Farfall, dcera Sutechova; Paddy Siodhachan O'Sullivan, syn Brigid; Mara Podkopecká, dcera Eponina; Klára Skadidóttir Horáková; Pavel Altýr Týrsson; Riikka Studená, dcera Tuanetar; Lucie Polipná, dcera Asklepiova; Honza Dobrovský, syn Thorův; Aelfrida, dcera Afroditina (CP)

Sešli jsme se v čajovně, kam nás svolal Altýr, protože mu Aelfrida předala případ z detektivní agentury Tajemství. Volala tam žena z Exeteru v USA a požádala o pomoc s případy pohřešovaných osob, kterých poslední dobou v Exeteru přibývá. Jeden ze zmizelých byl její příbuzný. Protože na náhody v naší branži moc nevěřím, podělila jsem se s ostatními rovnou o to, co o Exeteru vím.

Exeter je mi známý proto, že v něm v 19. století došlo snad k nejznámějšímu „upírskému“ případu v USA. V té době byla celá Nová Anglie sužována vlnou tuberkulózy. Lidé nemoc neznali a začali věřit, že ji způsobují mrtví, kteří požírají životní sílu živých (tuberkulóza byla tehdy nazývána consumption). Věřili, že nakažené zachrání tím, že najdou mrtvého který to způsobuje a zabrání mu pokračovat. Řešení se různila, někteří mysleli, že stačí otočit tělo mrtvého v hrobě, jiní, že je třeba spálit jeho orgány a často pak také nakažení vdechovali nebo požívali popel po spálení těchto orgánů. Jako důkaz, že mrtvý je upír a příčina nemoci svých příbuzných bylo považováno nalezení krve v srdci exhumovaného těla.

V Exeteru žila rodina Mercy Brownové a v 80. a 90. letech 19. století byla také zasažena tuberkulózou. První zemřela Mercyina matka Mary, pak její sestra Mary Olivia a následně Mercy. Když pak onemocněl i její bratr Edwin, exhumovali lidé těla všech tří žen a usoudili, že to Mercyino je příliš zachovalé (také mělo krev v srdci). Příčina byla nejspíš v tom, že Mercy zemřela dříve toho roku a mezitím bylo velmi chladné počasí. Místní ale tak jako tak spálili její srdce a játra, prach smíchali s vodou a nechali Edwina vypít. Ten však nakonec nemoci také podlehl.

Jak jsme tak seděli v čajovně a řešili Exeter, zhasla najednou všechna světla a dovnitř vešli dva lidé v doprovodu ducha mladé dívky. Dívka se jmenuje Jana a zemřela v nemocnici na Bulovce, potkala tyhle dva, kteří ji dokážou vidět a ti ji doprovodili sem. Ti dva byli z téhle situace docela zmatení, podle všeho neprobuzení scioni. Vysvětlili jsme všem, jak se to má s duchy, smrtí, posmrtných životem a podsvětím. Přítomní nekromanceři pak nabídli Janě možnosti, kam jim mohou převést. Protože byla stále nerozhodnutá, vzala ji nakonec Mara za bezhlavým rytířem, aby jí vysvětlil, jaký je život ducha, který zůstane v tomto světě, a ona se tak mohla rozhodnout, jestli chce zůstat nebo jít dál.

Pak jsme se věnovali nováčkům - Lucie Polipná a Honza Dobrovský. Podle jejich zájmů a také reliků, které jim byly později toho večera doručeny, je odhaduji na dceru Asklepiovu a syna Thorova. Vysvětlili jsme jim, kdo jsme a kdo jsou nejspíš oni a nabídli jim, aby se k nám přidali na cestě do Exeteru. Oba souhlasili.

Koupili jsme tedy letenky a vyrazili směr Boston, odtamtud pak půjčeným minibusem do Exeteru. Na místě jsme se spojili s ženou, která nás zavolala. Jmenuje se Elena Dutempla, žije v Elden Hollow a dohodla se s námi, že se potkáme v knihovně. Elena je mladá žena, něco přes dvacet let. Zavolala nás, protože se v Exeteru ztrácí lidé. Před týdnem zmizel George Barber, před šesti dny John Edwards a před pěti dny Edward Dutempla, Elenin otec. Její otec je lékař v důchodu, toho dne, co zmizel, byl obejít některé své dřívější pacienty. Naposledy navštívil paní Lawtonovou, ale ta je už stará a popletená a nepamatuje si, kolik bylo hodin, když odešel. Edwards je úředník, Barber šerif ve výslužbě. otec současného šerifa. Edwards má ve městě pouze sestru Lily. Ve městě se v poslední době nestalo nic neobvyklého, nic se nezměnilo. Jediný nový příchozí je indiánský bezdomovec, který se ve městě objevil před týdnem.

Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Já, Týrson a Mara jsme zůstali v knihovně, abychom se podívali po informacích. Zbytek se šel ubytovat. Ubytovnu vede pastor Pardon Tilighast, kterého se tam naše parta rovnou poptala na všechno možné. Nezjistili nic moc nového, jen že ten indiánský bezdomovec si vytrvale nechce nechat od pastora pomoci. Také dostali tip na návštěvu bývalé indiánské pevnosti Queens fort, která byla opuštěna v 17. století. V knihovně jsme na Queens fort narazili také, podle všeho pevnost postavil Stonewall John a je pojmenovaná po indiánské náčelnice Quaiapen (to znamená královna). Pevnost nebyla nikdy dobyta, Quaiapen ji se svými lidmi opustila a nakonec byli povražděni na severu v bažinách. v pevnosti je spousta přirozených jeskyní a přístřešků, které tam kdysi vytvořil ledovec.

Podle záznamů v knihovně se v Exeteru podobný případ zmizení nestal, nejedná se tedy o nic, co by se opakovalo. Nejzajímavější informaci jsme ale nakonec získali prostudováním rodokmenů a také seznamů osob, vykonávajících ve městě oficiální funkce. Na konci 19. století (tedy v době Mercy Brown) byl konstáblem George F. Barber, koronerem Edward P. Dutempla, úředníkem John H. Edwards a pastorem Pardon Tilighast. Jedná se tedy o předky a zároveň jmenovce současných zmizelých na naprosto stejných pozicích ve městě. Jediný, který z těch čtyřech ještě nezmizel, je pastor.

Když jsme si vyměnili získané informace, vypravili jsme se najít toho bezdomovce. Indián byl starý, strhaný, vyhublý a čerstvě zmlácený šerifem. Nechtěl se s náma moc bavit, ale lahev změnila jeho názor. Podle toho, co říkal, pamatuje stavbu Queen fort. Do města se vrátil někoho hledat, ale zjistil, že dotyčná je mrtvá. Ta dívka je běloška a podle něj ji zabili zmrdi (zcela jistě míní místní obyvatele). Ti chlapi si prej zasloužili, co se jim stalo. Za slib nákupu dalšího alkoholu nám řekne, kde je najdeme. Jižní strana Queens fort, třetí hromada kamení odspoda. Také nám doporučil jednat rychle.

Vypravili jsme se tedy na popsané místo a po odvalení kamene ve vstupu našli tři těla, žádná viditelná zranění, v obličeji výraz strachu. Podle ohledání, které provedla Lucie, zemřeli na skokové zmrazení. Mara od jeskyně zjistí, že je sem ve třech po sobě jdoucích dnech přitáhl dvojnožec. Rozhodli jsme se těla zase schovat, protože jsme neměli nejmenší tušení, jak bychom to vysvětlili šerifovi a zjistit první víc informací.

Rozdělili jsme se na dvě skupiny, jedna šla na faru pohlídat pastora, protože může být další na řadě. Druhá skupina se vypravila na hřbitov promluvit si s Mercy Brown, protože o ní víme, že žila ve stejné době, kdy jmenovci současných obětí vykonávali stejné funkce a odhadujeme, že indián není obyčejný indián a mstí se za smrt své vyvolené bílé dívky, jen mu trochu uniká uplynulá doba a jde prostě po jménech. Chceme zjistit, kdo byla ta dívka a co se tehdy přesně stalo.

Na hřbitov jsme šli já (Aurora), Riika, Klára, Týrson a Lucie. Riice se na hřbitově nepodařilo najít Mercy ale její sestru Mary Olivii. Ta se dost zdráhala s námi hovořit o možnosti, že by nějaká bílá dívka měla vztah s indiánem, to je přeci nemyslitelné. Když jsme to ale navlíkli tak, že ten indián někoho obtěžoval a teď se mstí za odmítnutí a my tu informaci potřebujeme, abychom ochránili počestné obyvatele města, vypadne s ní, že se nějaký indián ometal kolem Mercy. Slíbili jsme, že to nikde nerozkecáme a vypravili jsme se na faru za zbytkem. Cestou dáváme dohromady střípky a dojdeme k závěru, že Mercy nebyla mrtvá, když ji pohřbili, že tak jen vypadala, aby mohla utéct s indiánem, protože jinak by s ním nemohla být. On se pro ni měl vrátit, ale dřív než to stihl, místní její tělo vykopali a vyřízli jí srdce. Tohle bude pomsta, snaha oplatit stejnou mincí.

Mezitím na faru přišel indián pro pastora. Alena a Mara se ho snažily přesvědčit, že uplynula dlouhá doba a že trestá nevinné. On ale nechtěl poslouchat, byl plný vzteku a zášti. Na faře se začalo ochlazovat a po stěnách se rozlézala námraza. Mara odhadla, že dívka, za kterou se mstí, je Mercy a zkusila se s ní spojit, aby ho přesvědčila, že ona by nechtěla, aby zabíjel nevinné, to se jí ale nepovedlo. Na poslední chvíli ale indián změnil názor a nechal všechny utéct, což se jim podařilo těsně předtím, než dům spadl, indián zůstal uvnitř. Ve stejnou chvíli doběhla na místo i skupinka ze hřbitova.

Odhrabali jsme trosky, ale indián byl mrtvý. Ve větru se pak ozval hlas, který říkal „Všechno, co jsem kdy vytvořil, bylo k ničemu. Nejuspokojivější nakonec bylo něco rozbít.“ Dál řekl, že už nechce nic stavět, k tomu ho prej donutil ten, koho se mu podařilo posednout. Rozhodně se nejedná o hlas toho indiána. Říkali Jack Frost (https://en.wikipedia.org/wiki/Jack_Frost), Tawiskara (pazourek) nebo Stonewall John, spirituální jméno nám ale neřekl. Souhlasil, že propustí ty tři lidi, máme si tam pro ně dojít. Podle něj lidi patří k lidem a byla pošetilost si myslet něco jiného. Nabídly jsme mu pomoc. Požádal nás, abychom když potkáme někoho jiného, jako je on, kdo bude mít stejný nápad žít s lidmi jako on, mu řekli, že je to špatný nápad. Podle něj by se bytosti jiného druhu neměli s lidmi míchat, nedělá to dobrotu. Představili jsme se mu i s původem a Paddy slíbil, že jeho zkušenost předá dál, pak zmizel.

Šerifovi jsme řekli, že dům spadl vinou špatné konstrukce a indián, kterému pastor nabídl přístřeší, to nestihl ven. Pastor vytušil, že je to správný postup a držel s námi. Pak jsme si šli vyzvednou ty tři do jeskyně. Začali přicházet k sobě zrovna jak jsme tam přišli. Nejspíš na ně Tawiskara použil totéž, co tehdy na Mercy, aby vypadala mrtvá a dost možná by jim býval udělal to, co se stalo jí, kdybychom nebyli zasáhli.

Když bylo po všem, navštívili nás rodiče Lucie a Honzy. Lucie je dcerou Asklepiovou a Honza synem Thorovým.

Tady ještě pro zajímavost něco k Tawiskarovi, tam je to se zdroji složitější a neobejdu se s jednoduchým odkazem na wikipedii:

Ioskeha and Tawiscara Iroquis twin grandsons od Sky Woman, the mother of humanity. Ioskeha (Iouskeha, Tsentsa), „The White One“, was the good twin. He was the creator and culture hero, father of mankind, and principal deity of the Iroquois. He created the lakes and rivers, freed all the animals from hidden cave and taught the people how to grow corn and other crops. Tortoise taught him how to make fire and he turn taught this skill to humans. Tawiscara (Taweskara, Tawskare, Tawiskaron, Flint), „The Dark One“ was the evil twin, associated with winter. Ioskeha was born in the normal manner, but Tawiscara burst from their mother's armpit, killing her. He frequently fought with Ioskeha, trying to undo the good his brother has done. Wounded in battle with Ioskeha, Tawiscara shed drops of blood that become flint, the stone used to make weapons. In a legend of the Mohawk (one of the original five members of the Iroquois Confederacy), Tawiscara tried to build a bridge of stone so that the cruel beasts that were associated with winter famine could cross over from their island and eat humans. Bluebird and Sapling played a trick that frightened Tawiscara off, and the bridge disappeared. (Native American Mythology A to Z)