Smaragdový les a sny - 4. 6. 2022
Účastníci: Lea (Bes); Darja (Luachtaine); Ema (Athéna); Kalen (Poseidon); Lucie (Asklepios); CP Aelfrida (Afrodita)
SMS od Darjy: “Vzal by mě někdo do Smaragdového lesa?”
Sešly jsme se u Browna, který nás poučil o Zargoně, jejích zákonech a věcech, které bychom mohly na cestě potkat.
Shodly jsme se, že si s sebou vezmeme Aelfridu, která v Zemi věčného mládí (a konkrétě i v Zargoně) už byla.
Došly jsme si sbalit. Orlojem jsme přes uhelné kameny prošly do Horlogia v Zargoně. Tam nás přišla vyzvednout postava ve fantasy zbroji z černého kovu.
Náš průvodce nás vyvedl na ulici. Ačkoli byla noc, ulice byla plná života. Popsat by se dala slovy: fantasy středověk, akorát čistší. Domy okolo nás byly postaveny v gotickém stylu, akorát byly ještě užší a vyšší než jakákoli gotická stavba, co by se dala najít na Zemi. Kolemjdoucí si na cestu svítili magickými krystaly a pochodněmi.
Prošli jsme městem. Na kraji jsme si půjčili koně na Kovaříkův účet a rozloučili jsme se s osobou ve zbroji.
Cesta uběhla celkem rychle, ale možná se nám to jen zdálo kvůli kráse okolní přírody, kterou jsme se kochaly.
Brzy jsme byly na dohled od Smaragdového lesa, tam jsme zaparkovaly koně a dál jsme šly po svých.
Smaragdový les nám připadal jako lesy z pohádek, ve kterých žijí víly. Po chvíli chůze jsme za stromem zahlédly ženu, jejíž hlava měla viditelné laní rysy (uši, srst místo vlasů, krk pokrytý srstí). Vypadala plaše, takže jsme nedělaly žádné prudké pohyby a zkusily jsme s ní klidně navázat konverzaci.
Představila se nám jako Rieta, usoudily jsme, že je ze srnčího lidu. Povídala nám o svém životě v lese. Po chvíli se nás zeptala, zda bychom se u ní nechtěly najíst a navrhla, že by nás následně provedla po lese. Její pozváním jsme přijaly.
Dovedla nás do svého domu, který byl celý ze dřeva a vypadal jako by sám vyrostl uprostřed lesa. Pohostila nás lesními plody, vodou, plackami, medem, sýry a dalšími vegetariánskými kousky.
Po jídle nás vzala do lesa na procházku, aby se Darja podívala po inspirativním místě, které hledala.
Rieta nás dovedla na nádherné místo, které nám všem vyrazilo dech. Slunce vykukovalo mezi listy stromů, kořeny se krásně kroutily mezi chomáčky mechu a potůček si spokojeně tekl. Rieta navrhla, že bychom si tu mohly po obědě odpočinout. Místo mělo tak uklidňující efekt, že jsme všechny souhlasily. Ema si vytáhla knížku a zbytek si lehl na mechové polštářky. Zvuk lesních zvířat, větru a zurčícího potůčku nám pomohl usnout.
Po usnutí jsme pocítily většině známé zhoupnutí a octly jsme se na Snoplavbě. Konkrétně ve velkém předsálí, které působilo jako ze středověkého sídla vyšších vrstev. Z místnosti vedly jen jedny dveře, z poza nich vycházela hudba. Píseň jsme za dveřmi nedokázaly poznat, tak jsme nakoukly do vedlejší komnaty. Byla tam nějaká diskotéka nebo koncert, na které byli pouze “zvířecí lidé” - prostě zvířata stojící na zadních v lidském oblečení.
Písničku jsme teď už poznaly, hrála Natural od Imagine Dragons.
Další východ jsme v místnosti nezahlédly, tak jsme se rozhodly přidat se k tančícím a zkusit zjistit něco o situaci.
Kolem nás byla zvířata všech druhů (a obou pohlaví), jak někdo trefně řekl: “trochu Noemova archa”. Na samotném místě nebylo nic vyloženě špatně. Hudba šla z reproduktorů, sál byl staromódní, ale někdo do něj natahal tyče, bar, stoly a pult pro DJe.
Všimly jsme si, že po nás pokukuje hyena (ten hyena), tak se Lea rozhodla zkusit z něj něco vytáhnout. Dala se s ním do řeči a on jí pověděl, že se DJ jmenuje Hastur a že to tu vede. Hyena tu prý bývá často. Taky nám řekl, že se to tu po půlnoci začne dost zvrhávat (hlavně díky alkoholu).
A když už se zmínil o alkoholu, pozval Leu na sklenku.
Za barem stál gazel - barman, vyskládaná pití byla normální, ale byly mezi nimi i kousky, které jsme na Zemi nikdy neviděly (zelená víla, tasmánský ďábel, parfait amour, …). Hyena objednal sobě i Lee nápoj parfait amour (francouzsky: pravá láska) - byl silně alkoholický a velmi sladký. Nápoje si nechal, jak sám řekl barmanovi, “napsat na futro”, kde byly rýhy pro všechny, kdo si v poslední době něco koupili - neviděly jsme žádné smazané rýhy a nic podobného. Tedy pokud je mazali, tak to dělali fakt dobře.
DJ pustil píseň Perfect (feat. Karliene) od Miracle of Sound.
Hyena pozval Leu tančit a ona (nutno podotknout už trochu pod vlivem alkoholu) nemohla tak šarmantní šelmu odmítnout. Dávala ale pozor, aby se moc nevzdálila od zbytku skupinky, který mezitím zkoumal bar a jeho okolí.
Ema po chvíli intenzivního přemýšlení vykřikla: “Už vím! Už vím odkud znám jméno Hastur!”
Dívky ji utišily a ona jim sdělila, že to je jméno z knihy H. P. Lovecrafta a že v tom příběhu je to jiné jméno pro Cthulhu nebo něco v tom stylu. Na konkrétní příběh a více informací si nevzpomněla. Dospělo se k závěru, že bychom měly co nejdříve zjistit, jak odsud vypadnout.
Darja, Aelfrida a Kalen se držely nedaleko baru, pozorovaly ho, lidi kolem něj a pak začaly mluvit s barmanem.
Ema se (bez informování ostatních!) oddělila a šla zjistit něco víc o DJ Hasturovi, co v oranžové helmě s divným znakem pouštěl hudbu z vedlejšího rohu sálu.
Lucie si všimla, že Ema utekla k pultu DJe, takže se soustředila na ní, aby byla schopná zasáhnout, kdyby se něco dělo.
DJ Hastur na přání Emy pustil The Dog Days Are Over od Florence + The Machine.
Lea při tanci s hyenou žádné další informace (kromě toho, že hyena dobře tančí a příjemně voní) nezjistila.
Lucie, Darja, Aelfrida a Kalen pozorovaly bar. Všimly si, že nad ním visí amulet se stejným znakem, který má DJ na helmě. Lucie si všimla tří lahví s alkoholem, které stály od ostatních bokem. Byly poskládané, aby sdělovaly větu “The City” “Gate” “Behind the Bar”.
Kalen a Aelfrida mluvily s barmanem.
Darja si šla zatančit s medvědem.
Ema mezitím konverzovala s DJ Hasturem. Zjistila, že organizuje tyto „párty“, protože ho tu lidé poslouchají a uctívají přesně tak, jak on chce. Taky potvrdila domněnku, že lidé jsou na tomto místě „tím, kým doopravdy jsou“ - tedy zvířetem, které je nejlépe vystihuje.
DJ pustil píseň Get Out Alive od Three Days Grace.
Leu si k sobě zavolala Kalen a řekla jí, co zatím zjistily. Lea byla podrážděná, když zjistila, že Ema utekla (když byla nechána samotnou doslova na pět minut). Kalen řekla Lee, že mají v plánu, až se vrátí Ema, utéct skrz bar - “The City” “Gate” “Behind the Bar” by nás snad mohla dovést pryč a určitě tu nechceme být až bude párty končit.
Ema přiběhla ke zbytku skupiny a řekla nám, že všichni musíme okamžitě utéct.
DJ pustil píseň Time of Dying od Three Days Grace. Všimly jsme si, že nás sledoval.
Ema nám řekla, že k útěku se musíme něčeho napít. Nechaly jsme se teda pozvat hyenou a medvědem (každá na to své). Aelfrida si koupila “Gate”.
Lea po dopití požádala hyenu, aby jí objednal “to pití na druhé straně baru” (čtěte: odlákal barmana) a v čele s Aelfridou, která nám rozrazila cestu jsme vyběhly skrz barovou zeď ven.
Probudily jsme se a zjistily jsme, že uplynulo nanejvýš 30 minut od chvíle, kdy jsme usnuly. Byly jsme všechny už dost zmožené z tolika informací, které jsme řešily na Snoplavbě. (Zajímavost: žádná z nás už nebyla opilá.) Rozhodly jsme se vyrazit domů a doufat, že se do Smaragdového lesa znovu vrátíme.