Účastníci: Alena, Kiara, Mara, Leo, Týrson, Heimdalson, Kovařík

Po poradě u Mařina manžela – Pána smaragdových očí, který slíbil informovat duchy ve Stirlingu o naší plánované „návštěvě“ a po čaji a sušenkách u Browna, kde jsme také nepřišli na to, čím bysme svoji omluvu podložili, jsme se na Brownovu radu rozhodli alespoň vyhledat Keelova přítele- jezuitu Fridricha Spee. Ten by měl údajně vědět, jak Keela kontaktovat. Věděl. Spee jsme potkali-našli v Trevíru v kostelní hrobce. Neměl z nás radost. Zjevně mu o nás Keel nepodal právě pozitivní vizitku (a to dost právem)… Poprosili jsme ho, zdali by byl tak laskav a Keelovi vyřídil, že nás to skutečně mrzí a rádi bychom se omluvili. K tomu nakonec svolil, a když se po nějaké době vrátil, řekl, že Keel má teď momentálně moc práce a fakt na nás nemá náladu… (nebyl tak doslovný, ale význam zůstal zachován)

A tak jsem vyrazili do Stirlingu. Ubytovali jsme se tam co posledně (Strunu a Aelfrídu jsme nechali dojet separé a ubytovat se jinde) a než jsme stihli upadnout do ještě větší deprese, už jsme tam měli celou suitu a s plnou parádou. Po efektním ántré a vyražení dveří i s panty nás obstoupilo zhruba jeden a půl tuctu vážně nasraných Skotů, kteří se s tím fakt nemazali a mít v tu chvíli někdo zbraň, asi už jsme nebyli. Pak dorazil místní pán John sir John Stewart z Bonkyllu. Hned na úvod nás pro jistotu seřval rovnou na tři doby (ještě že nás fakt rovnou na místě nepopravili) a pak už nebyl prostor na žádnou diskusi. Zapadli jsme do průseru až po uši – vyhrožovat někomu, koho jsme měli chránit nás stálo všechnu čest a jakoukoliv váhu našeho slova.

Celou noc jsme strávili opakováním „Je nám to moc líto.“ „Velmi nás to mrzí.“ „Hrozně se omlouváme.“ a mnoha dalšími variacemi. Z nichž málo dolehlo až k uším rozzlobených duchů.

A placením. Protože za chyby se platí…

Dostali jsme lhůtu do svítání, během které jsme se zvládli omluvit snad úplně všem – i těm klukům z koleje – kromě Keela, který se neukázal.

Ta noc se nedá popsat a tak jen shrnu konečnou cenu:

• Týrson zaplatil svojí spirituální rukou

• Alena se musela zbavit svých očí

• Kiara zaplatila svojí vlastní hlavou

• a ostatní se vzdali veškeré hrdosti, kterou snad na něčím, co tam udělali, pociťovali.

Dále: Mirek je trvale vypovězen ze Stirlingu, Falkirku a Bannockburnu a přilehlých panství. Je mu vřele nedoporučeno se také ukázat někdy na ostrovech pod hrozbou zničení jeho i kohokoliv, kdo by se ho rozhodl doprovázet nebo chránit.

Ostatní, za něž jsme zaplatili, nebo kteří se první akce ve Stirlingu neúčastnili, se tam vrátit smějí, nicméně místní duchy tím asi nepotěší. Alespoň už na nás ale nejsou bytostně nasraní, takže nás nezabijí hned, jakmile nás uvidí.

Děkujeme všem zúčastněným…

PS: máte-li nějaké otázky, směle je směřujte na Alenu, nicméně na SMS nebo e-mail vám, z logických důvodů, neodpoví, takže buď bude k zastižení v čajovně, nebo volejte…