Toto je starší verze dokumentu!
Shaharah
Účastníci: Aurora Black, Alena Farfall, Katka Tichá, Petr Helsson, Marek Kazimír, Erik Wells
Výpravu jsem svolala já, cílem bylo najít Shaddada a požádat ho o pomoc. V květnu jsme se při výpravě do Egypta (Ukradený náhrdelník kněze Thovtova - 13.5.2018) dostali do pasti atonistů. Arezu se obětoval, aby ostatní zachránil, proměnil se tehdy ve vodu, aby zastavil atonovské plameny. Jan ale tehdy kousek té vody dokázal zachytit a byl přesvědčený, že existuje způsob, jak by se dal peri z toho kousíčku obnovit. O peri ale málokdo něco ví a tak jsem se rozhodla zkusit oslovit Shaddada, je ze správného kulturního okruhu a je dostatečně starý a mocný, aby mohl něco takového vědět, nebo nás aspoň dokázal odkázat na někoho, kdo bude. Protože jsme měli jen rámcovou představu, kde se Shaddad pohybuje, zašli jsme první za paní Balkíz, která překvapivě měla dost přesné informace, kde Shaddada hledat. Poslala nás do Shaharahu, horské vesničky na SZ Jemenu známé díky Mostu vzdechů, kamennému mostu na hlubokou roklí mezi dvěma horami. Byla nám nabídnuta i doprava, takže jsme si ušetřili stoupání do vesnice, která je 2600 m.n.m. Nizam nás vysadil kousek od vesnice, dohodli jsme se na vyzvednutí za tři dny. Vypravili jsme se tedy do vesnice a začali se seznamovat a vyptávat. Vydávali jsme se za obdivovatele jejich mostu, kteří by rádi pomohli přivést víc poutníků a tím pádem víc peněz do vesnice. Abu Bakr, místní starosta, nám nabídl ubytování u něj. Zároveň od něj zjistíme, že ve vesnici skutečně nedávno byl muž odpovídající popisu Ghassana ibn Karima. Vypravil se do hor a měl by se za pár dní vrátit. Nikdo přesně nevěděl kam a proč šel, v horách mimo to není bezpečno pro ty, kdo to tam neznají a tak jsme se rozhodli, že na Shaddada prostě počkáme v Shaharahu.
Jak jsme se ve vesnici zabavili doplním, jen co dohledám jména všech zúčastněných. Ve zkratce jsme ale vyřešili starou vraždu, která se ve vesnici stala a zajistili spravedlnost. Nejednalo se o nic nadpřirozeného.
Třetí den večer se vrátil Shaddad, také nocoval u starosty a tak jsme večeřeli všichni společně. Naši hostitelé se společensky unavili rychleji než my, tak jsme pak měli prostor promluvit si otevřeně. Shaddad se zajímal, co jsme ve vesnici dělali, protože vycítil božský zásah. Popsali jsme mu tedy, co se stalo, zatím co byl pryč. Pak jsem mu vysvětlila, proč jsme ho vyhledali a požádala o pomoc. Shaddad se domnívá, že dokáže Arezua znovu složit sám, potřebuje ale čas, aby to blíž prozkoumal a určil správný postup. Vzal si k sobě kousek, který Jan v Egyptě zachránil a slíbil, že se ozve, jakmile bude vědět, co s tím. Za svou pomoc nic nechce, zasloužili jsme si ji tím, že jsme pomohli lidem ve vesnici, i když jsme nemuseli, i když jejich problémy byly lidské, obyčejné a nijak nesouviseli s ničím nadpřirozeným. Ukázali jsme, že nám lidské osudy nejsou jedno a proto stojíme za jeho pomoc. Poděkovali jsme a druhý den se podle plánu potkali s Nizamem a vrátili se do Prahy.