Účastníci: Riikka Studená, Pavel Altýr Týrsson, Edita Lázňovská, Petr Vopička, Gwen Skřivánková, Ilja Bragisson, Petr Helsson Kroupa, Petra Freiwaldová

Svolal nás Altýr. V generické čajovně nám vysvětlil, že potřebuje vyřešit jeden drobný problém s rukou a měl by mu pomoci pramen „Slzy hvězd“ kdesi v pohoří Wutang ve střední Číně. Abychom se dostali až tam, potřebujeme přesvědčit místní léčitele, aby nám pomohli, protože mají klíč zvaný „Noční perla“. Zvažovali jsme možnosti a Petr Vopička navrhl zkratku přes divadlo. Pro mě to byla první cesta přes úhelné kameny a musím říct, že je to velice zvláštní a neuvěřitelný zážitek. Nicméně prošli jsme skrz a objevili jsme se v Číně. Obloha byla temná a nízko, vzduch byl strašný. Naštěstí jsme se moc nezdržovali a vlakem a potom autobusem jsme dojeli do malé vesničky kdesi v čínských horách.

Krajina byla krásná a malebná. U vodopádu tam visel červený zlatě vyšívaný pruh na kůlu zaražený v kameni s čínskými znaky. Zvědavě jsme zjišťovali, o co jde, ale Vopička prohlásil, že se jedná o “leták na všesokolský slet” a že to znamená, že sice z nás přítomných je sice asi “sokol” jen on, ale v tuhle chvíli asi není jediný “sokol” v okolí a měli bychom si dávat pozor… Nic na nás neskočilo, tak jsme pokračovali dál. Po nějaké chvíli se Edita a Petra zastavily. Prý je ve vzduchu cítit velké množství čerstvé krve. Všichni se začali připravovat na možný boj. Na cestě před námi jsme objevili lidské tělo. Svah okolo byl zacákaný krví a na cestě bylo tratoliště, bylo to moc krve na jednoho člověka. Petr Vopička vyrazil na průzkum a zahlásil, že tam je mladý muž a ještě žije. Edita a já jsme zareagovaly současně a vyrazily ke zraněnému. Petr Vopička na mě ještě křiknul, ať na něj položím ruce… Měla jsem ruku na jeho břiše a přesto jsem cítila, jak ho držím za “ruku”. Bylo to zvláštní, ale očividně to pomohlo. Při Editině léčení se mi sice pokusil vyklouznout, ale nakonec se jí ho povedlo stabilizovat. Petr Vopička odkudsi vytáhl oranžová nosítka, naložili jsme ho a vyrazili po cestě dál. Gwen nám hrála na cestu. Po chvilce nám ohlásila, že kdesi před námi naříká větší skupina lidí.

Pokračovalo se,až nás cesta dovedla do polorozbořené vesnice. Lidé v panice pobíhali sem tam, naříkali a kvíleli. Petr Vopička na ně křiknul něco čínsky a asi to zabralo, protože se uklidnili. Na volnější místo, kam naši složili raněného, začali snášet další raněné. Ilja si začal povídat se starým pánem jménem Chen podle starého pána (a většiny vesnice) jsme dorazili, abychom pomohli, protože jsme You Xia, putující hrdinové. Chen měl chránit 3 kněžky léčitelky, ale selhal, protože je přepadli a kněžky odvlekli Wu Lin (válečný les?). Banda svým útokem přerušila ceremonii pohřbu. Zemřel starý mistr Xia byl válečník-hrdina a zemřel pravděpodobně stářím. Banditi odvlekli nejen kněžky ale i jeho tělo. Mladík, kterého jsme zachránili, se jmenuje Chu Lyuxiang a byl prý jeho jediným učedníkem, pokusil se sám pronásledovat bandity a takhle dopadl. Pokusili jsme se poslat jednu z místních dívek pro Chuovu přísežnou sestru řečenou “Vonný květ” a bylo nám řečeno, že zůstala na hoře, proklíná bandity a svůj život. Po chvíli ale přiběhla a začala se starat, jak na tom její bratr je. Díky její transfuzi s bratrem se Chu konečně vzpamatoval natolik, že jsem ho opatrně mohla pustit bez obav, že by zemřel.

Petr Vopička zatím od Chena zjistil, že ze světa Wu Lin je jen vůdce banditů, řečený “Zrzavá Pila”. Chen říkal, že neví, že by šlo o mstu mezi školami, o Zrzavé Pile prý nemůže říct mistra ani školu. Pak jsme se všichni představili (čínskými jmény), mě naštěstí představila Edita, mě by čínské jméno vážně nenapadlo. Možná i proto, že neumím čínsky… Každopádně minimálně v téhle oblasti jsme odteď známi jako Nefritových osm. Petr Vopička zjišťoval další informace o útočnících. Většina z nich byli jen “komparzisti”, zato Zrzavá Pila se umí pohybovat hodně rychle a je to očividně někdo velmi schopný.

“Vonný květ” souhlasila, že nás odvede za bandity. Bez dlouhých odkladů jsme tedy vyrazili.

Co jsme nečekali, bylo přepadení… Banditi měli bambusová kopí,kterým hned na začátku zasáhli Petra Helssona, Pavla a Vonný květ. Útočníků dole jsme se zbavili celkem rychle (kombinace luků a Petrových nosítek), ale nahoře jich bylo ještě hodně. Petr Vopička vytáhl oranžový sadový žebřík a vyrazil je řešit. Já dostala kopím skrz botu a nárt, takže mi moc do skoku nebylo, Petr Helsson na tom nebyl vůbec dobře. Pak na nás Petr Vopička shora zavolal, že běží další spolu s vůdcem tlupy. Nebyla to dobrá situace. Ilja mi zachránil život, když odrazil kopí mým batohem a pak se mu povedlo odvést pozornost útočníků aspoň na chvilku od zbytku naší skupiny, který léčil zraněného Petra Helssona… bohužel zaměřili svou pozornost na nás… Potom už byla situace hodně nepřehledná. Zrzavá Pila se pohyboval zdánlivě po celém bojišti. A já se dost soustředila na jednoho banditu se sekáčkem, byla to dost nepříjemná chvilka, protože jsem nemohla utíkat a už jsem neměla zbraň… Pak jsem měla sekáček… ten jeho… v noze… a dostala jsem se z toho jen díky Iljovi. Toho zas zachránily Gwen s Editou.

Zrzavá Pila, který před chvílí bojoval ještě s Petrem Vopičkou, najednou stál proti Altýrovi. Bojovali a Pavlovi se povedlo mu strhnout (po upozornění Petra Helssona) rýžový klobouk a masku. Měla bych spíš napsat jí, protože v tu chvíli bylo jasné, že Zrzavá Pila je dívka se zrzavým copem. Vypadala překvapeně. Možná proto, že jsme odhalili její tajemství, možná proto, že měla obě svoje zbraně zaražené do Altýrova těla a ten nevypadal, že by si toho všiml. Rozhodně ale s námi byla v tu chvíli ochotna začít mluvit (Petra překládala). Prý původ konfliktu je v tom, že Chu jí nepovolil vstup na pohřeb bez sundání masky a s tím ona nemohla souhlasit (měla vlastní nařízení od mistra, co nemohla porušit).

Poznámka: Zkusím přidat nějaké osvětlující podrobnosti, ač si na přesný sled událostí už nepamatuji. Zatímco jsem se potácel na hranici života a smrti (přímá masáž srdce není žádná legrace), postřehl jsem vedle nás ducha starého číňana - předpokládám, že šlo o mistra Zrzavé Pily. To on mě upozornil na její masku a naznačil, že až bude sundána, boj ustane. Což se také stalo a dost možná nám to zachránilo kůži, ač se tak stalo způsobem, který jsem vážně nepředpokládal. Helsson

Pila, Edita a tři léčitelky, které měli v nedaleké jeskyni, nás všechny daly jakš takš dohromady a mohli jsme tak přijmout další novinky a to, že Pila měla od svého mistra nakázáno, aby chodila zahalená a prvního muže, co jí spatří odhalenou buď zabila nebo si ho vzala za muže - byla to podmínka její výuky. Pavel neměl nic proti svatbě (když to bude mít schváleno od otce), Pila slíbila po svatbě vrátit léčitelky. S jejich pomocí si Pavel opravil v prameni ruku, dostal schválení, vrátili jsme se všichni do vesnice a pak byla velká slavnost. Jediný, kdo nevypadal, že ho vývoj událostí těší, byl Chu. Petr Vopička si s ním promluvil a chlapec to snad pochopil. Nakonec se i omluvil. Výsledkem byla další velká párty ještě v Praze, Altýr je opět v pořádku a navíc má novou manželku. A po Číně se možná šíří legenda o potulných hrdinech zvaných Nefritových osm…