Účastníci: Petr Helsson, Uzuri (dcera Shangova), Nela (dcera Neith), Lóng-Zi, Paul, Mara (dcera Eponina), Marek (syn Mandodarí), Alena Farfall, Pavel Týrsson, Teodor, Aurora, Anthony Víđarsson, Aelfrída (dcera Afrodítina)

Petr a Anthony (nováček) byli v Praze v sobotu odpoledne osloveni duší v podobě velkého tyrkysového ptáka s lidskou tváří. Duše nás žádala o urgentní pomoc a vypověděla toto:

Za živa se jmenoval Nemere. Přichází z Maďařska, z města Kecskemét. V tomto městě staví kultisti Atonovi katedrálu, kterou plánují za nejbližšího úsvitu vysvětit. Nemere zemřel tak, že ho s atonovci spolupracující upír (!!) unesl a přivedl do budovaného svatostánku, kde byl jako obětina spálen a vsypán do základů. Prosil nás, abychom zachránili obyvatele města před přicházejícím zlem. Na místě můžeme kontaktovat ducha malíře Mihály Munkáscyho, kterého stihnul zpravit o hrozícím nebezpečí.

Kvůli neodkladnosti celé záležitosti jsme sebrali všechny, kdo byl zrovna po ruce, a díky přízni paní Balkíz jsme se ještě před setměním dostali na místo. Po seznámení se s místními poměry (nic očividně podezřelého) jsme se za soumraku setkali s duchem Mihályho. Jelikož v noci jsme se obávali řádění upíra, požádali jsme ho, zda by nemohl nějakým způsobem zachytit případná násilná úmrtí ve městě. V tom nám vyhověl vyvoláním lokálního fenoménu, zvaného Bouře na Pustě. Jedná se o tanec duchů vysoko ve vzduchu, ke kterému se dle Mihályho slov musí připojit každá duše mimo tělo (?). Tanec je doprovázen bouřlivými atmosferickými efekty.

Ještě předtím nás duch zavedl k Nemereho bytu, kde jsme chtěli hledat vodítka. Prohlídka chudého, ale upraveného bytu odhalila Nemereho zájem o egyptologii. V jeho počítači byla nalezená poslední vůle a jako poslední prohlížená stránka také mapa s adresou nedaleké galerie. Na kuchyňské lince pak neuklizená sklenka od panáka alkoholu. Ve chvíli, kdy jsme byt opouštěli, se již bouře spustila naplno a záhy se k nám přihnal malířův duch, že poblíž místního hřbitova právě byla roztrhána mladá dívka. V tu chvíli jsme se kvůli docházejícímu času museli rozdělit.

Helsson, Mara, Uzuri, Lóng-zi, Alena a Aurora se vydali s Mihálim ke hřbitovu. Mrtvé se nedalo pomoci a její duše tancovala někde v povětří, takže se nedala vyslechnout. Zjistili jsme, že útočník přišel ze hřbitova, kde jsme následně objevili hrobku, násilím otevřenou zevnitř. Na náhrobku byl jako poslední pochovaný uveden Kornel Ornosz, zesnulý asi před deseti dny. Ve zbytcích rakve jsme objevili fotografii jeho rodiny; ženy a dvou dětí. Znalí zvyku upírů zabít své nejbližší jsme se rozhodli rodinu vystopovat. Rodinný domek mimo centrum města vypadal v pořádku a jeho obyvatelé taktéž, v příštím okamžiku jsme ale na střeše zahlédli postavu, která se oknem pustila dovnitř. Ze dvou stran jsme vnikli za ním a rozpoutal se souboj. Nakonec se nám za značnou cenu podařilo upíra připravit postupně o ruku, vůli bojovat, hlavu a schopnost se pohybovat. Vzhledem k našemu pochroumanému stavu se Aurora rozhodla povolat démona Shadada, který jí dlužil službičku z vděčnosti. Ten nám byl schopen zacelit rány (během čehož také z místa odstranil naši prolitou krev), spálit na místě upírovo tělo na prach a přenést nás ke zbytku skupiny. Nebyl čas ani prostředky po sobě řádně uklidit, takže zůstal zdemolovaný dům, vyděšená Ornoszova žena a děti (neviděli nejspíš ale nic, než nás - domnělé lupiče v domě), a roztrhaná neznámá u hřbitova.

Týrsson, Nela, Paul, Marek, Teodor, Aelfrída a Anthony došli do galerie a zjistili, že v podzemí se opravdu nalézá hledaná svatyně. Díky Teodorově úskoku se podařilo přítomné kultisty po menších částech vylákat do galerie a zlikvidovat. Tři dívky, pracující v galerii, avšak kultisty částečně zasvěcené, byly zajaty. Atonův kněz, který přišel svatyni vysvětit, byl pohlcen zemí. Místní legenda hovoří o stavbě katedrály, která nechtěla stát, a tak se stavitelé dohodli s ďáblem a za cenu lidské oběti ji dostavěli. Po postavení si pak vyžádala ještě jednu obětinu. Předpokládáme, že kultisti se dohodli s tím samým místním stavitelským démonem a když stále nedodávali druhou oběť, stavitel si ji vzal sám.

EDIT Týrsson: Všechno podstatné už je tu shrnuto, tak dodám jen pár podrobností. Teo se dokázal vloudit mezi kultisty a (s Aelfridinou pomocí) je dokázal poslat ze svatyně nahoru do galerie ve dvou vlnách. V první vlně šlo sedm kultistů, ve druhé pět. Byli zfanatizovaní a vyhecovaní, takže jsme od nich dostali pořádně zabrat a v kombinaci s absencí léčitele v našich řadách jsme nakonec mohli být rádi, že jsme všichni vyvázli živí. Zmíněný Atonův kněz dorazil až později, v době, kdy jsme zabezpečovali svatyni, vtrhl dovnitř a než jsme stačili něco říct nebo udělat, s hrůzou v očích se propadl do země, která se pod ním otevřela. K paralele se stavbou katedrály v minulosti a démonickým paktům jsme došli až později, když jsme se porovnali informace.

Po příchodu zbytku skupiny a krátké poradě Týrsson s Alenou zničili oltář, což vedlo ke zhroucení svatyně i budovy galerie nad ní. Tři zajaté holky byly Teodorem přesvědčeny k lepšímu způsobu života a vypuštěny do volné přírody. Opět se nám zjevil Nemere a poděkoval za záchranu města, načež jsme se zle pošramoceni z bojů vydali na cestu do Prahy.

Na celém případě je několik očividných nesrovnalostí. My nekromanti je hodláme rozkrýt a vyřešit případné následky. Helsson.