ScionWiki

Osoby a obsazení: Pavel Altýr Týrsson; Darja Doubravová dcera Luachtainova ;Petr Helsson Kroupa; Paul Freeman, syn Legbův; Lenka „Kalen“ Jezerková, dcera Poseidonova; Vlasta Pokorná z rodu Černého Paa; Zrzavá Pila, Altýrova první manželka (NPC)

Před časem jsem dostal od Sigurda pověření, že abych mu přivedl z čínského pekla pirátku zvanou Zheng Yi Sao, coby posilu do jeho posádky. Inu dal mi to písemně, takže jsem s asistencí Tomáše Lina dal dohromady oficiální žádost a u Soňi v Deadly Mambo jsem koupil flašku nadpřirozeně dobrýho chlastu, na úplatky. Naštěstí jsem o zmíněné pirátce před lety mluvil i s Liang Shanskými taoisty, takže jsem věděl, že si aktuálně odpykává svůj trest v Pekle pro ty, kteří vzdorují autoritám.

Když jsem to měl pohromadě, svolal jsem lidi, probrali jsme co, kam a kudy jdeme řešit, koho už jsme v Číně stihli naštvat, nebo kdo by nám naopak mohl pomoct, a vyrazili do Číny. Vzhledem k množství kontrabandu a alkoholu raději přes Divadlo a Peking. Využili jsme cestu do Pekla, kterou popsal už Müni když šli s Atabem na brigádu, nás po ní protáhl Paul, takže žebráky jsme minuli, za to jsme se po cestě klaněli většímu než malému množství cvakajících šutrů.

Na místě se na nás démonka střežící bránu okamžitě vyzvala, abychom řekli kdo jsme a co tam chceme, tedy jsem představil hlavně sebe a Vlastu, s tím že tu máme oficiální žádost k projednání. Démonka se okamžitě řádně upravila, odmítla Paulem nabízený alkohol, protože ve službě přece nepije (pokud je kolem někdo s Vlastiným rodokmenem), důkladně prostudovala naši žádost a pak nám s prosbou, abychom se za ní přimluvili ve Zmrzlém pekle o posily a střídání u brány, otevřela zkratku přímo do Pekla, které jsme potřebovali.

Prošli jsme skrz otevřený tunel a před námi se za chvíli otevřela rozlehlá prostora s obrovskou pevností o velikosti města. Démoni u brány nás po dalším předložení papírů vzali dovnitř a zamířili jsme k místnímu správci. Jak jsme rychle zjistili (naštěstí ne přímo) trestem v tomto pekle je nekonečné bičování, takže atmosféra byla vyloženě přátelská. Nakonec jsme se dostali až do nejvyšších pater k místnímu správci s přiléhajícím jménem Cáry kůže. S ním jsme popili čaj a rychle se dohodli, že když mu pomůžeme s nějakými drobnostmi tady v pekle, tak naší žádost náležitě posoudí a zpracuje. Přidělil nás proto svému majordomovi, Oslepenému srdci, a ten s námi vyrazil po určených úkolech.

V první řadě nás poslal uklidnit skupinu rozhádaných démonů, kteří, jak se rychle ukázalo, se nemohli shodnout komu z nich náleží na potrestání některá ze tří přítomných duší, neb nebyli schopni zařadit jejich povolání do správné kategorie. Na každého si dělali nárok tři démoni. O programátora se hlásili démoni s dohledem nad úředníky (protože musel dlouho studovat a skládat zkoušky), vojáky (protože pořád dával nějaké příkazy) a askety (k tomu jsme další komentář nepotřebovali). O potápěčského instruktora se zase dohadoval démon mající na starost učitele (logicky) s démony trestajícími rybáře (žil u vody) a zbojníky (nosil u sebe často nůž). A konečně o staříka, který celý život prodával turistům lístky do zakázaného města se ucházel opět démon s úředníky (protože pořád vyplňoval papíry) a s ním kolegové od obchodníků (prodával věci) a eunuchů (dělal jejich práci a svým způsobem splňoval kvalifikaci).

Převzali jsme tuto starost tedy na sebe a všechny tři duše jsme důkladně vyslechli. Od podle nás nejjednoduššího případů k těm složitějším a nakonec jsme vynesli následující verdikty: Programátora jsme uznali jako úředníka, protože pracoval i na vládních databázích a jeho chyba mohla ublížit dalším lidem. Vojákem být nemohl, protože příkazy dával jen svým nastrojům a asketou taky ne, protože jen na energeťácích a stávkoval za den volna. Potápěčského instruktora jsme klasifikovali jako učitele, protože pracoval v hotelu kam část klientů jezdila právě proto, aby se naučili potápět. Krom toho rybář to být nemohl, protože nelovil ryby a zbojník to taky nebyl, protože nepoužíval násilí. A prodejce lístků jsme překvalifikovali jako sluhu, protože jen plnil cizí příkazy a rozhodnutí. Obchodník být nemohl, protože jeho zisk nezávisel na množství prodaných lístků, úředník taky ne, protože o ničem nerozhodoval a neměl pořádnou kvalifikaci a eunuchem se aktivně snažil nebýt. Náležití démoni si je nadšeně přebrali, zbytek jsem podělil o flašku nadpřirozené kořalky od Soňi (zatímco Vlasta obdivovala rustikální architekturu) a šlo se dál.

Než jsme se dostali k dalšímu úkolu ze seznamu, doběhla za majordomem stráž a o něčem ho naléhavě informovala. Ten jí poslal zpět na hlídku a operativně nám změnil program, protože se jim do pevnosti něco probořilo a máme to potichu zlikvidovat, než to udělá větší škody. Ozbrojili jsme se tedy, prošli do zasažené oblasti a hned se střetli s amorfní těžko popsatelnou věcí, kterou jsem, bohužel poměrně přesně, už od pohledu typnul na titanspawna. Já s Pilou jsme se vrhli ke středu, abychom to zastavili, ostatní zatím čelili každý jedné končetině. Potvora byla tuhá, náhodně i cíleně se transformovala, vydávala zvuky, které by neměla (krákání, řehtání…) a kusy z ní na nás ulpívali - což se následně ukázalo jako taint. Mezitím jsem si všiml, že uprostřed té věci sedí stín a pozoruje nás s velmi vražedným úmyslem a který se postupně víc a víc zaměřuje na mě osobně. Když Darja jako první identifikovala proti čemu, že to přesně stojíme, jako ztělesnění samotného chaosu, dal jsem svým útokům přesný rytmus a řad, což potvoře vadilo ještě výrazně víc, než jen magické čepele a po chvíli stáhla všechny končetiny a na chvíli mě pohltily, abychom se stínem uvnitř měli soukromí. Stín mi uvnitř nabídl, že mi splní jakékoli přání, pokud ho teď budu následovat, což jsem se zdvořilostí, s jakou se mluví s titánskou stvůrou, odmítl. Bytost se mi pak představila jako Všudybyl Všudybud a slíbila mi, že si mě ještě najde. S tím se rozletěl do všech směrů a zmizel.

Zhodnotili jsme škody, které krom hromady taintu nebyly velké, převlíkli se, aby na nás snad někdo něco nepoznal a vratili se k majordomovi se splněným úkolem. Ten nás okamžitě vzal za Cáry kůže, abychom podali kompletní hlášení o tom co se stalo a taky jsme tak učinili, včetně množství taintu a Všudybylova slibu mé osobě. Cáry kůže nám potvrdil, že to musel být nějaký vyslanec titána chaosu, který dotírá zejména na čínskou Nebeskou byrokracii. Co ale bylo důvodem, proč se rozhodl zaútočit na toto peklo právě teď, zůstalo jen v rovině našich spekulací. Každopádně ale oblíbenou taktikou titána chaosu je rozvraz skrz korupci a Všudybud bude nejspíš také přeběhlík, spíš než titanspawn. Nicméně místní správce byl z naším výkonem potěšen, schválil přesun naší pirátky, zajistil její přepravu a dokonce vyhověl i žádosti démonky od vchodu pokud šlo o posily a rotaci. A v neposlední řadě nás pustil do místních lázní, kde se z nás odplavil i veškerý taint a zahojily se i všechny utržené rány.